Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Pro splnění závazků vůči NATO uděláme vše, řekl Babiš Ruttemu

Mark Rutte a Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše vláda za důležité a prioritní. Šéf aliance uvedl, že Česká republika je od vstupu do aliance spolehlivým spojencem a je odhodlána přispívat ke společné obraně. Připomněl, že se NATO kvůli bezpečnostní situaci ve světě loni rozhodlo zvyšovat obranné výdaje.

Babišův kabinet čelí kritice mimo jiné za to, že v letošním rozpočtu vydá na obranu méně než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Kriticky se k tomu nedávno vyjádřili třeba američtí diplomaté. Babiš tvrdí, že česká vláda a zástupci NATO mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění a budou o nich před červencovým summitem NATO v Ankaře diskutovat. „Je důležité, abychom vzájemně věděli, jaké jsou naše očekávání a naše možnosti,“ řekl na tiskové konferenci český premiér.

Rutte zdůraznil důležitost rostoucích výdajů na obranu. „Zvyšování obranných výdajů je zásadní, abychom měli síly, zdroje a schopnosti chránit naše obyvatele. Víme, a platí to pro všechny spojence, že rozhodování o rozpočtech a navyšování prostředků na obranu není jednoduché. Nakonec je však bezpečnost základem prosperity,“ řekl.

Šéf aliance pochválil pokračování muniční iniciativy na pomoc Ukrajině, která má podle něj skutečný dopad. Vyzval spojence, aby ji nadále financovali. „Ukrajina potřebuje naši pomoc, aby dnes dokázala Rusko odstrašit, aby byla v silné pozici pro dosažení míru a aby byla schopna odradit i případnou budoucí agresi,“ řekl Rutte. Babišova vláda po svém nástupu sice iniciativu neukončila, přestala ale do ní dávat peníze z českého rozpočtu.

Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. V Česku tehdy byl u moci kabinet Petra Fialy (ODS), zatímco Babiš a strany nynější vládní koalice v opozici.

Babišova vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Američtí diplomaté nedávno poukázali na to, že Česko ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Babiš tvrdí, že spojencům přístup české vlády dokáže vysvětlit.

K pokračujícímu sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Rutte ani Babiš na tiskové konferenci nevyjádřili. Premiér předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident, který má nicméně v úmyslu delegaci vést.

Alena Schillerová

Stát čeká tučný rok. Výběr daní má vyskočit o 125 miliard

Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.

Přečíst článek

Kolaps letecké dopravy na dohled? Evropa má zásoby paliva už jen na pár týdnů

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

Přečíst článek

Související

Prezident Petr Pavel

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Přečíst článek

Slovensko hrozí vetem sankcí proti Rusku

Juraj Blanár
ČTK
 ČTK

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, uvedl slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Později uvedl, že Bratislava bude uvedené sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Ruská ropa ropovodem Družba přes Ukrajinu přestala proudit na Slovensko a do Maďarska v lednu. Bratislava a Budapešť pak opakovaně obvinily Kyjev, že s obnovením přepravy suroviny otálí z politických důvodů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při úterní návštěvě Německa řekl, že ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna. Kyjev dříve tvrdil, že ropovod poškodil ruský útok.

Postoj Slovenska k dalším protiruským sankcím oznámil Blanár před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu. Řekl, že Slovensko chce jasnou, transparentní a ověřitelnou deklaraci, že ropovod Družba bude opět spuštěn. V minulosti přitom představitelé slovenské vlády tvrdili, že sankce proti Rusku podpoří, pokud nebudou poškozovat slovenské zájmy.

„Pokud nebude zprovozněn ropovod Družba a bude na stole schvalování dvacátého balíku, tak ho neschválíme. Nemáme jiné nástroje, jak přinutit, aby Zelenskyj společně s Evropskou komisí zprovoznili Družbu,“ řekl pak Blanár v jednacím sálu sněmovny, kde odpovídal na dotazy poslanců. Vládní politici na Slovensku dříve kritizovali Evropskou komisi například za to, že si podle nich u Kyjeva nevynutila možnost inspekce poškozeného ropovodu.

Podle dřívějších informací Slovensko a Maďarsko byly proti novému balíku protiruských sankcí už na únorové schůzce ministrů zahraničí členských zemí EU. Budapešť tehdy tvrdila, že zablokuje přijetí těchto sankcí, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska.

Podle Blanára postoj formující se nové maďarské vlády naznačuje, že je připravena podpořit uvolnění unijní půjčky Ukrajině. To blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz utrpěla v nedávných parlamentních volbách porážku. Slovenský premiér a Orbánův spojenec Robert Fico v březnu v souvislosti s uvedenou půjčkou řekl, že Slovensko je připraveno převzít štafetu po Maďarsku, pokud to bude třeba.

Orbánova i Ficova vláda dlouhodobě obhajují dovoz ruských energií a vystupují také proti rozhodnutí EU postupně ukončit dovoz zemního plynu z Ruska. Po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vláda v Bratislavě vyhlásila stav ropné nouze a bratislavské rafinerii Slovnaft uvolnila ropu ze státních zásob. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, si pak zajistil alternativní dodávky ropy ropovodem Adria a státu vypůjčenou surovinu už vrátil.

Pete Hegseth

Demokraté chtějí sesadit šéfa Pentagonu. Obviňují ho z válečných zločinů

Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů představili návrh ústavní žaloby na ministra obrany Petea Hegsetha, kterým ho chtějí zbavit funkce. Viní ho z válečných zločinů, zneužití pravomocí i špatného řízení resortu. Kritika míří především na jeho roli v konfliktu s Íránem, který podle nich zahájil bez souhlasu Kongresu. Návrh má ale jen malou šanci na úspěch, protože většinu ve Sněmovně drží republikáni.

Přečíst článek

Rumen Radev

Získá Putin nového spojence? Napoví víkendové volby v Bulharsku

Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.

Přečíst článek

Související

Slovenský premiér Robert Fico

Fico nebude proti novému balíčku protiruských sankcí, pokud se splní jeho podmínky

Přečíst článek

Kontroverzní zákon o médiích: EU může proti Česku zasáhnout

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy)
ČTK
 ČTK

Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.

Návrh zákona koalice ANO, SPD a Motoristů má od ledna 2027 převést financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet a zároveň redukovat přidělované finance do stavu před loňským zvýšením poplatků. Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků od poloviny letošního roku vyloučí některé skupiny poplatníků.

Kvůli možnému porušení EMFA se již na Evropskou komisi obrátila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). České republice podle ní můžou hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Evropská komise může podle Nerudové věc začít vyšetřovat kvůli porušení evropského práva nebo také porušení principu právního státu zakotveného ve smlouvě o EU.

Riziko politického ovlivňování

Mezinárodní tiskový institut se podle Čásenského obává, že změnou systému financování poroste riziko politického ovlivňování veřejnoprávních médií – zejména nezávislého zpravodajství a práce novinářů – bez ohledu na to, která politická reprezentace je právě u moci. Zároveň postrádá od vládní koalice věrohodné odůvodnění potřeby změny fungujícího systému financování a nesouhlasí s absencí odborných konzultací se všemi zainteresovanými stranami včetně zahraničních expertů.

Návrh zákona odmítá opozice, která při jeho schvalování hrozí obstrukcemi. Kritizuje ho i řada odborníků, podle kterých neřeší způsob financování ze státního rozpočtu, ani některé povinnosti, které nyní veřejnoprávní média mají, například provoz regionálních studií. Kvůli hrozbě omezování výroby a propouštění zaměstnanců se proti návrhu postavily i odbory veřejnoprávních médií.

„Pokud by tento návrh zákona prošel, oslabil by ekonomický rámec pro nezávislé vysílání veřejné služby v České republice a významně by omezil schopnost veřejnoprávních médií naplňovat jejich důležité poslání,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen. „Nahrazením modelu poplatků systémem přímého státního financování by tento zákon zároveň odstranil důležitý nárazník chránící nezávislost České televize a Českého rozhlasu,“ dodal.

Prezident Petr Pavel

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.

Přečíst článek

Institut se podle něj obává, že změna financování odráží nepřátelství vůči České televizi a Českému rozhlasu ze strany současné vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO), který se i v předchozích vládách snažil oslabit institucionální pojistky chránící jejich nezávislost.

Členské státy EU mají podle Evropského aktu o svobodě médií zajistit to, že postupy financování budou založeny na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a že tyto instituce budou mít k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající naplňování jejich veřejnoprávního poslání a schopnosti se rozvíjet.

Česká televize a Český rozhlas jsou ve střední Evropě podle institutu široce respektovány jako modely kvalitního veřejnoprávního vysílání, a proto vyzval českou vládu, aby od těchto plánů upustila a namísto toho zajistila zachování adekvátního financování a institucionální nezávislosti.

Související

Doporučujeme