ČEZ. Energetický gigant, ve kterém má stát podíl 70 procent a zásadně ovlivňuje cenu elektřiny pro tuzemské spotřebitele. Měl by jej stát vlastnit celý, jak plánuje premiér Petr Fiala? Vyplatí správnou dividendu na akcii, nebo tím vláda sleduje i jiné cíle? Jaké plány má na expanzi v zahraničí? A co na to vše říkají minoritní akcionáři jako například investor Michal Šnobr? ČEZ – energetické srdce republiky.
Energetická skupina ČEZ zvyšuje zisky v době, kdy se vláda připravuje na její úplné ovládnutí. Za prvních devět měsíců vydělala 26,6 miliardy korun, meziročně o 24 procent více, a zlepšila výhled na celý rok. Stát, který nyní drží zhruba 70 procent akcií, chce získat nad podnikem plnou kontrolu ještě v tomto volebním období. ČEZ už v létě založil novou dceřinou společnost, do níž plánuje vyčlenit nevýrobní aktivity.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
ČEZ spouští výplatu jedné z nejsledovanějších dividend na českém trhu. Celkem rozdělí 22,6 miliardy korun, z nichž téměř 16 miliard zamíří do státního rozpočtu.
Zestátnění ČEZ pražskou burzu nepoloží. Ještě před pár lety by ji stejný krok srazil mezi okrajové trhy vedle Vietnamu nebo Keni a stál ji miliardy dolarů. Dnes má čím díru zalepit: dcerou ČEZ Energy, letištěm a firmami jako Colt, jehož hodnota za dva roky vyrostla z 15 na téměř 50 miliard.
Česko posouvá plány na malé modulární reaktory dál. Vedle Temelína se začínají připravovat další lokality, hlavně Dětmarovice a Tušimice, kde dnes stojí uhelné elektrárny. Memorandum podepsané Karlem Havlíčkem, ČEZ a Rolls-Royce SMR otevírá cestu až k šesti reaktorům s výkonem až tři gigawatty.
Analytici začínají do ceny akcií ČEZ stále výrazněji promítat možnost hluboké transformace firmy i případného zestátnění. Dnešní zvýšení cílových cen od ODDO BHF a Fia potvrzuje, že se tento scénář stává hlavním motorem ocenění energetické skupiny, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poláci v čele s miliardářem Michalem Solowowem můžou udat směr dalšího vývoje oboru jaderných modulárních reaktorů v Evropě. Dosavadní výběrová řízení v Británii, Česku a Švédsku naznačovala, že budoucnost těchto reaktorů patří spíše společnosti Rolls-Royce SMR s podílem ČEZ. Na její domácí britský trh ale razantně zamířila Solowowa firma Synthos Green Energy (SGE) s reaktory od společnosti GE Vernova Hitachi. A drží silné trumfy.
Premiér Andrej Babiš se dnes na úvod třídenní pracovní návštěvy Izraele setká s ministerským předsedou 👴 Benjaminem Netanjahuem, na jehož pozvání do země přicestuje. V dalších dnech má jednat také s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem a s předsedou strany Jašar Gadim Eisenkotem, jehož hlava státu minulý týden pověřila sestavením nového kabinetu.
Na Blízký východ dorazila v neděli americká letadlová 🚢 loď USS Theodore Roosevelt, Spojené státy tak mají nyní v oblasti tři letadlové lodě, napsaly v noci na dnešek deník The Jerusalem Post a agentura DPA. O tom, že USA vysílají na Blízký východ třetí letadlovou loď, informovala už začátkem října agentura AP.
Britský princ 👨 Harry o víkendu navštívil Ukrajinu, kde se setkal se zraněnými vojáky a těmi, kdo jim pomáhají. Podle agentury AFP šlo o čtvrtou cestu mladšího syna krále Karla III. do této země od začátku ruské invaze v únoru 2022. Před víkendovou návštěvou ve Lvově byl Harry na Ukrajině naposledy letos v dubnu.