Česká televize a Český rozhlas by už příští rok nemusely být financovány z koncesionářských poplatků. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mají nově dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu – dohromady 7,8 miliardy korun. Česká televize by měla získat 5,74 miliardy a Český rozhlas 2,07 miliardy korun.
Změna by znamenala návrat k úrovni financování z roku 2024. Letos přitom obě média počítají s vyššími příjmy z poplatků – Česká televize očekává 6,73 miliardy korun a rozhlas 2,48 miliardy. Generální ředitelé obou institucí už dříve dali najevo, že se zrušením poplatků nesouhlasí.
Nový systém počítá s tím, že financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude se pravidelně zvyšovat podle inflace, maximálně však o pět procent ročně. Další příjmy by média mohla získávat z reklamy nebo prodeje práv. Na jejich hospodaření by nově dohlížel Nejvyšší kontrolní úřad.
Součástí změn má být i omezení okruhu poplatníků ještě letos – například by se povinnost mohla zrušit pro seniory nad 75 let, mladé do 26 let nebo firmy. Detaily chce koalice představit později.
Michal Nosek: Brno se hádá o minulost. Téma Sudet zůstává stále žhavé
Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.
Podle návrhu zákona má být hlavním posláním veřejnoprávních médií poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a vzdělávání, zatímco zábava má ustoupit do pozadí. Struktura řízení se nemění – Česká televize i rozhlas zůstanou oddělené a pod dohledem svých rad.
Zatímco vláda označuje současný systém poplatků za zastaralý, opozice i samotná média varují, že změna může vést k většímu vlivu státu. To ale ministr Klempíř odmítá a zdůrazňuje, že zákon má naopak zajistit nezávislost veřejnoprávních institucí.
Související
Aktualizováno
„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.
Problémem by podle měnového fondu bylo i to, kdyby v důsledku současného konfliktu na Blízkém východě byla výrazněji poškozena energetická infrastruktura. To by se negativně podepsalo i na tuzemském hospodářství.
Ropný šok z Perského zálivu: Energetici obrací prognózu, globální poptávka má letos klesnout
Napětí na Blízkém východě a omezení klíčové námořní tepny pro přepravu ropy zásadně mění výhled světového trhu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) nově očekává pokles poptávky, zatímco ještě nedávno předpovídala výrazný růst.
Ministerstvo financí minulý týden letošní výhled české ekonomiky zhoršilo právě v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Hrubý domácí produkt se podle něj zvýší o 2,1 procenta, zatímco lednová prognóza očekávala růst o 2,4 procenta.
Inflace klesne
Inflace v letošním roce podle MMF v Česku mírně klesne a dosáhne 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá inflaci 2,2 procenta. Průměrná roční inflace loni v Česku dosáhla 2,5 procenta.
Nezaměstnanost si Česká republika udrží na historicky nízkých hodnotách. Fond letos počítá s tříprocentní mírou nezaměstnanosti a v příštím roce s poklesem na 2,9 procenta. Schodek běžného účtu platební bilance podle prognózy letos dosáhne 1,5 procenta HDP a v roce příštím 1,3 procenta.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny si Česká republika nejlépe vede právě u nezaměstnanosti a inflace. V tempu hospodářského růstu ji překonává Polsko, jehož ekonomika letos podle MMF vykáže růst o 3,3 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta.
Slovenská ekonomika letos vykáže růst o 0,6 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta, předpovídá MMF. Růst maďarské ekonomiky, který loni činil 0,4 procenta, v letošním roce podle prognózy měnového fondu zrychlí na 1,7 procenta a příští rok na dvě procenta.
Inflace bude v ostatních státech V4 vyšší. V Polsku MMF letos i příští rok očekává růst cen o 3,3 procenta, v Maďarsku letos o 3,8 procenta a příští rok o 3,5 procenta. Na Slovensku pak míra inflace podle MMF letos dosáhne 4,2 procenta v příštím roce 3,3 procenta.
Základní prognóza MMF předpokládá, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený, a to jak v délce trvání, tak v intenzitě. V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.
Poplatky padnou, miliardy zůstanou. Vláda mění financování médií
Česká televize a Český rozhlas by už příští rok nemusely být financovány z koncesionářských poplatků. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mají nově dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu – dohromady 7,8 miliardy korun. Česká televize by měla získat 5,74 miliardy a Český rozhlas 2,07 miliardy korun.
Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.
Měnový fond navíc varuje před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je na hranici globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Studená sprcha pro USA: Ekonomika zpomalila víc, než se čekalo
Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).
Akcionáři společnosti Globalstar se podle dohody budou moci rozhodnout, zda za každou svou akcii obdrží 90 dolarů, nebo 0,3210 akcie Amazonu.
Společnost Amazon v roce 2019 představila plány na vytvoření sítě satelitů, která by poskytovala spotřebitelům, podnikům i vládám vysokorychlostní internet. Od loňského dubna vypustila do vesmíru už přes 240 satelitů, píše server CNBC. Projekt původně nesl název Kuiper, firma ho však nedávno přejmenovala na Leo.
Firmu Amazon v roce 1994 založil americký podnikatel Jeff Bezos. Společnost se ze skromného prodejce knih postupně rozrostla v největší internetový obchod a poskytovatele cloudových služeb na světě. Provozuje také například streamovací službu Prime. Bezos v roce 2000 založil rovněž společnost Blue Origin, která vyvíjí technologie pro komerční lety do vesmíru.
Muskovu síť Starlink nyní tvoří zhruba 10 tisíc satelitů. Musk v minulosti poskytl Starlink také například Ukrajině, a to po zahájení ruské vojenské invaze z února 2022. Později čelil obvinění, že pomohl Rusku, když službu při ukrajinské protiofenzivě v září 2022 na některých místech vypnul.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Hvězdné války. Bezos vyslal do vesmíru družice, chce konkurovat Muskovu Starlinku
