ČEZ. Energetický gigant, ve kterém má stát podíl 70 procent a zásadně ovlivňuje cenu elektřiny pro tuzemské spotřebitele. Měl by jej stát vlastnit celý, jak plánuje premiér Petr Fiala? Vyplatí správnou dividendu na akcii, nebo tím vláda sleduje i jiné cíle? Jaké plány má na expanzi v zahraničí? A co na to vše říkají minoritní akcionáři jako například investor Michal Šnobr? ČEZ – energetické srdce republiky.
Domácnosti si připlatí za elektřinu. E.ON zvedá ceny, dotkne se to půl milionu zákazníků
E.ON od ledna zdraží elektřinu zhruba půl milionu zákazníků se smlouvou bez závazku. Běžná domácnost si ročně připlatí kolem 1800 korun, tedy asi 150 až 200 korun měsíčně. Firma zdražení vysvětluje prudkým růstem velkoobchodních cen elektřiny, které letos stouply o více než 70 procent.
V ÚJV Řež strávil více než dvě desetiletí, teď se posouvá až do jejího čela. Patrik Špátzal se od října stal generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti ze Skupiny ČEZ. Vystřídal Martina Ruščáka a firmu přebírá v době, kdy se česká jaderná energetika chystá na jednu z největších investičních vln ve své historii.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
ČEZ spouští výplatu jedné z nejsledovanějších dividend na českém trhu. Celkem rozdělí 22,6 miliardy korun, z nichž téměř 16 miliard zamíří do státního rozpočtu.
Zestátnění ČEZ pražskou burzu nepoloží. Ještě před pár lety by ji stejný krok srazil mezi okrajové trhy vedle Vietnamu nebo Keni a stál ji miliardy dolarů. Dnes má čím díru zalepit: dcerou ČEZ Energy, letištěm a firmami jako Colt, jehož hodnota za dva roky vyrostla z 15 na téměř 50 miliard.
Česko posouvá plány na malé modulární reaktory dál. Vedle Temelína se začínají připravovat další lokality, hlavně Dětmarovice a Tušimice, kde dnes stojí uhelné elektrárny. Memorandum podepsané Karlem Havlíčkem, ČEZ a Rolls-Royce SMR otevírá cestu až k šesti reaktorům s výkonem až tři gigawatty.
Analytici začínají do ceny akcií ČEZ stále výrazněji promítat možnost hluboké transformace firmy i případného zestátnění. Dnešní zvýšení cílových cen od ODDO BHF a Fia potvrzuje, že se tento scénář stává hlavním motorem ocenění energetické skupiny, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.