Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ceny ropy se dnes výrazně snižují, severomořský Brent odepisuje asi tři procenta a vrátil se pod 100 dolarů za barel. Obchodníci dávají citelný pokles do souvislosti se zprávami o jednáních o dodatečném uvolnění rezerv ropy a nafty v Evropě. Kvůli tomu vykazuje více než pětiprocentní propad i cena plynového oleje, který je v Evropě referenčním ukazatelem pro ceny motorové nafty.
Meziroční míra inflace v eurozóně v září vzrostla na tříleté maximum 3,8 procenta ze srpnového tempa 3,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 18,8 procenta.
Francouzský výrobce superpočítačů Bull, který je ve vlastnictví státu, ve čtvrtek znovu otevřel rozšířenou továrnu, aby zdvojnásobil svou výrobní kapacitu. Agentuře Reuters to řekli zástupci firmy s tím, že Evropa tak bude moci posílit svou výpočetní kapacitu v oblasti umělé inteligence (AI). Bull vyrábí nejrychlejší superpočítače v Evropě.
Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obany země a zlepšit připravenost státní zprávy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.
Americkému výrobci sportovního oblečení a obuvi Nike v prvním finančním čtvrtletí klesl čistý zisk o dvě procenta na 712 milionů dolarů (zhruba 15,5 miliardy korun).
Lidé mají poslední možnost písemně požádat o voličský průkaz pro volby 🗳 do Senátu, pokud v nich letos nebudou moci hlasovat v místě bydliště. Žádost je třeba doručit obecnímu nebo v případě zahraničních Čechů zastupitelskému úřadu do 16:00. Osobně si mohou průkaz vyžádat ještě 7. října. První kolo senátních voleb se uskuteční společně s komunálními 9. a 10. října.
Americká společnost Authentic Brands Group, která se specializuje na nákup, vlastnictví a správu značek, má zájem o převzetí výrobce hraček Mattel 💃. Napsal to list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Podle zdrojů Authentic Brands Group oslovila Mattel a projednává s ním nabídku na převzetí, která by mohla činit více než 20 dolarů za akcii. Celou firmu by tak ohodnotila zhruba na šest miliard dolarů (130,7 miliardy korun).
