Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Lukáš Kovanda: Starmer padl. Není to brexit, ale české firmy by měly zpozornět

Lukáš Kovanda: Starmer padl. Není to brexit, ale české firmy by měly zpozornět
Profimedia
Lukáš Kovanda

Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.

Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.

Pro českou ekonomiku je ovšem Starmerův konec důležitý jako další příznak politické nestability v jedné z největších evropských ekonomik. Británie je i po brexitu významným obchodním partnerem Česka. Český vývoz na britský trh stojí zejména na automobilech, strojírenských výrobcích, elektrotechnice a dalších průmyslových komponentech. Právě tyto sektory jsou citlivé na vývoj britské spotřeby, investic a kurzu libry.

Keir Starmer

Británie míří k sedmému premiérovi za deset let. Starmer končí jako šéf labouristů

Keir Starmer končí v čele Labouristické strany, premiérem ale zůstane do volby nástupce. Británii tak čeká další politický otřes a možná už sedmý premiér za poslední dekádu.

Přečíst článek

Prvním rizikem je libra

Krátkodobý dopad se proto může projevit hlavně prostřednictvím měnového kurzu. Slabší libra zhoršuje pozici českých exportérů, protože české zboží se britským zákazníkům v přepočtu zdražuje. Firmy pak mají dvě možnosti: buď zdražení promítnout do cen a riskovat nižší odbyt, nebo část kurzové ztráty nést na úkor vlastních marží. Současný pohyb libry je však zatím příliš malý na to, aby sám o sobě znamenal citelné zhoršení výhledu českého exportu. Výraznější problém by nastal teprve tehdy, pokud by Starmerův odchod otevřel období delší politické nejistoty a libra by začala oslabovat trvaleji.

Druhým kanálem je britská poptávka

Druhým kanálem je britská domácí poptávka. Starmer končí v situaci, kdy britská ekonomika čelí slabému růstu, tlaku na veřejné finance a nespokojenosti voličů s životními náklady. Právě tyto faktory přispěly k oslabení jeho pozice v Labour Party. Pokud nový premiér nedokáže rychle obnovit důvěru domácností a firem, může se to projevit nižší ochotou Britů utrácet a investovat. To by se přes dovoz do Británie dotklo i českých podniků, zejména těch navázaných na automobilový průmysl a investiční zboží.

Z pohledu Česka je ale třeba nepřeceňovat přímý rozsah tohoto šoku. Británie je důležitým trhem, nikoli však hlavním motorem české ekonomiky. Tím zůstává Německo a širší středoevropský průmyslový prostor. I kdyby britská poptávka v příštích měsících kvůli politické nejistotě zeslábla, půjde spíše o dílčí negativní faktor než o událost, která by sama změnila výhled českého hospodářského růstu.

Klíčové budou vztahy s Evropskou unií

Dlouhodobě může být pro Česko ještě důležitější otázka, zda Starmerův nástupce udrží pragmatičtější kurz vůči Evropské unii. Starmerova vláda se snažila po letech brexitových sporů vztahy s EU částečně normalizovat. Pro české firmy by bylo výhodné, pokud by Británie a EU dál snižovaly zbytečné obchodní bariéry, zjednodušovaly pravidla pro zboží a posilovaly spolupráci v obraně, energetice či průmyslu. Pokud by se nový britský premiér vydal tímto směrem, mohl by být konečný dopad Starmerova odchodu pro Česko neutrální, případně mírně pozitivní.

Andy Burnham

Karel Pučelík: Co si vzít z britského triumfu Andyho Burnhama? Nebát se do problémů „říznout“

Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.

Přečíst článek

Opačný scénář by nastal, pokud by se Labour Party pod tlakem populistické Reform UK Nigela Farage začala od EU znovu vzdalovat. Podle britských médií a Reuters patřil růst podpory Reform UK mezi hlavní důvody nervozity uvnitř Labour Party. Tvrdší postoj vůči EU by pro český průmysl znamenal horší prostředí: více nejistoty, složitější obchodní režim a menší šanci na postupné zahlazování negativních dopadů brexitu.

Trhy budou sledovat rozpočtovou politiku

Důležitá bude také fiskální politika nové vlády. Británie má vysoké náklady na obsluhu dluhu a finanční trhy jsou citlivé na jakýkoli náznak uvolnění rozpočtové politiky. Investoři proto sledují nejen to, kdo Starmera nahradí, ale také kdo povede ministerstvo financí. Právě důvěra v britskou fiskální stabilitu je klíčová pro výnosy státních dluhopisů, kurz libry i širší finanční podmínky. Pokud by nový kabinet sliboval výrazné výdaje bez věrohodného krytí, mohl by vyvolat tlak na libru i dluhopisový trh. V takovém případě by se dopady přelily i do střední Evropy přes horší náladu investorů a obecně vyšší averzi k riziku.

Pro české firmy zůstávají klíčové tři ukazatele

Pro Česko z toho plyne, že Starmerův konec je zatím hlavně politická událost s omezeným ekonomickým dopadem. Nejpravděpodobnější scénář je mírně negativní krátkodobý efekt přes nejistotu, libru a případné oslabení britské poptávky. Zásadní ekonomický problém by vznikl pouze v případě, že by se politická výměna změnila v delší vládní krizi, fiskální experiment nebo nové zhoršení vztahů mezi Británií a Evropskou unií.

České firmy by proto neměly reagovat panicky, ale měly by sledovat tři ukazatele: kurz libry, vývoj britských dluhopisových výnosů a první hospodářsko-politické signály Starmerova nástupce. Pokud zůstanou trhy klidné a nová vláda potvrdí rozpočtovou opatrnost i pragmatický vztah k EU, dopad na Česko zůstane malý. Pokud se ale Británie vydá cestou větší politické a fiskální nejistoty, může se Starmerův odchod stát dalším drobným, ale nepříjemným protivětrem pro český exportně orientovaný průmysl.

„Drill, baby, drill“ hrozí také Spojenému království. Britové se přou o těžbu ropy a plynu v Severním moři

Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.

Přečíst článek

Související

Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás

Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás

Přečíst článek

Turek je mstivý, vyhazov jsem čekal, říká šéf nového fondu Luďka Sekyry

Turek je mstivý člověk, čekal jsem, že mě vyhodí, říká Martin Abel (na snímku)
Profimedia
Dalibor Martínek

Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.

Stal jste se předsedou správní rady nového nadačního fondu, který založil developer Luděk Sekyra, a má se zabývat environmentálními projekty. Co to znamená? Můžete nový fond představit?

Nadační fond regenerace inicioval pan Sekyra. Zakládá ho jeho nadace Sekyra Foundation spolu se třemi osobnostmi českého environmentálního hnutí – Bedřichem Moldanem, Yvonnou Gailly a Josefem Fantou. Fond bude usilovat o systémovou změnu v oblasti udržitelnosti.

Jaká je strategie fondu?

Fond bude shromažďovat finanční kapitál od velkých donorů v Česku. Sekyra Foundation je jen prvním z nich. Tento finanční kapitál bude vlastně přeměňovat na jiné formy kapitálu - přírodní, kulturní či sociální kapitál. A to nikoliv skrze vlastní činnost, ale přes aktivity těch, jejichž činnost fond podpoří. Podpora bude směřovat především k projektům a iniciativám, které posilují zdravý a dlouhodobě udržitelný vztah člověka k sobě samému, k druhým lidem i k přírodě. Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování.

Na úrovni kultivace myšlení je důležité se soustředit na to, aby si lidé uvědomili, že jsou součástí většího celku, společnosti, přírody, komunity. V kultivaci dialogu budeme cílit na nové deliberativní formy rozhodování. Cílem je propojovat lidi napříč kulturami a generacemi. Budovat spolupráci.

Co se týká kultivace rozhodování, cílíme na propojování těch, kteří rozhodují, s těmi, kterých se následky jejich rozhodnutí dotknou. Konkrétně půjde o podporu nových ekonomických modelů, zejména na lokální úrovni, které lidem například umožní, aby sami rozhodovali o tom, jak se v jejich lokalitě budou využívat přírodní zdroje. Nebude to tedy tolik o podpoře místní ekonomiky jako o podpoře ekonomiky místních.

Penzijní společnosti se bouří proti nižším poplatkům. Novela podle nich ohrozí třetí pilíř

APS ČR vyvrací zásadní argumenty pro snížení poplatků. Vládní poradci prý srovnávali nesrovnatelné.

Přečíst článek

Ozdravíme Česko

Můžete přesněji popsat, do jakých projektů budete investovat?

Například do těch, které se snaží na lokální úrovni proměňovat potravinový systém, dále třeba komunitní energetiku, mohou to být i experimenty s lokální měnou, za určitých okolností také občanská shromáždění, která jsou určená k tomu, aby se lidé dokázali dohodnout i na kontroverzních otázkách. Ten výčet není uzavřený. Ve správní radě ale budeme otevření všem aktivitám, které budou splňovat základní kritéria. Ta vycházejí již z našeho názvu. Regeneraci chápeme jako proces obnovy vztahů a posilování odolnosti společnosti i přírodních ekosystémů.

Prioritizovat budeme projekty, které budou přinášet nějakou systémovou změnu. Nebudou mít jenom nějaké izolované dopady. Musí být patrný nějaký systémový efekt, nějaká kaskádová změna, přelévání do jiných sfér společnosti. Zároveň budeme cílit na inovativní projekty, na skutečně alternativní modely, které ještě nejsou v Česku dostatečně vyzkoušené. Dnes se k nim hledají zdroje financování velmi těžko. Je to mezera, kterou chceme zaplnit. Chceme financovat semínka změny.

Náš fond je specifický tím, že reaguje na kořenové příčiny současné polykrize. Tím rozumíme provázané ekologické, společenské a ekonomické krize, které dnes pozorujeme. Necílíme na jejich symptomy, ale na kořenové příčiny, tedy oddělenost lidí od přírody, oddělenost lidí od sebe samých a ztrátu důvěry.

Už i BBC? Osekávání a propouštění čeká i vzor veřejnoprávního vysílání

BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.

Přečíst článek

Vzdělání je základ

Jestli tomu správně rozumím, velká část podpory má jít také do vzdělávání.

Souhlasím, že součástí podpory fondu je i vzdělávání. Ale jde o vzdělávání v určité formě. Nás zajímá například zážitkové vzdělávání a jiné podoby, které nepovedou mladé lidi k biflování se faktů, ale k tomu, aby si uvědomili svou propojenost v širších, komplexních systémech, hlavně s přírodou. Současná lidská společnost je velmi hluboce zapuštěná do přírody a je na ní závislá, a stejně tak může být příroda závislá na nás. Potřebujeme, aby tento vztah byl zdravý, a k tomu je nutný určitý způsob myšlení. A v tom vidíme smysl vzdělávání, které chceme podporovat.

Fond se otevře ještě v červnu. Máte vytipované první projekty, do kterých budete investovat?

Prvním podpořeným projektem bude Re:generace mezinárodní iniciativy dětí a mládeže Plant-for-the-Planet. Cílí na vzdělávání mladých lídrů, zejména středoškoláků, v oblasti klimatické změny a ochrany přírody.

Jaká je struktura fondu? Kdo rozhoduje o tom, kam budou vložené peníze mířit?

Fond bude mít správní radu, ta má tři členy. Jsem v ní já, Lukáš Rolf a Jana Zrůst Nejedlá. Společně budeme rozhodovat o tom, jak rozdělovat peníze do jednotlivých projektů. Podobné filantropické projekty v Česku hospodaří s rozpočty na úrovni desítek milionů korun. To je minimum, na které bychom se v příštích letech chtěli dostat. Budeme mít i poradní orgán a výbor dárců, v němž budou zastoupeni ti největší donoři, kteří budou mít kontrolu nad personálním vedením fondu.

Výstavba bloků Vogtle 3 a 4 v americké Georgii. Projekt byl dokončen v roce 2024 a stal se prvním novým jaderným rozšířením v USA po více než třiceti letech.

Rockefeller, filantropie a jaderná energetika – patří to k sobě? Dnes už ano

Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.

Přečíst článek

Mají vás potenciální příjemci dotací oslovovat, nebo si je najdete sami?

Organizace – typově třeba spolky, obce, družstva a teoreticky i jednotlivci – nás mohou oslovit na webových stránkách fondregenerace.cz, kde bude jednoduchý formulář. Naším cílem není nikoho zahltit administrativou, ale budovat dlouhodobé partnerství.

O jakých částkách podpory se bavíme u jednotlivých projektů?

Nejsme statutárně limitováni tím, o jak vysoké částky může jít. Sumy budou přiměřené našemu rozpočtu. První grant byl ve výši 300 tisíc korun.

Máte už nějaký základní vklad do fondu?

Sekyra Foundation poskytla Fondu regenerace zakladatelskou podporu ve výši deseti milionů korun.

Karel III. zveřejní daňové přiznání

Karel III. zveřejní daňové přiznání. Jako první britský monarcha v moderní historii

Karel III. udělá krok, který žádný britský monarcha v moderní historii neudělal. Zveřejní své daňové přiznání a Buckinghamský palác tvrdí, že jde o součást snahy otevřít královské finance veřejnosti.

Přečíst článek

Lídr udržitelnosti

Jakým způsobem budete shánět další dárce pro váš fond?

Působím v environmentálním sektoru již nějakou dobu a vidím, že je tady spousta filantropů, kteří by tu oblast rádi zafinancovali. Chtějí však vidět jasnou strategii, která cílí na systémovou změnu. My přicházíme s naprosto jasnou vizí změny, se kterou chceme oslovit firemní a rodinné dárce a filantropy, kteří přesně toto vyžadují.

Kde si představujete váš fond v nějakém dlouhodobějším horizontu?

Chtěl bych, aby za pět let byl Nadační fond regenerace jedním z lídrů snahy o udržitelnost, a aby byl kolem fondu celý ekosystém aktérů, které budeme propojovat navzájem. To je též důležité. Necílíme totiž jenom na grantovou podporu, ale i na budování provázaného ekosystému změny.

Jste soukromá iniciativa. Jakým způsobem chcete kooperovat s veřejným sektorem?

Nechceme ovlivňovat veřejné politiky, budeme fungovat nezávisle. Mimo jiné budeme podporovat inovace, zejména na lokální úrovni. Pokud se jim bude dařit, mohou se stát normou. Ať už v regionu, nebo i na celostátní úrovni, což může vést i k legislativním změnám. Ale my nebudeme jejich autory.

Jaký má být výsledek vaší mise, vašeho fondu?

Naší vizí je odolná česká společnost, ve které nebudou lidé a příroda žít jeden na úkor druhého. To je velký cíl, kterého nemůžeme dosáhnout sami.

Mladí investoři mění pravidla hry. U peněz řeší i dopad na svět

Češi stále častěji sledují, kam při investování posílají své peníze. Udržitelné fondy lákají skoro polovinu z nich, většina investorů se ale kvůli ekologii nechce vzdát výnosu.

Přečíst článek

Motoristé nechápou svět

„Proslavil“ jste se ostrými výroky vůči Filipu Turkovi, když jste působil ve Výzkumném ústavu pro krajinu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. Následně jste byl vyhozen. Jak to zpětně berete?

Prvního dubna jsem byl v Poslanecké sněmovně na debatě s Filipem Turkem. Byl jsem nucen poslouchat z odborného pohledu řadu úplných nesmyslů, které Filip Turek říkal. Zatímco mí kolegové se dali do rozkrývání jednotlivých polopravd, já jsem mu v tu chvíli řekl, že to takto dál nejde. Tušil jsem, že takto mstivý člověk to nenechá jen tak být. Zpětně své rozhodnutí vnímám jako správné. Vyvolalo to potřebnou veřejnou diskusi. Obdržel jsem velkou míru podpory od lidí, kteří si myslí, že je potřeba se tomu, co nyní Motoristé v politice dělají, postavit.

Působil jste pod ministerstvem životního prostředí, nyní budete ve vedení soukromého fondu, který má podporovat vztah člověka s přírodou. Jste tedy konkurenti ministerstva?

Motoristé se dostali do vlády s rétorikou agrese vůči zeleným nevládním organizacím. Jsem přesvědčený o tom, že důvodem této agrese je fakt, že nevládky brání byznysovým zájmům, které za Motoristy stojí. V politice Motoristů vnímám velké nepochopení toho, jak jsou lidé závislí na přírodě. Příroda není pouze zdroj, který můžeme drancovat bez následků. Musí mít dostatečný prostor k regeneraci.

Související

Praha nesmí zamrznout jako skanzen. Nové vedení musí povolit brzdy výstavby

Petra Nehasilová

Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.

Praha potřebuje zrychlit. Nejen ve výstavbě bytů, ale i v rozhodování, infrastruktuře, plánování a pravidlech pro rozvoj města. Právě to v anketě Newstreamu zdůrazňují respondenti z Realitního Clubu, kteří odpovídali na otázku, co by mělo příští vedení Prahy udělat, aby se z města nestal jen „skanzen pro turisty“.

Praha se nemůže jen chránit, regulovat a čekat. Musí stavět, zahušťovat, pořádat velké mezinárodní akce, dokončovat páteřní infrastrukturu a nastavit pravidla, která umožní městu růst, aniž by ztratilo svou hodnotu, shodují se experti. 

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Praha musí rozhýbat výstavbu

Jedním z nejsilnějších témat je délka povolování staveb. Podle Tomáše Portlíka, starosty Prahy 9 a kandidáta na pražského primátora za ODS, Praha zaostává právě proto, že stavět v hlavním městě trvá příliš dlouho. „Jestli má Praha v něčem slabé místo a není na špičce, tak je to díky tomu, že trvá dlouho výstavba,“ uvedl Tomáš Portlík.

Podle něj nestačí jen schválit územní plán. Praha se musí vyvarovat přidávání dalších regulací a naopak liberalizovat procesy tak, aby se realitní trh mohl skutečně rozhýbat. „Musíme zkrátit procesní lhůty z deseti let na dva, dva a půl roku, aby se ten trh pořádně rozhýbal,“ řekl Portlík.

Tomáš Portlík

O rychlejší výstavbě nerozhodne plán, ale smlouvy a silný lídr Prahy, shodli se experti

Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.

Přečíst článek

Stejný problém podle něj platí i pro páteřní infrastrukturu. Jako příklad zmínil metro D, jehož příprava a realizace se táhnou dlouhé roky. Nové vedení Prahy by proto podle něj mělo velmi rychle představit konkrétní plán, jak podobným průtahům zabránit. „Nové vedení musí do tří, do čtyř měsíců představit koncept, jak se toto dít nebude, a pro to udělat všechno,“ dodal Portlík.

Zároveň upozornil, že Praha nesmí zůstat jen městem pro návštěvníky. Má-li být živou metropolí, musí podle něj přitahovat i velké světové akce, kongresy a události, které do města přinášejí život i mimo běžný turistický provoz.

Pokračovat v rozjetých projektech

Podle Pavla Doláka z KPMG je klíčové, aby příští vedení Prahy nepřicházelo s úplným restartem všeho, co už běží. Město by se mělo soustředit na priority a pragmaticky pokračovat v projektech, které už jsou rozpracované. „Když bude pragmaticky přistupovat k věci, zaměří se na některé priority a bude pokračovat v rozjetých projektech, tak by to mohlo stačit, aby se to dál posunulo k cíli, který chceme všichni,“ uvedl Dolák.

Praha podle něj nepotřebuje další roky debat o tom, co by se mělo dělat. Potřebuje řízení, kontinuitu a schopnost dotahovat projekty do konce.

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.

Přečíst článek

Čtyři roky jsou málo. Vize musí vzniknout rychle

Na krátkost volebního období upozorňuje také advokát a partner PRK Partners Roman Pečenka. Podle něj bude mít nové vedení města jen omezený čas na to, aby nastavilo směr a začalo jej prosazovat. „Nové vedení Prahy bude mít hrozně málo času. Čtyři roky nejsou dostatečná doba,“ řekl Pečenka.

První měsíce po volbách tak podle něj budou zásadní. Nová reprezentace by měla rychle pojmenovat, kam chce město vést, opřít svou vizi o fakta a pak ji důsledně prosazovat.

„Přál bych si, aby si co nejrychleji zdefinovali vizi, jak dosáhnout těchto cílů, a aby se nebáli tu vizi prosazovat a stát si za ní. Ideálně samozřejmě na základě skutečně prokazatelných argumentů,“ uvedl Pečenka.

Město potřebuje odvahu rozhodovat

Bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová zdůrazňuje hlavně politickou odvahu. Podle ní se nové vedení nesmí bát zásadních rozhodnutí ani toho, že mohou vyvolat koaliční spory. „V první řadě by mělo mít odvahu udělat zásadní rozhodnutí a nebát se toho, že se jim případně rozpadne koalice,“ uvedla Krnáčová.

Důležitý podle ní bude také výběr lidí, kteří budou město řídit. V radě by podle Krnáčové měli sedět lidé se zkušeností z městských částí a s reálnou znalostí fungování samosprávy.

„Musí si vybrat do své rady inteligentní lidi, kteří mají zkušenosti s vedením buď v městských částech, anebo vůbec vědí, co je rozdíl mezi samosprávou a přenesenou působností, a vyznají se trochu v provozu,“ dodala Krnáčová.

Lávka HolKa

Od Ještědu po HolKu. České stavby znovu bodují v prestižních architektonických cenách

Štvanická lávka HolKa získala ocenění RIBA International Awards for Excellence 2026 a zařadila se mezi nejlepší světové realizace mimo Velkou Británii. Není to ale první český úspěch v prestižních architektonických cenách. Na mezinárodní scéně v minulosti obstály také Ještěd, ostravské PLATO nebo Pleskotova Cesta Jelením příkopem.

Přečíst článek

Krátkodobé pronájmy potřebují jasná pravidla

Jedním z konkrétních témat, které podle respondentů souvisí s rizikem „turistického skanzenu“, jsou krátkodobé pronájmy. Podle Davida Bureše ze společnosti Flet Praha stále nenastavila dostatečně jasná pravidla, přestože se o tématu mluví už řadu let. „O Praze někteří říkají, že je to skanzen pro turisty. Já si myslím, že tohle můžeme zvrátit, pokud zavedeme jasná pravidla,“ uvedl Bureš.

Podle něj existují různé cesty, jak krátkodobé pronájmy regulovat nebo alespoň lépe vymezit. Může jít o nástroje daňové, typologické i stavební. „To, že se to za posledních pět nebo šest let, kdy se o tom mluví, nestalo, je za mě velká chyba. Takže tímhle bych začal,“ řekl Bureš.

Právě jasná pravidla podle něj mohou pomoci tomu, aby centrum Prahy zůstalo živým městem, nikoli jen ubytovací kapacitou pro návštěvníky.

Stavět výš a zahušťovat

Dalším velkým tématem je dostupnost bydlení. Pokud se Praha nechce stát městem jen pro nejbohatší, musí podle Petra Paličky, šéfa realitní divize EPH Daniela Křetínského, umožnit větší výstavbu uvnitř města. Nejen na okrajích, ale tam, kde už existuje dopravní a technická infrastruktura. „Když se bavíme o tématu, aby se město Praha nestalo jenom skanzenem pro nejbohatší, kteří si tady budou moct pořídit bydlení, tak já jsem zastáncem toho zahušťovat,“ uvedl Palička.

Podle něj má Praha využívat prostory uvnitř města a nebát se jít do výšky. Právě tam už totiž existuje to nejcennější: metro, tramvaje a další infrastruktura. „Využívat prostory ve městě a jít určitě do výšky. Protože to, co tady máme nejcennější, jsou přesně ta metra, tramvaje a všechny ty věci,“ řekl Palička.

Územní studie čtvrti Bubny-Zátory

Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi

Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.

Přečíst článek

Pokud se bude Praha rozšiřovat hlavně za své hranice, bude podle něj nutné znovu nákladně budovat infrastrukturu a prodlužovat dojíždění do centra. „Když pojedeme za město, budeme to muset znovu stavět a všechno bude trvat mnohem déle, než se člověk z okraje dostane do centra. Takže za mě je jasný cíl zahušťovat,“ dodal Palička.

Silná koalice, silný tým a plán do roku 2050

Podle Jana Sadila, šéfa společnosti JRD, bude klíčové, aby po volbách vznikla koalice, která bude schopná spolupracovat a skutečně řešit problémy města. Jedním z největších je podle něj nedostupné bydlení. „Přál bych si především, aby po volbách vznikla nějaká koalice, která bude skutečně spolupracovat a skutečně bude v Praze ty problémy odstraňovat,“ uvedl Sadil.

Nové vedení by podle něj mělo aktivně podporovat rozvoj Prahy, výstavbu a vytváření podmínek pro růst města. „Jedním z těch problémů je samozřejmě nedostupné bydlení. To znamená, aby ta koalice podpořila rozvoj Prahy, podpořila rozvoj stavění a skutečně táhla za jeden provaz,“ řekl Sadil.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Vedle funkční koalice ale Praha podle něj potřebuje také dlouhodobou strategii. Nejen na jedno volební období, ale na desítky let dopředu. „Nové vedení města má postavit silný tým a vedle toho silnou vizi a strategii, kde chce město mít ne za pět a deset let, ale možná v roce 2050,“ uvedl Sadil.

Pokud se to podaří, podle něj už bude rozhodující hlavně schopnost naplánované věci skutečně realizovat.

Renovace domku v Kohoutovicích uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu.

Dům sevřený zatáčkou starého Masarykova okruhu. V Brně vznikla nominovaná rekonstrukce

Dům v brněnských Kohoutovicích stál na složité parcele sevřené silnicí, parkovištěm a stopou starého Masarykova okruhu. Vedlejší objekt zmizel při rozšiřování komunikace a ulice přišla o své nároží. Ateliér Kopecký z těžkého zadání vytěžil nominovanou rekonstrukci.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související