Zákon roku, ten o rozpočtu, nyní finalizuje Alena Schillerová pod dozorem Andreje Babiše. Výsledek má být představen do konce prázdnin, ale je předem jasný. Utrácejme, není čas na šetření. Pod heslem proinvestujme se k prosperitě tak dostanou přidáno všichni. Tedy, voliči, na které má stát dosah.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší a zmínil, že na schůzky by neměl čas.
Stejně jako vláda překlopýtala summit NATO v Ankaře, celý její první půlrok bylo podobné klopýtání. I přes očekávané uklidnění vztahů s prezidentem po jeho účasti v Turecku ke katarzi nedošlo.
Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Hurá, sláva. Už zanedlouho se naposledy musíme zabývat trapným soubojem Hradu a vlády o summit NATO v Ankaře. Akce se uskuteční, pak už přijde jen její vyhodnocení a konec. Tento tyátr mezi Babišem a Pavlem znechutil úplně všechny.
Prezident Petr Pavel v úterý ráno odletí vládním speciálem z pražských Kbel do Ankary na summit NATO. Jeho účast potvrdila Kancelář prezidenta republiky. Cestu hlavy státu umožnilo předběžné opatření Ústavního soudu, který vládě uložil, aby prezidentovi účast na summitu zajistila. Českou delegaci ale i přes spor s Hradem povede premiér Andrej Babiš.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Kreml popřel tvrzení o chystané mobilizaci kvůli válce proti Ukrajině. "Kyjev se samozřejmě snaží ideologicky destabilizovat situaci v naší zemi. To všechno jsou informační kachny, záměrně protlačované do médií," řekl televizi RTVI mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Dánský výrobce stavebnic Lego v pololetí zvýšil čistý zisk o 32 procent na 8,6 miliardy dánských korun (DKK; 27,7 miliardy korun). Tržby vzrostly o více než 20 procent. Firmě pomohl fakt, že produkty související s mistrovstvím světa ve fotbale ⚽ a se závody formule 1 🏎 přilákaly nové zákazníky. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Oficiální počet mrtvých dvou zemětřesení, která zasáhla Venezuelu v červnu, činí 6️⃣5️⃣0️⃣9️⃣ lidí. V noci na dnešek o tom informovaly venezuelské úřady. V oblastech zasažených katastrofou se stále pátrá po obětech, píše agentura AFP. Počty pohřešovaných ale venezuelské úřady neuvádí.
Americký prezident Donald Trump se chystá uvalit nové clo 💰 na Čínu. Druhou největší ekonomiku světa chce penalizovat za to, že zaplavuje globální trh podhodnoceným zbožím. S odvoláním na tři informované zdroje to v pondělí uvedla agentura AP. Clo by mohlo činit 7,5 procenta.
Číst více
Růst německé ekonomiky 📈 ve druhém čtvrtletí zpomalil proti předchozím třem měsícům na 0,3 procenta, uvedl v konečné zprávě Spolkový statistický úřad. Předběžná data z konce července počítala s růstem o 0,2 procenta.
Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů. Dnes ráno přidává 1,86 procenta na 80 451,64 dolaru (1,65 milionu korun). Po krocích amerického ministra financí Scotta Bessenta, který oznámil masivní nákupy na dluhopisovém trhu s cílem jej uklidnit, se v kryptoměnovém sektoru opět rozběhl růst, poznamenala agentura Reuters.
Číst více
Americký prezident Donald Trump v červnu nakoupil akcie vesmírné společnosti SpaceX 🚀 podnikatele Elona Muska až za 50 tisíc dolarů (přes milion korun). Získal tak finanční podíl ve velké vládní dodavatelské společnosti, kterou vede jeho bývalý poradce. Podle agentury Reuters to vyplývá z veřejně dostupných finančních údajů.
V německém strojírenském průmyslu rostou obavy z nedostatku plynu 🔥 v zimních měsících. Důvodem je pomalé plnění zásobníků plynu. Uvedl to výkonný ředitel německého strojírenského svazu VDMA Thilo Brodtmann. Zároveň vyzval spolkovou vládu, aby tento problém řešila. Podle vlády je však za zásobování plynem zodpovědný především soukromý sektor, napsala agentura DPA.
Číst více
Kanadská vláda 🍁 dnes oznámí odvetná cla za dovozní poplatky, které na Ottawu uvalily Spojené státy. Washington zavedl 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard korun). Kanadský premiér Mark Carney následně oznámil, že jeho země zavede od 8. září odvetná cla ve stejném objemu.
Číst více
Trumpova vláda chce zrušit turistická víza lidem, kteří v USA požádali o azyl, píše AP. V případě uskutečnění by to bylo nejrozsáhlejší hromadné rušení víz v historii USA. Může jít až o 200 tisíc cizinců. Očekává se, že pokud vláda k takovému kroku opravdu přistoupí, povede to k soudním sporům.