„Buď se s nimi dohodnu, nebo je dorazím.“ Trump postavil Írán před další ultimátum
PolitikaDonald Trump znovu vytáhl na Írán hrozbu vojenské síly. A tentokrát ji postavil jako jednoduchou volbu: buď dohoda s Washingtonem, nebo další údery.
Donald Trump znovu vytáhl na Írán hrozbu vojenské síly. A tentokrát ji postavil jako jednoduchou volbu: buď dohoda s Washingtonem, nebo další údery.
Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V televizi Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Nafta v Česku stojí v průměru 49,13 koruny za litr a od historického maxima ji dělí pouhých 44 haléřů. Pokud by zopakovala včerejší zdražení, překonala by už dnes poprvé hranici 50 korun. Velkoobchodní ceny nafty i ropa však začaly zlevňovat, což by mělo další růst cen u čerpacích stanic postupně brzdit.
Polská skupina Orlen narychlo nakupuje ropu ze Severního moře a prověřuje také dodávky ze Spojených států či Kazachstánu. Reaguje tak na výrazný pokles dovozu ze Saúdské Arábie po útoku na klíčový ropovod. Koncern, pod který patří také český Orlen Unipetrol, zatím ujišťuje, že jeho rafinerie fungují bez omezení.
Účet za válku s Íránem začíná být pro Spojené státy nepříjemně vysoký. Nová zpráva Pentagonu odhaluje nejen miliardové náklady, ale také rozsah škod na amerických základnách, technice a zásobách munice.
Washington otevřel další sankční frontu proti ruským financím. Jedna z největších bank v zemi dostala nový zásah kvůli vazbám na Írán, a to ve chvíli, kdy se zároveň mluví o možném budoucím uvolnění protiruských sankcí.
V uplynulém týdnu se trh nacházel dále ve fázi stagnace, kdy negativně působí dál rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a pokračuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta vede americké desetileté dluhopisové výnosy nad 4,8 procenta a ropu Brent až k 103 dolarům za barel. Dlouhodobě vyšší ceny energií jsou možná na stole.
Konflikt na Blízkém východě, který rozpoutal americký prezident Donald Trump, zřejmě hned tak neskončí a i v Bílém domě se začíná šuškat, že by mohl trvat déle než Trumpův současný mandát. Navzdory nemalým nákladům války, růstu cen ropy a zhoršujícím se vyhlídkám republikánů před volbami do Kongresu má Trump jasno: „Kdybych to měl udělat znovu, udělal bych přesně to samé,“ uvedl pro Fox News.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Čínským rafineriím se zužuje výběr, odkud brát ropu, a Rusko z toho těží. Cena východosibiřské ropy ESPO dál prudce roste a u listopadových dodávek už obchodníci požadují prémii přes 20 dolarů za barel proti Brentu. Za pouhý týden se tak rozdíl podle Bloombergu zdvojnásobil. Čína mezitím hledá náhradní dodávky až v Kanadě, Brazílii či Argentině.