Oběd dvou nejvyšších ústavních činitelů země dopadl podle očekávání. Andrej Babiš splnil, co slíbil, a přednesl návrh na jmenování motoristy Turka na post ministra. Prezident Petr Pavel pak také splnil, co slíbil, a Turka jmenovat nadále odmítá. S tím se rozešli. Ale příběhu tím konec není, ačkoli nám tento novoroční oběd řekl víc, než by se mohlo zdát.
Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?
Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. Naše analýza v roce 2020 ukázala, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté se tento trend skutečně naplnil. Malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
