Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci 👨 Robert Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění.
Rusko by v následujících měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím. Mohlo by například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či 🚀 raketou na sklad zbraní určených pro Ukrajinu nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi Severoatlantické aliance. Na mezinárodní konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby v Poslanecké sněmovně to dnes řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Ministři zahraničí Evropské unie 👍 schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to dnes oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošních prvních třech čtvrtletích meziročně 📈 zvýšil o 6,1 procenta na 812 400 vozů. V samotném třetím čtvrtletí však vzrostl pouze o 0,2 procenta na 256 700 vozů. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu za tři čtvrtletí naopak klesl o devět procent na zhruba šest milionů vozů.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
Americká soudkyně v noci na dnešek nařídila okamžité zastavení politických reklam ❌ financovaných z peněz daňových poplatníků, které oslavují prezidenta Donalda Trumpa a propagují jeho politiku. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Kritika vůči klipům se objevila krátce před listopadovými volbami, které rozhodnou o tom, zda si Trumpovi republikáni udrží v americkém Kongresu většinu.
Unijní ministři zahraničí by na svém dnešním jednání v Lucemburku měli schválit vůbec největší balík sankcí vůči ruským občanům a subjektům za jejich podíl na válce proti Ukrajině. Na sankční seznam ❌má přibýt rekordních téměř 1600 jmen převážně spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem a rovněž přes 70 jmen spojených se zářijovými volbami do ruské Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích.
Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří 🏭. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Brzy po jeho nedělním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.
