Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.
Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.
Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
