Voják, armádní generál ve výslužbě. Před rokem 1989 člen KSČ. Po revoluci účastník vojenských misí na Balkáně či americké invaze do Iráku. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, další tři roky působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy v jedné z nejvyšších funkcí NATO. Ve druhém kole přímé volby prezidenta porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše o téměř milion hlasů, získal 58,32 procenta hlasů.
Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel rozhodnutí vlády vyloučit ho z delegace považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Hradu jde také o omezení ústavních pravomocí hlavy státu.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Vláda neposílá Petra Pavla na červencový summit NATO. Delegaci povede premiér Andrej Babiš, který odmítá, že by šlo o truc vůči prezidentovi. Pavel přitom už dříve naznačil, že může podat kompetenční žalobu. Její podání podle premiéra nedává smysl.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, dál pokračuje. Prezident Petr Pavel po dnešní návštěvě jednání vlády uvedl, že rozhodnutí o složení české delegace nepadlo. Na schůzi kabinetu strávil zhruba 20 minut.
Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.
Nižší odvody pro živnostníky, odklad geoportálu i pevná předporodní rodičovská. Prezident Petr Pavel podepsal několik zákonů, největší dopad ale bude mít novela, která OSVČ sníží sociální pojistné.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
