Velkolepé setkání na Letné na podporu demokracie má pro polovinu národa hořkou pachuť. Je nový den a vše, proti čemu stovky tisíc lidí vystoupily, jede dál ve svých kolejích. Macinka je dál ministrem, Okamura šéfem sněmovny, Babiš je kryje, a všichni dohromady kazí dobré jméno země ve světě, kazí dobré mravy a ještě se všem vysmívají.
Jmenování nového ministra životního prostředí připomínalo spíš napínavý seriál než rutinní ústavní akt. Mezi Hradem, Strakovou akademií a Motoristy se přelévaly tlaky, padaly nepěkné výroky a nakonec přišlo řešení, které by meteorologové popsali jako proměnlivo, místy pragmatično.
Ve městech mimo Prahu i menších obcích se dnes odpoledne sešli lidé podporující prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vládní stranou Motoristů. Na jednotlivých náměstích se shromáždily stovky nebo i tisíce lidí. Podle pořadatelů ze spolku Milion chvilek se shromáždění odehrávají ve více než 400 městech a obcích v Česku. Navazují na demonstraci z 1. února na pražském Staroměstském a Václavském náměstí, kde se tehdy podle organizátorů sešlo až 90 tisíc lidí. Na některé akce dorazili také Pavlovi odpůrci.
Co dál s Filipem Turkem, kterému prezident Pavel vystavil stopku na ministerský post? Uvnitř Motoristů, což jsou dva lidé, Petr Macinka a Filip Turek, a jejich mentor Václav Klaus, možná i Miloš Zeman, se líhne nový plán. Což takhle zkusit ovládnout Prahu.
Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.
Premiér Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem se sešli a vyřešili dvouměsíční martyrium kolem kandidáta na ministra, Filipa Turka. Po setkání Babiš prohlásil, že Turek ministrem nebude, ať Motoristé přinesou jiné jméno. Ti se k tomu zatím nemají, volí variantu Turek pod Macinkou. V zájmu zachování míru mezi Strakovkou a Hradem se zdá, že jde o definitivní řešení kauzy Turek.
Prezident definitivně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a premiér Babiš s ním na žádný ministerský post již nepočítá. Petr Macinka na to reaguje státnicky. Bude čekat. Klidně dva roky. Klidně se dvěma ministerstvy na krku. Česká politika tak objevila nový žánr. Vládnutí bez řešení, zato s vírou v ústupky budoucího prezidenta.
Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.
Na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla dorazilo na Staroměstské a Václavské náměstí 80 tisíc až 90 tisíc lidí. Na akci to řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Policie vzhledem k velkému počtu účastníků uzavřela přístup dalších lidí na Staroměstské náměstí z Železné a Celetné ulice, napsala na síti X.
Andrej Babiš je s Petrem Macinkou spokojený. Rozhodně ho nemíní kvůli jeho permanentním kauzám odvolávat z funkce ministra, spolupráce s ním „je výborná“. Babiš je evidentně rád, že veřejnost řeší neustálé přešlapy jeho ministra, a ne jeho vládnutí.
Petr Macinka má další zářez na pažbě svých nehorázností. A to je u vlády teprve měsíc. Nyní vydírá prezidenta Pavla. Chce ho donutit, aby podepsal Turka jako ministra. Když ne, tak Pavel prý uvidí. Macinka otevírá nový suterén politické kultury. A to má zastupovat tento stát na mezinárodním poli.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
