Stanislav Šulc: Doufejme, že se příští vláda rozpadne včas, aby se rozpočet vrátil do normálu
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Kdy mají být volby? Konvenční odpověď říká, že za čtyři roky od voleb minulých. A podle Ústavy to tak rozhodně je správně. Jenomže má to jeden háček, který se jmenuje rozpočet. To, že se volby kvůli pádu Nečasovy vlády přesunuly na podzimní termín, má totiž velké dopady právě na schvalování nejdůležitějšího zákona státu.
Už vláda Petra Fialy této nepříliš dobré situaci čelila. A nově ministr financí Zbyněk Stanjura potvrzuje, že to vlastně hrozí i pro příští rok. Důvod? Právě volby.
Termíny jsou totiž neúprosné. Aby se všechno stihlo, musí návrh zákona o státním rozpočtu přijít do sněmovny na konci září. A i to je hraniční termín. Jenomže první říjnový víkend jsou volby a je jisté, že skladba sněmovny před volbami a po nich bude odlišná. A stejně tak není úplně jisté, že se stihne utvořit dostatečně silná vláda, která by pak protlačila suverénní rozpočet.
A to není dobré.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: dluh deklasuje hned deset ministerstev
Money
Nulová shoda je problém
Rozpočtové provizorium je zkrátka v povolebním roce při aktuálně nastaveném systému a náladě ve společnosti i politice téměř nevyhnutelná jistota.
S tím, jak se přelévají nálady na sociálních sítích, utvrzují se jednotlivé bubliny ve svých pravdách a extremizují se ve svých přesvědčeních. A tak pravděpodobnost, že se více méně všichni shodnou na nějakých velkých třeba investičních projektech, je čím dál menší.
Jedinou výhodou nyní je to, že obří vlna inflace se již přehnala, takže meziroční cenová hladina nebude jinde o 18 procent, ale maximálně o dvě tři. Tedy loňský rozpočet bude výrazně blíž realitě, než kdyby rozpočtové provizorium nastalo třeba z roku 2022 na 2023.
I to je ale slabá náplast na to, že jsme si tu vyrobili problém, který jen tak nezmizí, ačkoli jde o reálně velmi nebezpečný problém.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Schodek rozpočtu pro příští rok má být 286 miliard
Money
Kdy budou příští volby?
Co s tím? Vlastně tu pár cest je. Idealistická říká, že by se společnost měla přestat babrat v marginalitách a měla by se soustředit na tom, co nás spojuje, co sdílíme, na tom pak modelovat ty velké projekty. A rozpočet by byl více méně formalita, až na to, jestli dotace potečou víc na fotbal nebo hokej.
Ale zpět na zem. Čistě technicky tu jsou dvě cesty, jak tuto situaci napravit. První je, že by si sněmovna odhlasovala zkrácené funkční období. Ale protože to je příliš komická představa, tak raději věřme v to, že se jedna z příštích vlád rozpadne dostatečně šikovně na to, že prezident vyhlásí nové volby a ty budou opět v jarním termínu. Pak bude schvalování rozpočtu opět „normální“ a rozpočtové provizorium bude opět jen výraz neschopnosti politiků a nikoli každé čtyři roky se opakující jistota.
Statistický úřad vydal výroční zprávu o činnosti myslivců. A sláva, rok byl rekordní. U srnčí zvěře nastalo zvýšení odstřelu o znatelných deset procent na 137 408 kusů, čímž byla překonána rekordní hodnota z roku 2009 (131 873 kusů). Dařilo se i u daňků, těch myslivci zmasakrovali o 10,8 procenta víc, celkem 50 tisíc kusů.
Glosa Dalibora Martínka: Masakr zvěře se daří. Za rok padlo rekordních 137 tisíc srn
Názory
Celní politika prezidenta Trumpa pravděpodobně nejtvrději dopadne na Američany. A a o to víc, pokud americký dolar nezačne posilovat, uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Kdo zaplatí Trumpova cla? Data odhalují nepříjemnou pravdu pro americké spotřebitele
Názory
