Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
Pražská burza se dnes opět po jednodenní pauze vrátila nad 2500 bodů. Index PX posílil o 0,56 procenta na 2510,80 bodů. Nepatrně tak vylepšil své historické maximum, které zaznamenal v úterý. Dnes mu pomohly třeba akcie pojišťovny VIG. Z hlavních titulů ztrácely jen cenné papíry Erste Bank a Monety Money Bank.
Novým šéfredaktorem zpravodajského serveru Novinky.cz se od prosince stal dosavadní zástupce šéfredaktora Miroslav Benč. Jeho předchůdce Vladimír Dušánek se bude věnovat působení v představenstvu vydavatelství Borgis, kde bude mít na starosti strategický rozvoj nejen Novinek, ale i dalších obsahových webů.
Washington zrušil plán uvalit sankce na čínskou zpravodajskou službu kvůli její kybernetické špionážní operaci proti USA, aby nebylo narušeno obchodní příměří, které v říjnu uzavřeli americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Informuje o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované americké představitele.
Počet cestujících mezi Brnem a Zastávkou u Brna letos vzrostl po modernizaci 🚅🚅🚅 tratě proti dřívějším letům, kdy byla z větší části jednokolejná a neelektrifikovaná, o dvě třetiny. Od poloviny loňského prosince jezdí z Brna do Zastávky moderní elektrické vlaky. Mají kratší intervaly a v pracovní dny je na této trati denně využívá kolem 5000 lidí.
Téměř 11 miliard korun z Modernizačního fondu zamíří na zvyšování energetické účinnosti železnic a snížení emisí z dopravy, uvedlo dnes ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Modernizační fond čerpá peníze z výnosů z prodeje emisních povolenek.
Evropská komise zahájila antimonopolní vyšetřování americké společnosti Meta Platforms, a to kvůli zavedení funkcí umělé inteligence (AI) do komunikační aplikace WhatsApp a možnému omezování konkurence.
Krajský soud v Brně dnes schválil první dohodu o vině a trestu v korupčním případu Stoka, obžalovaný podnikatel Lubomír Smolka dostal podmínku a peněžitý trest tři miliony korun. Navíc nesmí deset let vykonávat funkci statutárního orgánu. Jde o první pravomocné rozhodnutí v kauze. Původní odsuzující rozsudek z roku 2022 po odvolání zrušil vrchní soud.
Meziroční inflace v Česku je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta.
Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval o tom Český statistický úřad.
