Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Pro zachování současného rozsahu poskytování veřejné služby by Česká televize (ČT) 📺 v roce 2027 potřebovala udržet svůj rozpočet minimálně v letošní výši 8,5 miliardy korun. I tak naráží vzhledem ke zdražování vstupů, rostoucí minimální mzdě a stoupajícím sazbám jednotlivých tvůrčích profesí na nutnost úsporných opatření. Uvedl to generální ředitel České televize Hynek Chudárek.
Netflix 🎞 ve třetím čtvrtletí vydělal 3,66 miliardy dolarů (79,2 miliardy korun), meziročně o téměř 44 procent více. Výsledky překonaly očekávání, firma ale současně zveřejnila prognózu na čtvrté čtvrtletí, která zaostala za odhady analytiků. Tržby ve třetím čtvrtletí vzrostly o 12 procent na 12,87 miliardy dolarů. Tempo růstu ale bylo nejnižší za téměř tři roky.
Německý výrobce návěsů pro silniční nákladní dopravu Kögel chystá rozsáhlou modernizaci závodu v Chocni na Orlickoústecku. Do roku 2030 tam chce investovat 40 milionů eur 💶, tedy zhruba miliardu korun. Peníze půjdou na nové výrobní haly a moderní technologie.
Planeta 🌍 při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranicí 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů.
Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že po více než roce ztrát ve třetím čtvrtletí zejména díky příjmům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií dosáhla zisk 💰 4,4 miliardy dolarů (95 miliard korun). Analytici přitom očekávali zisk 1,57 miliardy.
Číst více
Poslance dnes čeká úvodní kolo debaty nad návrhem státního rozpočtu 💰 na příští rok. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Vláda ho z větší části pokryje zvýšením státního dluhu. Opozice bude chtít vrátit rozpočet vládě k přepracování. Koalice má ale dostatek hlasů, aby ho prosadila.
Americká společnost Anthropic 🧠 vykázala v letošním prvním pololetí čistou ztrátu přes 80 miliard dolarů (zhruba 1,7 bilionu korun). Důvodem byly především účetní úpravy související s finančními dohodami. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na návrh prospektu k IPO. V loňském prvním pololetí ztráta činila 13 miliard dolarů.
Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas 👟 ve třetím čtvrtletí zvýšil provozní zisk 💰 meziročně o 37 procent na rekordní jednu miliardu eur (přes 24 miliard korun). Oznámila to firma na základě předběžných údajů. Zároveň zlepšila odhad celoročního provozního zisku na 2,5 miliardy eur z dříve předpokládaných 2,3 miliardy eur.
Francouzský řetězec supermarketů Carrefour 🛒 zhoršil odhad svého celoročního zisku. Zdůvodnil to nynějšími nepokoji v zemi, které podle něj narušují provoz obchodů, odrazují zákazníky a zvyšují náklady, informuje agentura Reuters.
