Francie vyšetřuje sérii kybernetických útoků, které na dálku měnily teplotu v chladicích zařízeních supermarketů a způsobily škody za desítky milionů eur. Paříž z útoků viní jednotku napojenou na íránské revoluční gardy, žádá mezinárodní zatykače a chce prosadit evropské sankce. Podobné incidenty přitom zasáhly i krevní banky v Evropě a vojenské prodejny ve Spojených státech.
Donald Trump znovu vytáhl na Írán hrozbu vojenské síly. A tentokrát ji postavil jako jednoduchou volbu: buď dohoda s Washingtonem, nebo další údery.
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Světový trh s ropou čeká další tlak. Od začátku války na Blízkém východě z něj podle šéfa Saudi Aramco Amína Násira zmizely téměř tři miliardy barelů ropy a vyčerpané zásoby se mohou obnovovat až dva roky. Klíčový bude Hormuzský průliv. Dokud se jeho provoz plně neobnoví, napětí na trhu podle Násira nepoleví.
Ropa vstoupila do nového týdne prudkým růstem. Brent zdražuje o tři procenta nad 107 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský mírový návrh, který měl pomoci ukončit konflikt a znovu otevřít Hormuzský průliv. Jednání mají podle Trumpa pokračovat, napětí na Blízkém východě ale dál ohrožuje dodávky z jednoho z nejdůležitějších ropných regionů světa.
Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V televizi Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Nafta v Česku stojí v průměru 49,13 koruny za litr a od historického maxima ji dělí pouhých 44 haléřů. Pokud by zopakovala včerejší zdražení, překonala by už dnes poprvé hranici 50 korun. Velkoobchodní ceny nafty i ropa však začaly zlevňovat, což by mělo další růst cen u čerpacích stanic postupně brzdit.
Polská skupina Orlen narychlo nakupuje ropu ze Severního moře a prověřuje také dodávky ze Spojených států či Kazachstánu. Reaguje tak na výrazný pokles dovozu ze Saúdské Arábie po útoku na klíčový ropovod. Koncern, pod který patří také český Orlen Unipetrol, zatím ujišťuje, že jeho rafinerie fungují bez omezení.
Účet za válku s Íránem začíná být pro Spojené státy nepříjemně vysoký. Nová zpráva Pentagonu odhaluje nejen miliardové náklady, ale také rozsah škod na amerických základnách, technice a zásobách munice.
