Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Americký prezident Donald Trump už zase popíjí čaj s britským králem Karlem III. Panovníkova návštěva oprávněně vyvolává otázky, proč hlava země nastavuje tak přátelskou tvář lídrovi, který všechny kolem, včetně Británie, ponižuje a neváží si mezinárodních pravidel ani osobní slušnosti. Karel však mnohokrát ukázal, že je dobrým diplomatem, takže by mohl i tuto ne zrovna srdečnou návštěvu zvládnout se ctí.
Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?
Britský premiér Keir Starmer čelí vážné politické krizi. Podle průzkumu serveru Politico se 52 procent Britů domnívá, že by měl v souvislosti s kauzou bývalého velvyslance v USA Petera Mandelsona rezignovat. Pouhých 19 procent respondentů si myslí, že by měl zůstat ve funkci, avšak s tím, že by odstoupili jeho poradci.
Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.
Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.
Americký prezident Donald Trump připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Britský premiér Keir Starmer se dnes ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle britských médií bude usilovat o snížení amerických cel na britskou ocel a skotskou whisky. S šéfem Bílého domu chce také hovořit o situaci v Pásmu Gazy poté, co byla přerušena jednání o příměří.
Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
