Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Na nynější a budoucí důchody v Česku bylo na konci loňska potřeba 2️⃣8️⃣0️⃣ procent HDP. Tolik činily takzvané penzijní nároky na důchodový systém do začátku příštího století i pro dnešní dvacátníky. Hodnota nároků dosahovala v minulém roce více než 22,5 bilionu korun. Meziročně se zvedla téměř o 866 miliard korun.
V tendru na dodávky tří nových a tří repasovaných starších hasicích vrtulníků uspěla společnost Česká letecká servisní (ČLS). S ministerstvem vnitra podepsala dvě rámcové smlouvy v hodnotě 4️⃣,9️⃣ miliardy korun, sdělil Daniel Potocký z holdingové firmy Helicopter Alliance, do níž ČLS patří.
Poslanecké kluby končící vládní koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a také v posledních měsících opozičních Pirátů předaly po poledni sekretariátu předsedy Sněmovny žádost o svolání ☝ mimořádné schůze ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše. Pod listinu sebraly na devět desítek podpisů, ke svolání schůze je jich třeba 40.
Německá vláda čelí ☝ krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu.
Evropská komise zahájila 3️⃣ vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významní ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu splňovat přísnější podmínky.
Vývoj výrobních cen ☝ naznačuje, že by v příštích měsících mohlo zvolnit zdražování potravin. Průmyslové zboží důvod ke zdražování nemá, shodli se analytici. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců zmírnily meziroční růst na 3,2 procenta ze zářijových 7,1 procenta a ceny průmyslových výrobců prohloubily pokles na 0,7 procenta ze zářijových 0,1 procenta.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.
Americká Sněmovna reprezentantů bude dnes hlasovat o zveřejnění spisů k případu zemřelého finančníka 👴 Jeffreyho Epsteina. Očekává se hladké schválení návrhu poté, co prezident Donald Trump v neděli obrátil dosavadní postoj a vyzval republikány, aby hlasovali pro zveřejnění. Přední demokratický politik Larry Summers v pondělí v souvislosti s vyšetřováním Epsteinových vazeb oznámil, že se vzdává veřejných funkcí, napsala agentura Reuters.
Pařížská dohoda o klimatu 👎 selhává, protože k jejímu plnění některým státům a aktérům chybí politická vůle. V noci na dnešek to papež Lev XIV podle médií řekl ve videovzkazu určeném klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému. Papež také vyzval k důraznějším ekologickým činům.
Venezuelský vůdce Nicolás Maduro prohlásil, že je 👍 připraven jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tváří v tvář. Trump předtím uvedl, že hodlá s Madurem mluvit, nevyloučil ale ani vyslání vojáků do Venezuely.
