Voják, armádní generál ve výslužbě. Před rokem 1989 člen KSČ. Po revoluci účastník vojenských misí na Balkáně či americké invaze do Iráku. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, další tři roky působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy v jedné z nejvyšších funkcí NATO. Ve druhém kole přímé volby prezidenta porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše o téměř milion hlasů, získal 58,32 procenta hlasů.
Prezident Petr Pavel kritizoval rozhodnutí, podle něhož se čeští vojáci nezúčastní cvičení Koalicja 26.2 v Polsku. To má prověřit, jak by evropské armády dokázaly po skončení války zajistit bezpečnost Ukrajiny i bez amerických jednotek. Zatímco Pavel tvrdí, že Česko by u podobných příprav nemělo chybět, šéf SPD Tomio Okamura říká, že vláda české vojáky do podobných aktivit posílat nechce.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Prezident Petr Pavel se vrátil z dovolené v Maroku a zveřejnil účet za svou cestu. Snaží se tím zachránit, co se dá, po bouři, kterou svým záměrem nezúčastnit se komunálních voleb a následnými lety tryskáčem způsobil.
Dovolenou v Maroku prezidentu Petru Pavlovi prodražil mimořádný návrat k volební urně. Za cestu do Česka a zpět podle svého vyjádření zaplatil z vlastní kapsy 365 tisíc korun, za původní let do Afriky dalších 91 tisíc. Prezident tím reagoval na otázky kolem financování soukromé výpravy. Hrad podle něj cestu neorganizoval ani neplatil, další zasahování do soukromí ale Pavel odmítá.
Prezident Petr Pavel se nakonec ze soukromé cesty v Maroku vrátil, aby odvolil v Černoučku. Podle politologů oslovených ČTK udělal dobře a může získat zpět ztracené sympatie. Spor o jeho původně plánovanou neúčast však podle nich zbytečně zastínil důležitější témata a mohl oslabit důvěru v prezidentskou instituci.
Petr Pavel nakonec přerušil marockou dovolenou a v Černoučku odvolil. Prezidentská účast v komunálních volbách tak dospěla ke šťastnému konci. Zásadní obálka skončila v urně, prezident před kamerami a původní rozhodnutí nejít k volbám v propadlišti hradní komunikace. Z obyčejného hlasování se podařilo vyrobit drama.
Prezident Petr Pavel změnil plány a vrátil se z dovolené, aby odvolil v komunálních volbách. Původně ohlášenou neúčast označil za chybu, jeho návrat uvítal i šéf Sněmovny Tomio Okamura.
Prezident Petr Pavel schytává kritiku za to, že kvůli soukromé cestě do zahraničí vynechá komunální volby. Do debaty nyní vstoupila i první dáma Eva Pavlová. Upozornila, že stát sice termín hlasování pevně stanovil zákonem, lidem ale zároveň neumožnil volit ze zahraničí ani z jiného místa v Česku.
Prezident řádí na své mašině v marockých píscích. Do nudné volební místnosti v Černoučku se tudíž nedostane. Termín voleb přitom sám vyhlásil, jen si ho zřejmě nezanesl do kalendáře mezi události, kvůli kterým stojí za to být doma. Naše demokracie prezidentovu dovolenou přežije. Prezident jen lidu ukazuje, že s motorkou v marocké poušti je větší zábava než nuda v Čenoučku u urny.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
