Poplatky padnou, miliardy zůstanou. Vláda mění financování médií
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Podle návrhu zákona o médiích veřejné služby se má financování pravidelně zvyšovat o inflaci, maximálně však o pět procent. Další příjmy mají tvořit reklama nebo prodej práv a hospodaření bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh koalice ANO, SPD a Motoristů vrací systém do stavu před rokem 2024, tedy před zvýšením poplatků. Vláda počítá s tím, že zákon prosadí tak, aby začal platit od začátku příštího roku, i přes očekávané obstrukce opozice.
Ještě před přijetím zákona chce koalice prosadit změnu, která by už letos osvobodila některé skupiny od placení poplatků. V minulosti se mluvilo například o seniorech nad 75 let, mladých do 26 let nebo firmách. Podrobnosti chce vláda oznámit později.
Zábava až na třetím místě
Ministr Klempíř označil současný systém poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny Tomio Okamura dodal, že poplatky vybírá už jen deset zemí EU a některé od nich ustupují. Nový zákon má podle ministra definovat veřejnoprávní poslání médií především jako poskytování kvalitního zpravodajství a vzdělávání, zatímco zábava má být až na třetím místě. Česká televize i Český rozhlas mají zůstat samostatné a jejich kontrolu mají nadále vykonávat rady volené Parlamentem. Zákon zároveň stanoví, že média nebudou podléhat politickému řízení.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ale uvedl, že pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Podle něj jde o krok, který může vést k oslabení a politickému ovládnutí médií. Upozornil, že současný systém je funkční a stabilní a že přechod na státní rozpočet znamená, že financování ponesou všichni daňoví poplatníci, včetně těch, kteří jsou nyní od poplatků osvobozeni. Zároveň varoval, že by to mohlo znamenat přímé napojení rozhlasu na politickou moc.
Podobné obavy má i generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Podle něj nebude televize schopna při navrženém rozpočtu plnit své závazky, což by vedlo k omezení původní tvorby i propouštění. Zdůraznil také, že návrh neodpovídá dohodám z jednání s ministrem Klempířem, kde se počítalo se vznikem společné pracovní skupiny.
Proti změně se postavila také iniciativa zaměstnanců obou médií, jejíž petici podepsalo přes 3000 z 4500 pracovníků. Podle nich návrh ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií, protože je převádí pod státní rozpočet, a tím i pod vládní kontrolu.
Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.
Michal Nosek: Brno se hádá o minulost. Téma Sudet zůstává stále žhavé
Názory
Opozice chystá obstrukce
Opozice varuje před stejným scénářem. Bývalý ministr kultury Martin Baxa uvedl, že končí systém nezávislého financování. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že snížení rozpočtu povede ke škrtům a že vládu čekají ve Sněmovně tvrdé obstrukce. Podle šéfa STAN Vít Rakušan jde o krok k postupnému zestátnění médií a lidovecký poslanec František Talíř označil návrh za „zákon o likvidaci veřejnoprávních médií“.
✍️ @m_o_havel: Panoptikum z ANO, SPD a Motoristé Vám na tiskovce slibuje, že Vás „osvobodí” od poplatků za ČT a ČRo.
— TOP 09 (@TOP09cz) April 14, 2026
Platit to přitom budeme stejně - jen skrze naše daně. Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, „spacáky” jsou slabý odvar! pic.twitter.com/6yMtQyhNb3
Prezident Petr Pavel uvedl, že při posuzování návrhu bude klíčové, zda budou zachovány záruky nezasahování politické moci, nikoli samotná forma financování.
Podle mediálního odborníka Jan Potůček je pozitivní, že návrh zachovává formální nezávislost médií, varuje ale, že snížení financování povede k výraznému omezení jejich produkce.
Třetím veřejnoprávním médiem v Česku je Česká tisková kancelář, která je financována výhradně z vlastních příjmů a žádné poplatky ani státní dotace nepobírá.
