Události kolem padlého šéfa Nvidie Jensena Huanga působí jako jízda na horské dráze. Po jeho spektakulárním pádu to na chvíli vypadalo, že si technologičtí miliardáři svého souputníka nakonec prosadí a Huang by se mohl vrátit zpět do role CEO firmy, na níž stojí úspěch umělé inteligence. Jenomže zdá se, že si tradiční diplomacie nakonec přeci jen prosadí svou. A možná malou, ale opravdu malinkatou roli v tom celém hraje i mnohdy opomíjená věc: morálka.
Ferrari Luce budí na sítích emoce. Jedni ho označují za přešlap, druzí argumentují tím, že se dobře prodává. Jenže u značek typu Ferrari nemusí vysoký odbyt znamenat skutečnou popularitu. Může jít hlavně o drahou vstupenku do klubu, který otevírá cestu k mnohem žádanějším limitovaným modelům, třeba k Ferrari F80.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Informoval o tom dnes server Delfi.ee. Rusko postup Estonska kritizovalo a předvolalo si estonského chargé d’affaires.
Pražská burza uzavřela týden ve ztrátě, index PX dnes klesl o 2,56 procenta na 2568,1 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní tituly, nejvíc odepsaly akcie zbrojovky CSG.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena v případě potřeby poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost.
Společnost Alza dočasně ❌ pozastavila pilotní výdej léků na předpis do boxů. Rozhodla se tak po preventivní výzvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sdělila mluvčí internetového obchodu Eliška Čeřovská. E-shop chce jednat o dalších krocích s ministerstvem zdravotnictví. Na konci října zavedla Alza v pilotním režimu výdej léků na předpis do vybraných boxů v Praze a okolí pro vybrané zákazníky.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident 👨 Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci.
Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér 👨 Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu bude po delší době pod úrovní 45 korun, oproti dnešku klesne o 67 haléřů na 44,53 koruny za litr. Benzin budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,47 koruny za litr, což je o 33 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 6️⃣9️⃣ procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Německá letecká společnost Lufthansa plánuje ❌ zrušit 1000 pracovních míst na letištích ve Frankfurtu a Mnichově, což představuje asi 2,5 procenta z jejích zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Firma se snaží zlepšit hospodaření ztrátové divize vnitrostátní dopravy, na kterou nepříznivě doléhají vysoké ceny paliva v důsledku americko-izraelské války s Íránem.