Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Developerská skupina Accolade nabídla Chebu za Strategický podnikatelský park 1,95 miliardy korun. Město zatím park připravuje ve spolupráci se státní firmou SIRS. Accolade městu nabídla vyšší výnosy z prodeje pozemků a také offsetové programy na rozvoj města, podobně, jako slibuje stát.
Slovensko nezmění svou ústavu v reakci na krok Evropské komise, která zahájila vůči Bratislavě řízení kvůli nedávné změně základního zákona. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico. Novela zavedla do ústavy kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity.
Obchodní řetězec Billa ukončí v Česku k 31. lednu příštího roku provoz svého e-shopu, který rozváží potraviny a další zboží lidem v Praze, Brně a okolí.
Pražská plynárenská bude v příštích minimálně deseti letech odebírat plyn z Norska. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt s firmou Equinor. Objem dodávek odpovídá spotřebě takřka všech domácností, které odebírají plyn od Pražské plynárenské.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Část tepláren v Česku v příštím roce zdraží své dodávky o úroveň inflace, další část naopak žádné zvyšování cen nechystá. Výjimkou bude několik menších tepláren, které kvůli nákupům emisních povolenek zvýší ceny až dvouciferně.
Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Americký prezident Donald Trump zrušil 40procentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times.
