Evropské zemědělce trápí rekordní sucha. Hrozí miliardové ztráty
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Nezaprší a nezaprší. A když už nějaké dešťové kapky spadnou, tak je to nedostatečné. To jsou dojmy zemědělců z různých míst v Evropě, včetně severozápadní části kontinentu. Třeba ke stereotypnímu obrazu Velké Británie patří takřka neustálý déšť (i když podle statistik je to velmi zavádějící pohled), ale ani tam už se na pravidelné srážky nemohou spolehnout.
Dojmy zemědělců podporují i meteorologové a jejich data. Například březen byl vůbec nejteplejším březnem, který byl v Německu kdy naměřen. Strádá i páteří řeka Rýn, která má letos v korytě méně vody, ve srovnání s minulým rokem je to patrné i pouhým okem při pohledu na satelitní snímky.
Deník The Guardian upozorňuje, že dost možná nejsušší jaro za poslední století hlásí i kromě Německa, i Belgie, Nizozemsko a Spojené království. Všechno jsou to přitom země, kde si na nedostatek srážek příliš stěžovat nemuseli.
Dle studie vypracované pro Evropskou investiční banku může nepřízeň počasí připravit evropskou ekonomiku prostřednictvím ztrát z plodin i hospodářských zvířat o více než 28 miliard eur.
Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky.
Lukáš Kovanda: Špatné zprávy pro Čechy. Potraviny zdraží více, než se čekalo
Názory
Obavy nenechají zemědělce spát
Záleží na tom, jak se bude situace vyvíjet a jestli se nakonec zemědělci nějakých srážek dočkají. „Je to kritický okamžik,“ potvrzuje pro The Guardian nizozemský farmář Hendrik Jan ten Cate. „Od dubna jsou plodiny v zemi, začínají růst a nyní potřebujeme vodu každý týden,“ vysvětluje pěstitel brambor, cukrové řepy, obilovin, mrkve a cibule.
S obavami souhlasí i pěstitel obilovin a zeleniny Sven Bochert z německého spolkového státu Sasko-Anhaltsko. Region v podhůří středoněmeckého pohoří Harz je přitom pro zemědělství vhodný, půda je tu úrodná a dobře zadržuje vodu.
„My zemědělci jsme odolní… ale období sucha jsou vždy stresující,“ řekl deníku Bochert. „Vyvstávají otázky, jako jak splatíte bance půjčku, které vás v noci nenechají spát,“ dodává zemědělec. Není čemu se divit, podle studie není v EU pojištěna ani třetina úrody.
Mnozí namítnou, že s takovými riziky by měli počítat. Nejde však jen o zemědělce. Pokud skutečně dojde na nedostatek úrody a základních surovin, následně přijde růst cen potravin, a to včetně těch nejběžnějších, což v konečném důsledku pocítí i spotřebitelé.
Evropská unie se v nadcházejících týdnech zřejmě chystá výrazně zvýšit cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píší Financial Times (FT). List podotýká, že by šlo o krok, který by silně zasáhl ekonomiku Ukrajiny v situaci, kdy se tato země čtvrtým rokem brání ruské invazi.
EU chystá cla na levné obilí z Ukrajiny. Válečná ekonomika přijde o miliardy
Money
Výhled nepotěší
Situace evropských zemědělců ukazuje, že klimatické politiky nejsou zeleným blouzněním progresivců. Ve výsledku jde o to, za kolik se najíme. Což tedy platí pro naši část světa. V těch méně šťastných jde o zásadnější otázku, zda se vůbec nají.
Výhled do budoucna moc optimismu nepřidává. „Rizika související s klimatem jsou významným zdrojem nejistoty pro zemědělskou produkci, odolnost zemědělských podniků a širší hodnotový řetězec biohospodářství. Stále více se potvrzuje, že změna klimatu zvyšuje četnost i závažnost extrémních povětrnostních jevů, což v budoucnu povede k větší kolísavosti zemědělských výnosů a následné destabilizaci příjmů zemědělských podniků,“ uvádí zmíněná studie.
Do roku 2050 mají být sucha intenzivní na jihu, jihovýchodě i ve střední Evropě, rizika však budou hrozit u na severu. Aby toho nebylo málo, k extrémním horkům se přidají ještě mrazy, které poničí další část úrody. Ztráty by do té doby mohly narůst až do výše čtyřiceti miliard eur ročně.
Kabinet Donalda Tuska si od prezidentských voleb slibuje, že mu uvolní cestu k větším a liberálnějším reformám. Vládní kandidát Rafał Trzaskowski do prvního kola šel jako favorit. Karola Nawrockého, který je podporován konzervativní opozicí, však porazil jen těsně. K tomu se dařilo i krajní pravici. Výsledky znamenají jediné - Donalda Tuska čeká napětí až do konce.
Karel Pučelík: Polské prezidentské volby začaly těsným výsledkem. Pro Tuska to není dobrá zpráva
Politika
Američané začínají chápat, že je čekají krušné chvíle. Donalda Trumpa to ale netrápí a rozmazlené voliče vyzývá, aby zatnuli zuby. Ani zdražující Barbie jeho srdce neobměkčí. Příběh ikonické panenky ukazuje, jak o clech a ekonomice Trump a potažmo každý populista smýšlí. Pro trhy i běžné spotřebitele to není nic uklidňujícího.
Karel Pučelík: Trump už nenabízí Američanům zbohatnutí, ale krušné chvíle. Co všechno ukazuje příběh zdražující Barbie?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
