Český podnikatel a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač vlastní tři procenta akcií společnosti ČEZ s hodnotou kolem 19,4 miliardy korun. Akcie drží prostřednictvím firmy Belviport Trading registrované na Kypru. Tykač to oznámil České národní bance a upozornil na to Ekonomický deník. Server Kurzy.cz připomněl, že za posledních deset let neměl žádný z minoritních akcionářů firmy tak velký podíl.
Akcie ČEZ se v tomto týdnu pořádně zatřásly. Po úterním propadu o více než 11 procent, nejvýraznějším jednodenním poklesu od temného období vrcholící světové finanční krize, konkrétně od 24. října 2008 (když pomineme naprosto specifický den 29. června 2023, kdy se poprvé akcie ČEZ obchodovaly bez nároku na historicky rekordní dividendu za rok 2022), ve čtvrtek přidaly přes 5 procent.
Pražská burza výrazně zrychlila pokles a index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Hlavním tahounem poklesu byly akcie energetické společnosti ČEZ, které ztratily více než 11 procent. Z hlavních titulů si polepšil pouze výrobce nápojů Kofola. Česká koruna mírně oslabila vůči euru, naopak výrazně posílila k dolaru.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Rok 2026 může definitivně rozhodnout o osudu uhlí v Česku. Zatímco část uhelných zdrojů se blíží ke ztrátovosti, stát zvažuje jejich udržení v provozu kvůli bezpečnosti soustavy. Současně běží sázka na plyn, masivní investice do sítí a debata o zestátnění ČEZu. Vše s výraznými dopady na ceny energií i veřejné finance.
V okolí dálnice D4 na Příbramsku by mohly vzniknout větrné elektrárny. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje oslovila několik obcí, spolupráci má zatím schválenou s Višňovou a Pečicemi. Firma obcím nabídla umístění dvou větrných elektráren na jejich katastrech, o záměrech se ale ještě povede diskuse, uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Větrné elektrárny by na Příbramsku mohly vyrůst například i ve Starosedlském Hrádku. K záměru společnosti PRE obec vypsala referendum, uskuteční se 17. ledna.
