Týden tradera: Uklidnění napětí na Blízkém východě poslalo trhy na nová maxima
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
Napětí na Blízkém východě se v uplynulém týdnu výrazně zmírnilo. Pozitivní ohlas na trzích vyvolalo zejména příměří mezi Izraelem a Íránem. Akcie se po předchozí volatilitě vrátily k růstu – a to skutečně výraznému. Americký index Nasdaq 100 po příznivých zprávách uzavřel na historickém maximu, konkrétně na úrovni 22 190 bodů. Úleva z toho, že nedojde k nabídkovému šoku kvůli možné blokaci Hormuzského průlivu, se nejvíce projevila na trhu s ropou – cena americké ropy WTI klesla o šest procent na 64,5 dolaru za barel. Trhy by tak mohly vstoupit do léta v klidnějším období.
Poté, co generální tajemník NATO ve středu použil v souvislosti s americkým prezidentem příměr táta, zveřejnil Bílý dům ve čtvrtek na síti X příspěvek s titulkem „táta je doma“. Doprovodil jej obrázky Donalda Trumpa ze summitu NATO v Haagu a písní Hey Daddy (Daddy's Home) od zpěváka Ushera.
„Taťka je doma,“ laškoval Bílý dům po slovech šéfa NATO na summitu
Politika
Jak číst vystoupení Jeroma Powella z minulého týdne v americkém Kongresu? Neslo se v mírně opatrném, „jestřábím“ duchu. Současná situace je pro americkou centrální banku poměrně nepřehledná, a i proto se Fed zatím příliš nehrne ani do snižování, ani do zvyšování sazeb. Banka chce zůstat trpělivá a vyčkávat. Z pohledu „zpětného zrcátka“ Fed čeká na další makroekonomická data, která by mohla naznačit výraznější ochlazení trhu práce nebo dopad celních válek na inflaci. V ideálním případě by tato data mohla vytvořit prostor pro snížení sazeb ve 3. čtvrtletí tohoto roku a zabránit tomu, aby sazby zbytečně dusily výkon americké ekonomiky.
Americká centrální banka potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může začít uvažovat o snížení úrokových sazeb, které požaduje prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to řekl prezident centrální banky USA (Fed) Jerome Powell.
Fed potřebuje více času, než zváží snížení úroků, uvedl Powell
Money
ČEZ se v minulém týdnu obchodoval naposledy s nárokem na dividendu ve výši 47 korun na akcii. Akcii nyní čeká turbulentní léto a především září, kdy se začne stupňovat kampaň do Sněmovny, která by mohla přinést rozuzlení ohledně možnosti odkupu akcií ČEZ za účelem získání plné státní kontroly. Ve hře je nyní odkup v hodnotě až 200 miliard – alespoň podle odhadu Andreje Babiše. To by ukazovalo na cílovou cenu akcie až kolem 1 450 korun. Ve výsledku by se tak stále jednalo o zajímavou růstovou prémii, nicméně z mého pohledu je tento scénář málo realistický.
Nedokážu si představit, že by se taková částka ve státním rozpočtu „našla“, aniž by někde jinde výrazně nechyběla. Celá věc by byla pravděpodobně realizovatelná jen za cenu mimořádného růstu rozpočtového schodku. Hodit to celé na ČEZ taky nelze. Uvidíme, co nám v tomto směru volební kampaň ještě nabídne.
