Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Aktualizováno

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Politika

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

ČTK

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.

Penta Real Estate dál posiluje svou pozici na pražském rezidenčním trhu. Od Českých drah koupila za zhruba 750 milionů korun pozemky v severní části areálu Nákladového nádraží Žižkov a už na přelomu roku chce spustit stavební práce.

Projekt počítá s výstavbou 530 bytů, přičemž zhruba polovina území má zůstat vyhrazena zeleným plochám. Dokončení je naplánováno na rok 2029.

Žižkovské nákladové nádraží se svou rozlohou 30 hektarů patří mezi největší brownfieldy v Praze a jeho transformace je jednou z nejdůležitějších rozvojových iniciativ hlavního města. Do budoucna má lokalita nabídnout bydlení pro přibližně 20 tisíc lidí. „Naším cílem je přinést do projektu špičkovou architekturu a kvalitní veřejná prostranství s vysokým podílem zeleně a uměleckými instalacemi. Spolupracujeme proto s renomovaným nizozemským ateliérem Benthem Crouwel Architects,“ uvedl David Musil, šéf české divize Penta Real Estate.

Penta postaví více než 500 bytů

Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět

Reality

Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

České dráhy, které pozemky prodaly, chtějí získané prostředky využít zejména k modernizaci vlaků a zlepšení služeb pro cestující. „Areál už dávno neslouží svému původnímu účelu, jeho postupná proměna byla tedy jen otázkou času,“ dodal generální ředitel ČD Michal Krapinec.

Transakce navazuje na dubnovou změnu územního plánu a dohodu Penty s hlavním městem a Prahou 3 o výši kontribucí. Ty přesáhnou 100 milionů korun a zahrnují například výstavbu velkého parku s vodní plochou, sportovištěmi a zdravotnickým zařízením o ploše 700 metrů čtverečních, stejně jako desítky milionů na rozšíření a rekonstrukci škol.

Penta Real Estate do projektu vstoupila už v roce 2019. Od prvních příprav až po plánované dokončení výstavby tak uběhne zhruba deset let – typická časová osa pro development v této lokalitě s vysokým strategickým významem.

Valovi mohou začít s přestavbou Domu Radost. Vybudují v něm stovky minibytů

Reality

Přestavba pražského domu Radost na byty má stavební povolení. Žižkovskou nemovitost vlastní majitelé koupelnářské skupiny Siko. Valovi tam plánují namísto bývalých kanceláří vybudovat více než 600 malometrážních bytů doplněných o obchody, galerie, multifunkční sály či sportovní zařízení.

ČTK

Přečíst článek

Žižkov se rozebrali ti největší hráči

V areálu bývalého nádraží už staví firma Central Group, která tam plánuje ve třech projektech postavit 4600 bytů. Kromě Penty tam chce stavět i Sekyra Group či Finep. Praha 3 a Praha se s developery dohodly na takzvaných kontribucích, které firmy samosprávám zaplatí na rozvoj infrastruktury. Celkem by měly mít podle dřívějších vyjádření zástupců města hodnotu zhruba 1,5 miliardy korun.

Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v budoucnu žít až 15 tisíc obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy v budově nádraží. Na ni město plánuje podle dřívějších informací uspořádat architektonickou soutěž, stejně jako na návrh parku, který má vzniknout ve střední části území, a dalších veřejných prostranství. Na severním okraji území podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice čtvrť napojí na budoucí úsek městského okruhu.

Luděk Sekyra se rozjel. Na Smíchově staví největší čtvrť v Praze za sto let

Reality

Na Smíchově se rozjíždí druhá etapa obřího projektu Luďka Sekyry, která zahrnuje byty, kanceláře, parky, v zásadě celou novou čtvrť. Dominantou této etapy výstavby části města, kterou firma jednoho z nejbohatších Čechů nazývá Smíchov City Jih, bude centrála České spořitelny. Celý projekt Smíchov City bude kompletně dokončen v roce 2032. Podívejte se, jak má vypadat.

nst

Přečíst článek

Největší brownfield v centru Prahy se snad brzy změní. Do jeho proměny se zapojí architekti z celé Evropy

Reality

Čtvrť Florenc21 nabídne moderní bydlení i kanceláře a propojí Karlín s Novým Městem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek