Před pár hodinami se znovu otevřela spodní část Plzeňské ulice, která byla téměř půl roku nejprve obtížně průjezdná, následně zcela uzavřená. S tím, jak se blíží obnovení provozu, se malují poslední čáry a lidé zjišťují, že tam bude cyklopruh, což je podle všeho největší problém této půlroční akce. A ano, tato rekonstrukce opravdu byla hrubě nepovedená. Ale z úplně jiných důvodů.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.
