V uplynulém týdnu se trh nacházel dále ve fázi stagnace, kdy negativně působí dál rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a pokračuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta vede americké desetileté dluhopisové výnosy nad 4,8 procenta a ropu Brent až k 103 dolarům za barel. Dlouhodobě vyšší ceny energií jsou možná na stole.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál eskaluje. Donald Trump pohrozil tvrdými ekonomickými postihy každé zemi, která Teheránu pomůže obcházet sankce, zatímco Írán označil americký postup za ekonomický terorismus a zločin proti lidskosti. Spor přichází v době obnovených střetů a omezeného provozu v Hormuzském průlivu, který tlačí vzhůru ceny paliv.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
Po válce chci „americký“ Hormuz, prohlásil žertovným tónem prezident USA Donald Trump. „Hormuzský průliv nelze zabrat tweetem ani letadlovou lodí," reagoval Teherán s tím, že Hormuz je a zůstane íránský. Slovní přestřelka o strategický průliv houstne, diplomatický průlom však zůstává v nedohlednu.
Donald Trump měl po summitu NATO v Ankaře kvůli hrozbě ze strany Íránu odletět z Turecka pod utajeným režimem. Podle deníků The Washington Post a The New York Times prezident před kamerami nastoupil do Air Force One, ve skutečnosti ale měl být z letadla nepozorovaně odvezen v letištním kontejneru na jídlo a poté pokračovat vojenským strojem do Británie.
Švédsko oznámilo, že zastavilo ruskou zpravodajskou operaci namířenou proti sobě, NATO i Evropské unii. Podle bezpečnostní služby Säpo měla Moskva sbírat informace o švédském rozhodování a využít je k ovlivňování citlivých témat. Do operace byl podle Švédů zapojen i agent působící na zahraniční diplomatické misi.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
