Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Do voleb zbývá šest týdnů, tedy 42 dní. Je to málo? Je to hodně? Každé straně ten čas odtéká jiným tempem. A tak se každá snaží trochu jinak. Překvapivým tahem se na sebe snaží strhnout pozornost hnutí STAN, které žádá po koalici Spolu a Pirátech smluvní ujednání, že nikdo ze signatářů nepůjde do vlády s ANO. Doba memorand, výzev a usnesení, která by bylo možné brát skutečně vážně, dnes ale prostě není. Ale jako marketing to vlastně docela funguje.
Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.
Posledních 15 let sledujeme pokus byznysmenů ovládnout geopolitiku i politiku. Ve světě je toho největším příkladem Donald Trump, u nás se po Andreji Babišovi již dorostli další miliardáři ke stejným choutkám. Tváří se to jako politika, ale politika to není. Je to show. A proto si Donald Trump nikdy nezaslouží svou vysněnou Nobelovu cenu míru. Nanejvýš tak jakousi Nobelovu cenu dealu z jeho golfového resortu Mar-a-Lago.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Politické strany se blíží předvolební cílové rovince. Další průzkum naznačuje, že hnutí ANO se blíží k okamžiku, o němž Andrej Babiš sní, když zrovna spí, tedy že bez účasti hnutí nepůjde sestavit většinovou vládu.
Bitcoinová kauza se resuscituje v plné nahotě. A tentokrát na to vládní strany ani nepotřebují nikoho dalšího, aby jim komplikoval předvolební situaci. Úplně stačí jejich vlastní aktivity, jak ukazuje osud „koordinátora pro objasnění bitcoinové kauzy“, který nyní raději končí, než aby přišel s bolestivým objasněním. Máme tu bitcoingate 2.0.
Trvalo to jen necelé čtyři měsíce a nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA je upečená. Nakonec bude na evropské zboží uvaleno dodatečné 15procentní clo, což je sice o něco vyšší, než představuje základní americký tarif, ale také o hodně nižší, než jakými cly americký prezident Evropě vyhrožoval.
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Agentura Bloomberg přišla s netradičním článkem, v němž popisuje celou řadu motivů, jak současní Rusové vnímají diktátora Josifa Stalina. A to na nejrůznějších úrovních od prezidenta Vladimira Putina přes různé politiky a vědce po zástupce „našich lidí“. Stalin prožívá comeback, jaký by si ani nejkovanější soudruzi v osmdesátkých nedokázali představit.
Tisíce děr v Praze komplikují dopravu, a je lhostejné, jestli používáte auto, kolo, MHD, nebo chcete chodit pěšky. Peklo se nyní ukáže naplno, až odvážní úředníci zavřou Plzeňskou ulici. Otázka tedy zní: Opravdu se to musí dělat každé léto takto šíleně? Opravdu to nejde jinak?
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
