Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Poláci na EU čekat nehodlají. Proti ruské hrozbě si postaví vlastní „dronovou zeď“

Ruský voják s dronem
ČTK
 nst
nst

Polsko se chystá zahájit výstavbu národního systému obrany proti dronům během několika měsíců – bez čekání na společnou iniciativu Evropské unie. Oznámil to náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk, podle něhož chce Varšava reagovat na rostoucí riziko útoků bezpilotních letounů z ruské strany.

Podle Tomczyka ministerstvo ještě v listopadu představí investice do technologií pro detekci, rušení a neutralizaci nepřátelských dronů. Projekt má být součástí širší modernizace polské protivzdušné obrany. Konkrétní výši investic neuvedl, zdůraznil však, že polské podniky by měly získat nejméně polovinu zakázek.

Rozhodnutí přichází po zářijovém incidentu, kdy muselo NATO vyslat stíhací letouny k sestřelení asi dvaceti dronů, které při rozsáhlém ruském útoku na Ukrajinu pronikly do polského vzdušného prostoru. Událost odhalila slabiny v obranném systému Polska, jež muselo použít drahé rakety proti levným bezpilotním strojům.

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana, uvádí analytici

Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

Přečíst článek

„Souhlasíme s myšlenkou posílení obrany vzdušného prostoru celé EU a jsme připraveni využít i externí řešení,“ uvedl Tomczyk v rozhovoru pro Bloomberg. „Prioritu ale dáváme národním projektům.“

Podle něj může evropská „dronová zeď“ v budoucnu doplnit polský systém. Financování projektu by mělo zčásti pocházet z nového úvěrového programu EU SAFE, který Polsku – díky jeho hranicím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou – přidělil největší počáteční alokaci, umožňující čerpat až 43,7 miliardy eur.

Vláda plánuje, že první část systému bude funkční do tří měsíců od oznámení a kompletní síť vznikne během dvou let. „Zbraň proti dronům musí být komplexní – kombinovat senzory, rušičky i prostředky k likvidaci cílů,“ dodal Tomczyk.

Ruský dron Geran-2

Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?

Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.

Přečíst článek

Nový systém má tvořit další vrstvu polské protivzdušné obrany vedle již nasazených dlouhodosahových a středních systémů. Všechny mají chránit zemi před letadly, vrtulníky, drony i střelami s plochou dráhou letu.

V létě ministerstvo oznámilo, že letos vydá 200 milionů zlotých na nákup bojových i výcvikových dronů. Varšava zároveň zrychluje procesy veřejných zakázek, aby posílila schopnosti v oblasti bezpilotních systémů. „Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že drony jsou klíčem k obraně i útoku. Musíme být připraveni ve všech prostředích – ve vzduchu, na zemi i na moři,“ uzavřel Tomczyk.

Související

Trump obvinil Moskvu a Peking z provádění jaderných testů

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.

„Rusko provádí testy, Čína provádí testy, ale nemluví o tom. Víte, my jsme otevřená společnost. Jsme jiní. My o tom mluvíme. Musíme o tom mluvit, protože jinak o tom budete informovat vy. Oni nemají novináře, kteří by o tom psali. My ano,“ řekl americký prezident v rozhovoru se zpravodajkou televize CBS Norah O'Donnellovou v pořadu 60 Minutes odvysílaném v neděli. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Trumpovo vyjádření následovalo několik dnů poté, co prezidentův nominant na šéfa strategického velitelství amerických ozbrojených sil STRATCOM viceadmirál Richard Correll podle CBS News během slyšení před zákonodárci řekl, že Čína ani Rusko zkušební jaderné výbuchy nepodnikají.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning dnes novinářům řekla, že Čína vždy „prosazuje strategii jaderné sebeobrany a dodržuje svůj závazek pozastavit jaderné testy“. Peking podle ní doufá, že Washington přijme konkrétní kroky k zachování mezinárodních snah o jaderné odzbrojení a zabránění šíření jaderných zbraní v zájmu globální stability.

Americký ministr energetiky Chris Wright v nedělním rozhovoru se stanicí Fox News prohlásil, že Spojené státy v rámci testů neplánují provádět jaderné exploze. „Myslím, že testy, o kterých se nyní bavíme, jsou systémové testy. Nejedná se o jaderné výbuchy. Jsou to takzvané nekritické výbuchy,“ řekl Wright. Podle ministra se během nich testují všechny ostatní části jaderné zbraně s cílem ujistit se, že mají správnou geometrii pro umožnění jaderného výbuchu.

Americký prezident Donald Trump

Trump po tlaku z Moskvy mění názor: Kyjev zůstane bez střel Tomahawk

Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Přečíst článek

Související

Stříbro by letos mohlo zastínit i zlato, tvrdí analytici

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

Přečíst článek

USA rozumí pouze jazyku hrozeb a síly, řekl před cestou za Putinem šéf íránské diplomacie

Přečíst článek

Akcie dánského Novo Nordisku jsou vskutku úkaz. Proč jim investoři ani po masivním propadu nevěří?

Farmaceutická společnost Novo Nordisk postaví v Dánsku nový závod
ČTK
Lukáš Kovanda

Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.

Z takřka 200 největších burzovně obchodovaných firem světa (takzvaných "megacaps") jsou podle konsensu analytiků třetí nejpodhodnocenější. Za rok touto dobou by podle nich proto měly být o takřka 36 procent dražší. Více podhodnocené jsou podle analytiků už jen akcie Xiaomi a Deutsche Telekom (viz tabulka 1, třetí číselný sloupec).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Přitom akcie Novo Nordisku nabízejí v rámci globálních "megacaps" takřka dvojnásobný dividendový výnos v porovnání s průměrem (3,7 % vs. 1,9 %). Zmíněné akcie Xiaomi mají nulový dividendový výnos, zatímco Deutsche Telekom 3,3 procenta (viz tabulka 1, čtvrtý číselný sloupec).

Akcie Novo Nordisku se navíc nyní prodávají na úrovni 38,9 procenta 52týdenního maxima. To je mezi globálními "megacaps" suverénně nejméně. V průměru se totiž akcie největších světových burzovně obchodovaných firem nyní prodávají na 90,1 procenta 52týdenního maxima, přičemž po Novo Nordisku vykazuje druhý největší propad oproti maximu posledního roku United Healthcare, jenž je ovšem nyní až na 54,2 procenta 52týdenního maxima (viz tabulka 1, pátý číselný sloupec).

Nejbližším konkurentem Novo Nordisku je alespoň podle korelace vývoje akcií (korelační koeficient 0,31 v posledních dvou letech) americká Eli Lilly. Jenže zatímco cena akcií Novo Nordisku je nyní na 12,6násobku váženého průměru aktuálního a budoucího zisku, akcie Eli Lilly hned na 29,2násobku (viz tabulka 2).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Právě prudký propad akcií na necelých 40 procent maxima posledních dvanácti měsíců je patrně tím klíčovým, co investory od akcií Novo Nordisku stále odrazuje. Mentálně křivku poklesu protahují do budoucna a obávají se dalšího poklesu.

Mezi analytiky sice dominují doporučení k nákupu (viz tabulka 3), avšak zaskočil je říjnový otřes ve vedení společnosti, jemuž příliš nerozumějí jak z hlediska rozsahu, tak načasování. Nové vedení znamená určitou nejistotu ohledně dalšího směřování firmy.

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Václav Podzimek, Alethes

Mánie kolem AI je jen novou investiční bublinou, říká šéf fondu Alethes Václav Podzimek

Přečíst článek
Doporučujeme