Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.

Makroekonomická data ze Spojených států ukázala, že ceny výrobců v březnu rostly pomaleji, než se očekávalo. To ale nezměnilo výhled ekonomů – podle nich Federální rezervní systém v dohledné době úrokové sazby nesníží. Důvodem jsou rostoucí náklady na energie spojené s konfliktem s Íránem.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Řidiči si připlatí

Napětí mezi USA a Íránem sice dočasně polevilo a ceny ropy klesly, když americká ropa WTI krátkodobě spadla pod 90 dolarů za barel. Podle většiny odborníků ale i v případě uklidnění situace zůstane nový cenový „normál“ spíše nad hranicí 80 dolarů. To znamená, že řidiči si připlatí – a vyšší ceny energií se postupně promítnou i do inflace napříč ekonomikou. Lze proto pochybovat, že by takový vývoj vyhovoval Donaldu Trumpovi v kontextu blížících se voleb.

Výsledkovou sezónu zahájily největší americké banky s rozdílnými výsledky. Goldman Sachs sice představil solidní čísla, ale zklamal výkonem obchodní divize, zejména segmentu FICC (dluhopisy, měny a komodity), kde výnosy zaostaly za očekáváním a meziročně klesly. Naopak obchodování s akciemi výrazně posílilo. Akcie banky po zveřejnění výsledků nejprve oslabily, část ztrát ale rychle smazaly.

O poznání lépe si vedl konkurent J.P. Morgan, který překonal očekávání trhu a přidal další rekordní kvartál. Tržby přesáhly 50 miliard dolarů a zisk na akcii byl rovněž vyšší, než se čekalo. Dařilo se zejména tradingu a investičnímu bankovnictví, přičemž poradenská činnost zaznamenala výrazný růst. Z komentářů managementu navíc vyplývá důvěra ve vlastní expozice, a to i navzdory obavám investorů z oblastí jako shadow banking či private credit.

Zmatek a nejistota. Trhy trpí vývojem na Blízkém východě, hrozí vyšší inflace

Trhy

Nestabilní vývoj na Blízkém východě zvyšuje napětí na trzích a přináší výraznou nejistotu. Podle analytiků lze v nejbližších dnech očekávat další výkyvy cen – už na začátku příštího týdne hrozí zdražování ropy i tlak na růst inflace. Klíčový přitom může být právě tento víkend.

ČTK

Přečíst článek

Pozornost na ČEZ

Na domácím trhu se pozornost soustředila na ČEZ. Už v červnu by mohl začít proces jeho rozdělení, přičemž o dalším směřování i případném odkupu akcií minoritních akcionářů by mohla rozhodnout valná hromada.

Akcie ČEZ na tyto spekulace reagovaly růstem nad 1200 korun za kus. Trh nyní sleduje, zda se potvrdí úvahy o odkupu až za 250 miliard korun. V takovém případě by prémie pro akcionáře mohla dosáhnout zhruba 300 korun na akcii, tedy kolem 1500 korun. Přesto zůstává otázkou, zda celý plán skutečně přinese očekávaný výsledek – i když pro akcionáře by mohl znamenat možnost prodat akcie za historicky nejvyšší ceny.

Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.

Nová pravidla totiž zavádějí řadu povinností – od testování obalů přes jejich recyklovatelnost až po nové označování. Problémem ale je, že výrobci obalů, potravináři ani obchodníci dosud nevědí, jak přesně budou tato pravidla fungovat.

„Nevíme, co přijde zítra“

Od 12. srpna má například začít povinné testování obalů na chemické látky s přísnějšími limity. Evropská komise ale zatím nevydala metodiku, podle které by se mělo testování provádět. „Investujeme jako průmysl do obalů zcela naslepo. A nevíme, co přijde zítra,“ uvedla Werbynská.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Situaci komplikuje i čas. I kdyby metodika vyšla v červnu, firmy by měly jen několik týdnů na to, aby obaly otestovaly, vyrobily, dodaly potravinářům a ti je následně dostali do obchodů. V celé EU přitom existují jen tři laboratoře a na trhu je zhruba 18 milionů typů obalů. Jeden test stojí tisíce korun a trvá tři týdny. „A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ upozornila Werbynská.

Podle ní je splnění těchto požadavků nereálné. Už samotný návrh a zavedení nového obalu do výroby totiž běžně trvá jeden až dva roky.

Další komplikací je povinnost, aby všechny obaly byly od srpna recyklovatelné. Ani zde ale zatím neexistuje jasná metodika. Firmy tak nevědí, jak své obaly upravit, aby splnily nové požadavky. Přibýt má také povinné označování výrobců obalů nebo zákaz některých typů plastového balení.

Chybějící analýza dopadů

Werbynská přitom nekritizuje samotnou myšlenku nařízení, ale jeho nepřipravenost a chybějící analýzy dopadů. „Ta legislativa je napřed před průmyslem i výzkumem. A zaplatíme to my všichni,“ uvedla.

Načasování změn je podle ní o to horší, že se odehrává v době, kdy kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje doprava i plasty. Náklady na nové požadavky přitom půjdou do miliard a firmy je budou muset promítnout do cen výrobků. Dopad se tak neomezí jen na potraviny, ale na všechny balené produkty.

Michal Nosek: Našim lidem naše potraviny. Pokud tedy nebudou stát víc než ty nejlevnější

Názory

Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je navíc obtížné odhadnout celkové náklady, protože rozsah změn zatím nikdo přesně nezná. „Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit,“ uvedl.

Jen zavedení povinného označování výrobců obalů by podle Werbynské mohlo v celé EU stát až 120 miliard eur. K tomu je potřeba přičíst náklady na testování, administrativu i budování rozsáhlých datových systémů.

Nařízení kritizují i potravináři, podle kterých hrozí byrokratický zmatek a opakované změny obalů v krátkém čase. Nová pravidla přitom vstoupila v platnost už loni v únoru a týkají se všech obalů bez ohledu na materiál. Jejich cílem je snížit množství odpadu, podle kritiků ale mohou přinést výrazné zdražení.