NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
Německo se připravuje na další ruské hybridní útoky. Po incidentu na letišti Lipsko/Halle chce zpřísnit ochranu proti špionáži, sabotážím i útokům na kritickou infrastrukturu. Moskva obvinění Berlína odmítá.
Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu i Ruský dům v Berlíně a chystá další opatření. NATO a Evropská komise vyjádřily Německu podporu, Moskva slibuje odpověď.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
U hranic Ruska se znovu rozezněly výstrahy před drony. Lotyšsko v noci vyhlásilo vzdušný poplach a spojenecké stíhačky následně narušitelský bezpilotní letoun sestřelily. Incident přichází v době, kdy NATO posiluje protivzdušnou obranu celého východního křídla.
