Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.
Blíží se hodina H dne D pro poslední velkou stranu, která vznikla v polistopadové euforii, utvářela místní politiku a nepřímo dala vzniknout i populistickým hnutím. ODS je na křižovatce a vydat se dobrým směrem, ať už to znamená cokoli, bude složité.
Již pouhé hodiny nás dělí od památného okamžiku letošního roku. V úterý totiž odstartuje sněmovní schůze, na které poslanci budou hlasovat o důvěře vládě. Ačkoli se na poslední chvíli objevilo pár nespokojenců, kteří si chtěli před svými voliči přihřát nějakou tu minutu slávy, žádné drama nás ve Sněmovně opravdu nečeká.
Oběd dvou nejvyšších ústavních činitelů země dopadl podle očekávání. Andrej Babiš splnil, co slíbil, a přednesl návrh na jmenování motoristy Turka na post ministra. Prezident Petr Pavel pak také splnil, co slíbil, a Turka jmenovat nadále odmítá. S tím se rozešli. Ale příběhu tím konec není, ačkoli nám tento novoroční oběd řekl víc, než by se mohlo zdát.
Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?
Nominální růst ceny dálniční známky je mnohem pomalejší než růst inflace i mezd. Navíc peníze vybrané na dálničních známkách jdou zpět do rozvoje tuzemské infrastruktury, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Řídit stát jako firmu. Tak znělo heslo, se kterým Andrej Babiš vstoupil do politiky a s nímž zválcoval celý polistopadový politický establishment. Ačkoli s touto frází už tolik neoperuje, v podstatě s ní pořád myšlenkově pracuje. A stejně tak třeba Donald Trump v Americe. Přitom to je nesmysl, jak nejnověji ve svém komentáři pro Lidovky potvrdil i exprezident Václav Klaus. A tím se vydal poměrně brzy „pomáhat“ Andreji Babišovi v řízení země.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?
Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. Naše analýza v roce 2020 ukázala, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté se tento trend skutečně naplnil. Malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.
