Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.

Tržby dosáhly přibližně 35 miliard dolarů a rovněž překonaly odhady trhu. Meziročně vzrostly o 35 procent, uvádí web CNBC. Výsledky potvrzují pokračující silnou poptávku po pokročilých polovodičích, zejména v oblasti umělé inteligence.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Společnost těží z objednávek od klíčových zákazníků, mezi které patří například Apple. Významnou roli hraje také spolupráce s firmami jako Nvidia nebo AMD, pro které TSMC vyrábí špičkové procesory.

Největší podíl na tržbách má divize vysoce výkonného výpočetního výkonu zahrnující aplikace pro AI a 5G, která tvořila 61 procent celkových příjmů. Pokročilé čipy o velikosti 7 nanometrů a menší se na tržbách podílely zhruba 74 procenty, přičemž nejmodernější čipy pod 3 nanometry představovaly čtvrtinu příjmů.

Intel je opět miláčkem trhů, Oracle zpět v nemilosti

Trhy

Intel je desítky let ajťáckou legendou, jednou z prvních velkých firem, co stála u zrodu technologické revoluce. Přitom se zdá, že opět drží krok i s mnohem mladšími rivaly v byznysu kolem AI.

tzv

Přečíst článek

Rozšiřování výrobních kapacit

Firma zároveň rozšiřuje výrobní kapacity. Nový závod na pokročilé čipy vzniká ve městě Tainan na Tchaj-wanu, aby společnost dokázala držet krok s rostoucí poptávkou.

Navzdory obavám z narušení dodavatelských řetězců kvůli konfliktu na Blízkém východě vedení firmy uvedlo, že neočekává v krátkodobém horizontu dopad na své operace.

TSMC zároveň potvrdila ambiciózní investiční plány. Kapitálové výdaje by letos měly dosáhnout horní hranice dříve oznámeného rozpětí 52 až 56 miliard dolarů, což odráží očekávání dalšího růstu poptávky po čipech.

Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.

Podle ukrajinských výrobců oceli vede zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) k rušení objednávek ze strany evropských zákazníků. Nový systém, který platí od ledna, ukládá dovozcům povinnost platit poplatky za emise u vybraných průmyslových výrobků včetně oceli. Cílem je omezit využívání fosilních paliv, podle ukrajinských firem ale opatření zároveň dopadá na jejich konkurenceschopnost.

Ocelářství přitom patří mezi klíčová exportní odvětví Ukrajiny s hodnotou téměř čtyři miliardy dolarů ročně. Evropská unie je pro něj zásadním odbytištěm a například Polsko tvoří zhruba třetinu exportu ukrajinských kovů.

Šéf společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih Mauro Longobardo uvedl, že CBAM firmu „téměř okamžitě“ připravil o evropský trh. Jakmile zákazníci zjistili, že poplatek může činit 60 až 90 dolarů za tunu, zrušili objednávky na první čtvrtletí roku 2026 v objemu asi 300 tisíc tun. Firma kvůli tomu uzavřela jednu ze svých hutí a podle svých slov přišla nejméně o 3400 pracovních míst.

Podobné potíže hlásí i společnost Metinvest, která upozorňuje, že ukrajinští producenti fungují v horších podmínkách než jejich konkurence. Ačkoliv má CBAM podle ní oficiálně ekologické cíle, v praxi prý slouží i jako nástroj ochrany evropského trhu.

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Politika

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Někteří novinku vítají

Evropské ocelářské a cementářské firmy naopak nový mechanismus vítají. Podle nich vyrovnává podmínky s výrobci ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly, kteří by jinak mohli evropský trh zaplavit levnější produkcí.

Ukrajinské podniky ale upozorňují, že kromě regulací čelí i dopadům války. Výroba je narušena ostřelováním, výpadky energií i nedostatkem pracovníků a situaci zhoršuje dlouhodobá nejistota. Firmy proto vyzývají Evropskou unii k přechodným opatřením a podpoře.

Metinvest navrhuje například využít výnosy z uhlíkových poplatků na modernizaci ukrajinského průmyslu, což by zároveň mohlo zvýšit poptávku po evropských technologiích.

Ukrajina přitom ještě loni patřila spolu s Indií a Čínou mezi největší dodavatele oceli do EU. Nová pravidla však motivují evropské výrobce k ekologičtější produkci a zároveň k prodeji na domácím trhu. Unie navíc nedávno přijala opatření, která mají omezit dovoz zahraniční oceli a podpořit vlastní produkci.