Americký prezident Donald Trump vyzval ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou k ostřejšímu vyšetřování jeho politických odpůrců, uvedl server BBC. Trumpovi odpůrci z řad opozičních demokratů jeho výrok označují za cestu k autoritářství.

„Už to nemůžeme oddalovat, ničí to naši pověst a důvěryhodnost,“ uvedl Trump v příspěvků adresovaném Bondiové na své sociální síti Truth Social. Americký prezident zároveň vyjádřil rozhořčení z toho, že se „nic nedělá“, načež vyzval Bondiovou, aby vyšetřovala bývalého šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, newyorskou generální prokurátorku Letitii Jamesovou a demokratického senátora Adama Schiffa, kteří byli zapojeni do procesu ústavní žaloby, neboli impeachmentu, na Trumpa během jeho prvního funkčního období.

Krátce nato Trump zveřejnil další příspěvek, v němž uvedl, že Bondiová „odvádí skvělou práci“. „Stejný starý příběh jako minule – samá slova, žádné činy. Nic se nedělá. A co Comey, Adam 'Shifty' Schiff, Letitia? Všichni jsou vinni až po uši, ale stejně se s tím nic dělat nebude,“ poznamenal Trump.

Ostrá kritika demokratů

Vzápětí se na prezidenta snesla ostrá kritika demokratů, včetně lídra demokratické menšiny v Senátu Chucka Schumera, který Trumpova slova označil za „cestu k diktatuře“. „Ministerstvo spravedlnosti bylo vždy velmi, velmi silnou státní institucí, bez ohledu na to, kdo stál v jeho čele – demokrat nebo republikán,“ řekl v neděli stanici CNN. O prezidentově přístupu k ministerstvu spravedlnosti poznamenal, že ho „mění v nástroj, který útočí na jeho nepřátele, ať už jsou vinní, nebo ne“.

Trumpův příspěvek přišel den poté, co federální prokurátor Erik Siebert opustil svůj post poté, co prezident prohlásil, že chce jeho rezignaci kvůli tomu, že neprošetřil newyorskou generální prokurátorku Letitiu Jamesovou kvůli obviněním z hypotečního podvodu. Deník The New York Times uvedl, že Siebert informoval vysoké představitele ministerstva spravedlnosti, že jejich vyšetřování nepřineslo dostatek důkazů pro stíhání Jamesové. Demokratka Jamesová, která v roce 2023 vyhrála občanskoprávní žalobu za podvod proti Trumpovi, obvinění z hypotečního podvodu označila za „bezpředmětná“ a motivovaná „pomstou“. V sobotu Trump prohlásil, že Seiberta odvolal a že neodešel z vlastní vůle. Zároveň uvedl, že nominoval jeho náhradníka.

Aktualizováno

Trumpova novinka. Roční pracovní vízum do USA pro zahraniční specialisty vyjde na dva miliony

Money

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Ministerstvo spravedlnosti se od 70. let minulého století prezentovalo jako v zásadě nezávislé na prezidentovi. Trump však tuto tradici zpochybnil, když během svého prvního funkčního období odvolal ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, protože se stáhl z vyšetřování ruského vměšování do voleb v roce 2016. Trumpův další ministr spravedlnosti, William Barr, rezignoval poté, co se postavil Trumpovým nepravdivým tvrzením o rozsáhlých podvodech v prezidentských volbách v roce 2020.

Trump během volební kampaně slíbil, že se pomstí mnoha svým politickým nepřátelům, včetně bývalého prezidenta Joea Bidena, ale i dalším, kteří se mu postavili. Po svém znovuzvolení odebral bezpečnostní prověrky, které umožňují přístup k utajovaným informacím, několika úředníkům, včetně Jamesové a newyorského okresního státního zástupce Alvina Bragga, kteří vedli případ týkající se Trumpova falšování finančních záznamů v souvislosti s platbou za mlčenlivost pornoherečky.

Trump také odvolal několik prokurátorů, kteří pracovali pro zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha na dvou trestních vyšetřováních proti němu. Podnikl také kroky proti advokátním kancelářím, jejichž právníci se podíleli na vyšetřování obvinění proti Trumpovi, včetně kanceláře, která zaměstnávala bývalého zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

Rusko se podle několika nezávislých vyšetřování připravuje na zásahy do moldavských parlamentních voleb, které se uskuteční tuto neděli 28. září. Dokumenty ukazují, že Kreml vypracoval komplexní strategii s cílem oslabit proevropskou orientaci země a podlomit pozici prezidentky Maii Sandu i její vládní Strany akce a solidarity (PAS). Plán byl dokončen na jaře letošního roku a je koordinován přímo z Moskvy.

Strategie zahrnuje podle informací agentur více typů zásahů. Patří mezi ně nejen organizace protestů a mobilizace voličů žijících v zahraničí, ale především rozsáhlá dezinformační kampaň zaměřená na oslabení důvěry v demokratický proces. Hlavním cílem je vytvořit obraz vlády jako neschopné a ochotné manipulovat s volebními výsledky, píše agentura Bloomberg.

Vazby na oligarchu

Vyšetřování BBC odhalilo existenci tajné proruské sítě, která funguje přímo v Moldavsku. Její členové dostávají finanční odměny za šíření proruské propagandy a falešných zpráv, především prostřednictvím sociálních médií. Do repertoáru patří i výroba obsahu pomocí umělé inteligence, která ztěžuje odhalení manipulací. Podle dostupných informací má tato síť vazby na moldavského oligarchu Ilana Shora, jenž je sankcionován Spojenými státy za účast na operacích Kremlu, a rovněž na organizaci Evrazia, která byla za podobné aktivity sankcionována jak USA, tak i Evropskou unií.

EU chce vyvinout tlak na ruskou ropu. Plánuje obchodní opatření vůči té dovážené Družbou

Zprávy z firem

Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

ČTK

Přečíst článek

Zmíněná organizace byla už dříve obviněna z uplácení voličů, aby hlasovali proti evropské integraci, a její metody nyní navazují na loňské pokusy destabilizovat prezidentské volby. Zkušenosti z minulosti ukazují, že podobné sítě dokážou kombinovat tradiční i nové formy nátlaku: od přímého uplácení přes organizování protestů až po sofistikované informační operace využívající digitální technologie.

Pro Moldavsko jsou tyto volby zásadní. Vítězství PAS by znamenalo pokračování cesty k členství v Evropské unii, zatímco úspěch proruských sil by mohl znamenat zásadní obrat zahraniční politiky i oslabení dosavadních demokratických reforem. V sázce je tedy nejen politická orientace země, ale také její bezpečnost a stabilita.

Ukrajinské drony zasáhly přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck

Politika

Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.

ČTK

Přečíst článek

Hybridní válka jako běžný nástroj

Celá situace navíc přesahuje hranice Moldavska. Odhalení ukazuje, jak se hybridní válka stává běžným nástrojem ruské politiky v regionu. Šíření dezinformací, zpochybňování legitimity voleb a využívání umělé inteligence k manipulaci veřejného mínění jsou varovným signálem i pro další státy ve východní Evropě. Demokratické instituce budou muset hledat způsoby, jak se těmto zásahům bránit – a to nejen posílením volebního dohledu, ale i regulací digitálního prostoru, kontrolou financování politických aktivit a ochranou voličů v zahraničí.

Moldavsko tak nyní stojí před těžkou zkouškou. Volby na konci září nebudou pouze soubojem domácích politických stran, ale testem odolnosti celé země proti tlaku zvenčí. Výsledek může rozhodnout nejen o dalším směřování k Evropské unii, ale i o tom, zda se podaří udržet důvěru občanů v demokracii a odolat destabilizačním snahám Ruska.