Voják, armádní generál ve výslužbě. Před rokem 1989 člen KSČ. Po revoluci účastník vojenských misí na Balkáně či americké invaze do Iráku. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, další tři roky působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy v jedné z nejvyšších funkcí NATO. Ve druhém kole přímé volby prezidenta porazil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše o téměř milion hlasů, získal 58,32 procenta hlasů.
Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo příští rok vydat na obranu více než dvě procenta HDP. Pokud zůstane jen na této hranici, hrozí podle něj vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznik deficitu v obranných výdajích pro další roky. Prezident se chce debaty o rozpočtu osobně účastnit.
Prezident se poprvé postavil vetem zákona vládě. Andrej Babiš to popisuje jako předvolební strategii prezidenta. Ten naopak přinesl dobré argumenty, proč zákon vetoval. Nicméně, je to boj marný, jen gesto.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Prezident Petr Pavel varoval před tím, aby politici podkopávali důvěru veřejnosti v soudy a právní stát. Označování justice za podjatou, zpolitizovanou nebo aktivistickou podle něj vysílá nebezpečný signál. Jeho slova přicházejí krátce poté, co vláda kvůli sporu o summit NATO obvinila soudce Ústavního soudu Pavla Šámala ze soudního aktivismu.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO míří do další ostré fáze. Kabinet Andreje Babiše chce, aby Ústavní soud prezidentovu kompetenční žalobu odmítl nebo zamítl, a zároveň žádá vyloučení soudce Pavla Šámala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tvrdí, že soud předběžným opatřením zasáhl do ústavního postavení vlády a že přijetí prezidentova výkladu by v Česku vytvořilo druhé mocenské centrum.
Andrej Babiš má talent ukázat veřejnosti právě to, co mělo zůstat skryté. Tentokrát odhalil komunikační tahák ke sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Premiérovi radí, aby hlavu státu vykresloval jako loutku svého okolí, konflikt přitom nevyostřoval a Pavla pokud možno ignoroval. Babiš se doporučením řídí po svém. O prezidentovi mluví, kudy chodí.
Opozice se nemusí skládat na vlastního prezidentského kandidáta jen proto, aby vyvracela útoky Andreje Babiše na Petra Pavla. Tvrdí to šéf Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož je snaha premiéra líčit současného prezidenta jako opozičního hráče směšná. Reaguje tak na návrh předsedy Senátu Miloše Vystrčila, aby demokratické opoziční strany zvážily vlastního kandidáta pro volbu hlavy státu v roce 2028.
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem o českou delegaci na summitu NATO zaujal zahraniční média jen okrajově. Podstatně častěji psala o nízkých českých výdajích na obranu, možném napětí se Spojenými státy a podpoře Ukrajiny, ukazuje analýza společnosti Newsmatics.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší a zmínil, že na schůzky by neměl čas.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
