Prezident Petr Pavel se vrátil z dovolené v Maroku a zveřejnil účet za svou cestu. Snaží se tím zachránit, co se dá, po bouři, kterou svým záměrem nezúčastnit se komunálních voleb a následnými lety tryskáčem způsobil.
Sporná novela rozpočtových zákonů začne platit. Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, podle něhož změny ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují kontrolní roli Sněmovny. Vláda bude moci snadněji navyšovat výdaje na obranu a strategickou infrastrukturu. Při zhoršení bezpečnostní situace by mohla letošní rozpočet zvýšit až o 240 miliard korun.
Zákon roku, ten o rozpočtu, nyní finalizuje Alena Schillerová pod dozorem Andreje Babiše. Výsledek má být představen do konce prázdnin, ale je předem jasný. Utrácejme, není čas na šetření. Pod heslem proinvestujme se k prosperitě tak dostanou přidáno všichni. Tedy, voliči, na které má stát dosah.
Senát otevřel cestu ke zpřísnění pravidel jednání Poslanecké sněmovny. Novelou, která omezuje délku některých vystoupení a rozšiřuje možnosti regulovat řečnickou dobu, se rozhodl nezabývat. Předloha tak nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla.
Byly uzavřeny kandidátky do Senátu i do komunálních voleb. Do nich zbývalo v úterý přesně 66 dní, budou se konat 9. a 10. října. V senátních volbách bude bojovat ANO o zvětšení svého podílu. Než budou kandidátky úředně schváleny, Babiš vyrazil k moři, Pavel na hory.
Ďábelských 66 dní zbývá do komunálních a senátních voleb. Úterý 4. srpna je datem, kdy musely být odevzdány všechny kandidátní listiny. Od tohoto okamžiku už se jede naostro. V bitvě o Senát rezonuje jediný tón: ovládne Babišova koalice i druhou komoru parlamentu?
Prezident se poprvé postavil vetem zákona vládě. Andrej Babiš to popisuje jako předvolební strategii prezidenta. Ten naopak přinesl dobré argumenty, proč zákon vetoval. Nicméně, je to boj marný, jen gesto.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší a zmínil, že na schůzky by neměl čas.
Cena zlata 🥇by se do konce roku 2030 měla podle základního scénáře studie In Gold We Trust Report 2026 zvýšit o pětinu na 4822 dolarů za troyskou unci. Na pražské investiční konferenci Vyšehradské fórum to řekl analytik Mark Valek z investiční společnosti Incrementum. V případě výrazně inflačního scénáře by se podle něj mohla vyšplhat až na 8926 dolarů za unci.
Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení ve druhém nejlidnatějším francouzském městě. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Pražská burza dnes oslabila 📉, index PX klesl o 1,48 procenta na 2623,63 bodu. V červených číslech skončily akcie Erste i Komerční banky. Největší ztrátu ve výši osmi procent zaznamenaly cenné papíry plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Stalo se to den po oznámení, že korejský vlastník firmy skrze zrychlený úpis prodal investorům asi 17 procent akcií podniku za téměř 2,2 miliardy korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Ukrajinské úřady dnes nařídily ☝️ povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, píše agentura AFP.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
Švédská společnost Spotify, která je provozovatelem přední světové platformy pro streamování hudby, 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o 15 procent na 672 milionů eur (přes 16 miliard korun). Počet aktivních uživatelů meziročně vzrostl o 11 procent na 788 milionů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Evropa musí být připravena na krize dřív, než vypukne další, řekla v Praze na konferenci věnované odolnosti Evropy eurokomisařka pro řešení krizí 👩 Hadja Lahbibová. Kontinent podle ní čelí rostoucím hrozbám téměř na všech frontách. Eurokomisařka tak připravenost na krize považuje za jednu z nejnaléhavějších evropských priorit.
České Radiokomunikace se dohodly na 🤝 spolupráci na rozvoji české AI Gigafactory s francouzskou technologickou společností Bull. Podepsaly memorandum, jehož cílem je propojit infrastrukturní zázemí CRA s hardwarovými a softwarovými technologiemi Bull a podpořit budování kapacit umělé inteligence pro ČR a region střední a východní Evropy.
Americká zbrojovka Lockheed Martin uzavřela s ministerstvem obrany USA rámcovou dohodu, která počítá s výrobou nejméně 8️⃣5️⃣0️⃣ stíhacích letounů F-35 v příštích deseti letech. Oznámil to v prohlášení Pentagon. Dohoda zároveň garantuje, že společnost do podpory programu investuje nejméně sedm miliard dolarů (151 miliard korun).