Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.

Počet firem, které v Česku využívají daňové odpočty na výzkum a vývoj, dlouhodobě klesá. V roce 2024 je podle dat Českého statistického úřadu uplatnilo 721 podniků, což je nejméně od roku 2010. Paradoxně ale celková částka, kterou firmy díky tomuto nástroji ušetřily, dosáhla rekordních 3,7 miliardy korun. To naznačuje, že odpočty využívá menší okruh podniků, avšak ve větším rozsahu než dříve.

Firmy přitom zůstávají klíčovým tahounem investic do výzkumu a vývoje v Česku a dlouhodobě financují většinu těchto aktivit z vlastních zdrojů. Při rozhodování o investicích ale pečlivě zvažují, jak je financovat efektivně a s co nejmenší mírou nejistoty. V praxi proto často dávají přednost přímým dotacím, které využívá téměř dvojnásobek firem oproti daňovým odpočtům.

Dalibor Martínek: Nafta o čtyři koruny levnější. Mají se Češi radovat? Měli by spíš brečet

Názory

Ministerstvo financí vydalo svůj již třetí příkaz k maximálním cenám paliv. Nafta má podle státního nařízení zlevnit ze dne na den o víc než čtyři koruny za litr. Pro řidiče jistě dobrá zpráva, ale ve výsledku pro společnost velmi špatná.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Firmy si uvědomují, že bez investic do výzkumu a vývoje nemohou dlouhodobě obstát. Zároveň ale při jejich financování často sahají především po dotačních programech, zatímco daňové odpočty zůstávají spíše v pozadí. Z naší zkušenosti vyplývá, že firmy tento nástroj často dostatečně neznají a mají obavy z jeho administrativní náročnosti i splnění zákonných podmínek,“ říká Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming Česká republika.

Právě složitost celého procesu je podle odborníků hlavní překážkou širšího využívání odpočtů. Firmy narážejí na náročnou administrativu, komplikovanou dokumentaci i nejasný výklad pravidel, což zvyšuje jejich nejistotu, zda budou jejich projekty uznány. Přesto zájem o tento nástroj nezmizel.

Daňové přiznání za rok 2025: méně slev, nové limity a tvrdší kontrola. Na co si dát pozor?

Money

Daňová sezona je v plném proudu a letos přináší víc než jen tradiční povinnost odevzdat „růžový formulář“. Přiznání za rok 2025 odráží změny z posledních let. Omezení některých slev, posun daňových pásem i přísnější pravidla pro bonusy. Zároveň roste tlak na správné vykazování vedlejších příjmů a digitalizaci podání.

nos

Přečíst článek

„Z našich zkušeností i loňského průzkumu vyplývá, že firmy mají o využívání daňových odpočtů zájem a vnímají je jako smysluplný nástroj podpory inovací. V praxi ale často narážejí na složitost celého procesu a nejistotu ohledně výkladu pravidel, což jejich využití komplikuje,“ doplňuje Kristína Šumichrastová.

Situaci měla zlepšit i nedávná novela zákona o daních z příjmů, která upravila podmínky pro uplatnění odpočtů a zvýšila jejich atraktivitu. Firmy ji sice hodnotí pozitivně, zásadní problém ale podle nich přetrvává.

„Novelu vnímáme pozitivně, protože zvyšuje atraktivitu tohoto nástroje. Pro firmy ale zůstává klíčové především to, aby byla pravidla stabilní, předvídatelná a jednotně aplikovaná v praxi,“ říká Šumichrastová.

Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.

Snížení svého odhadu v základním scénáři ministerstvo odůvodnilo přibrzděním domácí poptávky kvůli zvýšené nejistotě a růstu cen energií na pozadí vojenského konfliktu na Blízkém východě. Domácí poptávka ale i nadále zůstane hlavním tahounem hospodářského růstu. Očekává se také oživení investiční aktivity firem. „To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu hrubého domácího produktu (HDP) by tak měl zůstat záporný,“ uvedlo ministerstvo. Příští rok by růst našeho HDP měl dosáhnout 2,4 procenta.

Základní scénář predikce je postaven na brzké deeskalaci vojenského konfliktu v Perském zálivu a předpokladu, že nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Alternativní scénář

Experti ministerstva se zabývali také možností, že by válka vyústila v úplnou blokádu klíčového Hormuzského průlivu, čímž by Írán odříznul země Perského zálivu od mezinárodních obchodních tras. „Scénář předpokládá kompletní vojenskou blokaci v délce dvou čtvrtletí a nutnost dalších šest měsíců trvajících odminovacích a dalších zabezpečovacích operací. Tento technicko-vojenský parametr určuje horizont nabídkového šoku na minimálně jeden rok, než by mohla být plně obnovena bezpečná komerční plavba,“ popisuje ministerstvo východiska svého alternativního scénáře.

V takovém případě by bylo české hospodářství intenzivněji zasaženo dražšími energiemi, nižší dynamikou exportu a zhoršením domácí poptávky. Hrubý domácí produkt by pak podle alternativního scénáře predikce ministerstvo letos vzrostl o pouhých 1,4 procenta a v příštím roce o 1,5 procenta. Inflace by ale naopak byla vyšší, dle odhadu pro letošek čtyři procenta a pro příští rok pak 4,6 procenta. „Výsledné dopady by závisely na rychlosti posilování kapacit alternativních dodavatelů energií (například USA, Alžírsko, Ázerbajdžán), na případných fiskálních opatřeních vlád evropských zemí a na reakcích centrálních bank. Velkým rizikem je výpadek dodávek polovodičů, který by vedl k omezování výroby v řadě odvětví,“ uvádí ministerstvo závěrem kapitoly věnované dopadům déletrvajících zvýšených cen energií na českou ekonomiku.

Klíčová tepna světové ropy kolabuje. Hormuz zůstává prakticky uzavřen, za den proplulo jen šest lodí

Zprávy z firem

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.

ČTK

Přečíst článek

Inflace, nezaměstnanost a mzdy

Odhad inflace zůstává v základním scénáři pro letošek v dubnové předpovědi oproti odhadům z ledna nezměněn na 2,5 procenta. V příštím roce by ale měly spotřebitelské ceny růst rychleji (o 2,8 procenta), zatímco ještě v lednu ministerstvo předpokládalo slabší dynamiku (lednový odhad byl 2,1 procenta). To znamená, že letos i v příštím roce by inflace měla zůstat v takzvaném tolerančním pásmu České národní banky.

Lehce vyšší oproti lednové predikci by letos měla být i míra nezaměstnanosti (2,9 oproti původním 2,8 procenta) a v příštím roce by se měla průměrná míra nezaměstnanosti dostat na 2,7 procenta oproti původně očekávaným 2,8 procenta.

Pomaleji by měly růst také mzdy. Meziroční plus nominálního objemu mezd je aktuálně odhadován na úrovni 6,8 procenta a pro příští rok by měl růst dosáhnout šesti procent. Původně se počítalo s růstem 7,3 (letos) a 6,3 procenta (příští rok). Lehce slabší by měl být kvůli Perskému zálivu i kurz koruny (24,3 proti původnímu odhadu 24,1 koruny za jedno euro).