Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Nafta v Česku stojí v průměru 49,13 koruny za litr a od historického maxima ji dělí pouhých 44 haléřů. Pokud by zopakovala včerejší zdražení, překonala by už dnes poprvé hranici 50 korun. Velkoobchodní ceny nafty i ropa však začaly zlevňovat, což by mělo další růst cen u čerpacích stanic postupně brzdit.
Polská skupina Orlen narychlo nakupuje ropu ze Severního moře a prověřuje také dodávky ze Spojených států či Kazachstánu. Reaguje tak na výrazný pokles dovozu ze Saúdské Arábie po útoku na klíčový ropovod. Koncern, pod který patří také český Orlen Unipetrol, zatím ujišťuje, že jeho rafinerie fungují bez omezení.
Účet za válku s Íránem začíná být pro Spojené státy nepříjemně vysoký. Nová zpráva Pentagonu odhaluje nejen miliardové náklady, ale také rozsah škod na amerických základnách, technice a zásobách munice.
Washington otevřel další sankční frontu proti ruským financím. Jedna z největších bank v zemi dostala nový zásah kvůli vazbám na Írán, a to ve chvíli, kdy se zároveň mluví o možném budoucím uvolnění protiruských sankcí.
V uplynulém týdnu se trh nacházel dále ve fázi stagnace, kdy negativně působí dál rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a pokračuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta vede americké desetileté dluhopisové výnosy nad 4,8 procenta a ropu Brent až k 103 dolarům za barel. Dlouhodobě vyšší ceny energií jsou možná na stole.
Konflikt na Blízkém východě, který rozpoutal americký prezident Donald Trump, zřejmě hned tak neskončí a i v Bílém domě se začíná šuškat, že by mohl trvat déle než Trumpův současný mandát. Navzdory nemalým nákladům války, růstu cen ropy a zhoršujícím se vyhlídkám republikánů před volbami do Kongresu má Trump jasno: „Kdybych to měl udělat znovu, udělal bych přesně to samé,“ uvedl pro Fox News.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Čínským rafineriím se zužuje výběr, odkud brát ropu, a Rusko z toho těží. Cena východosibiřské ropy ESPO dál prudce roste a u listopadových dodávek už obchodníci požadují prémii přes 20 dolarů za barel proti Brentu. Za pouhý týden se tak rozdíl podle Bloombergu zdvojnásobil. Čína mezitím hledá náhradní dodávky až v Kanadě, Brazílii či Argentině.
Americký prezident Donald Trump navrhl, aby se Hormuzský průliv přejmenoval na Trumpův průliv. Strategickou úžinu, kterou Írán během konfliktu prakticky zablokoval, zároveň opět označil za území kontrolované Spojenými státy. Nejde přitom o první zeměpisný název, který se šéf Bílého domu pokouší změnit.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Dnešních demonstracích proti vysokým životním nákladům ve Francii se podle organizátorů zúčastnilo na 8️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí, píše agentura AFP. Protesty se podle předchozích údajů uskutečnily na stovkách míst. V řadě měst zasahovala policie se slzným plynem a vodními děly.
Nejvyšší podíl hlasů z letos zvolených senátorů získal obhajující senátor STAN David Smoljak v Praze 9, nejvíce hlasů posbíral staronový senátor STAN Petr Štěpánek na Příbramsku. Nejtěsněji prohrály Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která neobhájila mandát na Kladensku, a starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (ANO) na Karvinsku. Vyplývá to z volebních výsledků.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Starostové podle něj chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Číst více
❗Výsledek hnutí ANO v senátních volbách, když nezískalo žádný mandát, je katastrofální, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad tím, kdo pracuje a kdo se pouze spoléhá na silnou značku.
Číst více
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 1️⃣4️⃣. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové.
Úřadující premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je druhým premiérem po Stanislavu Grossovi, jehož politickému subjektu se nepodařilo v senátních volbách získat žádný mandát. Nulový výsledek zaznamenal tehdejší premiér Gross v senátních volbách v roce 2004. Jeho strana tehdy ještě pod názvem ČSSD (nyní SOCDEM) neobhájila ani jedno ze tří křesel.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který byl dnes zvolen do Senátu za obvod Česká Lípa, senátorské imunity nevyužije. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá. Ještě před konáním druhého kola senátních voleb přes datovou schránku informoval Půta předsedu Senátu, že pokud bude zvolen senátorem, požádá o vydání k trestnímu stíhání.
‼️Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli🏆 senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.Číst více
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.