Mír ano, ale ne za každou cenu. Zelenskyj brzdí rychlou dohodu
V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajinský prezident v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná „svobodná ekonomická zóna“ pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.
Dohoda o silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, o nichž by měl hlasovat americký Kongres, je velice blízko, uvedl dále Zelenskyj. Bezpečnostní záruky podle něj nejsou jen v rámcové fázi, jde již o podrobný dokument, který ovšem potřebuje ještě dopracovat.
Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy korun). Šéf Bílého domu tak podle Reuters otevřel mezinárodní frontu ve svém boji proti médiím, které o něm podle jeho názoru informují nepravdivě či nespravedlivě. BBC zdůraznila, že se hodlá bránit.
Trump otevřel globální válku s médii. Po BBC žádá odškodné deset miliard dolarů
Money
Po skončení jednání vydali premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie společné prohlášení, ve kterém uvedli, že USA a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Další má být například garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země. V závěru evropští lídři vyzvali Rusko, aby souhlasilo s příměřím a prokázalo ochotu k trvalému míru.
Pokud Moskva diplomatické snahy o ukončení války odmítne, požádá Ukrajina Spojené státy o větší tlak na Rusko prostřednictvím dalších sankcí a také o další zbraně, včetně střel dlouhého doletu, sdělil dále ukrajinský prezident novinářům na WhatsAppu. Bude-li válka pokračovat, Ukrajina podle něj počítá s podporou 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na obranu ročně. Pokud boje utichnou, budou tyto prostředky použity na obnovu země, dodal.
Kyjev podle Zelenského také podporuje myšlenku příměří během vánočního období, zejména pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí mimo jiné vyzval Rusko, aby alespoň přes Vánoce přestalo „terorizovat“ civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Taková přestávka v bojích by mohla být podle Merze základem pro jednání o trvalém příměří.
