Penzijní společnosti se bouří proti nižším poplatkům. Novela podle nich ohrozí třetí pilíř
APS ČR vyvrací zásadní argumenty pro snížení poplatků. Vládní poradci prý srovnávali nesrovnatelné.
Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) vítá úpravy dobrovolného penzijního připojištění či spoření se státním příspěvkem, takzvaného III. pilíře důchodového systému. Za nepřijatelné ale považuje, že zákonné novely, které má ještě v červnu projednat vláda, nařizují penzijním společnostem snížit poplatek za správu na půl procenta ročně. Proto bude pokračovat ve vyjednávání s vládou.
Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.
Ivana Pečinková: Lepší penzijko – cesta odnikud nikam
Money
České penzijní společnosti přitom dlouhá léta čelí kritice, že poplatky za správu klientských portfolií jsou nepřiměřeně vysoké, čehož argumentem je, že v zahraničí si penzijní fondy strhávají menší procento. Česku to před pár lety vytklo i OECD a nyní se srovnání našich a zahraničních poplatků stalo jedním z východisek hlavních navrhovaných parametrických změn III. pilíře. Jak s odvoláním na studii CERGE-EI opakovaně uvedla ministryně financí Alena Schillerová, kvůli poplatkům je konečný finanční výsledek typické smlouvy o penzijním spoření poloviční, než by měl být.
Vyšší poplatky než v zahraničí? Tak to není
Penzijní společnosti s tím naprosto nesouhlasí. „To, co my slyšíme, a i poradce vlády dělali velmi umě, že zapomněli na první, druhý a třetí pilíř. Dívali se po světě a vybrali nejlevnější penzijní fondy. Zkuste se občas zeptat, co za fondy vybrali. Já jsem v těch studiích viděl dva fondy – Švédsko a Slovensko. Ty nejčastěji používají jako argumenty. Švédsko je někde na rozhraní mezi prvním a druhým pilířem. Takže vůbec nejde o soukromé peníze a bavíme se pouze o nákladech za správu portfolia. A na Slovensku šlo o druhý pilíř,“ tvrdí člen prezídia Asociace penzijních společností České republiky a nejvyšší šéf ČSOB Penzijní společnosti Aleš Zíb.
Podobného omylu se prý dopustila i někdejší studie OECD, na níž se řada kritiků výše poplatků v Česku odvolávala.
Jádro pudla je v tom, že II. pilíř je povinný, klienti do něj vstoupí automaticky, takže není nutné se snažit je získat, tedy vynakládat peníze na síť finančních poradců, marketingové kampaně a podobně. Penzijní společnosti přitom tvrdí, že právě toto je hlavní složkou nákladů. Podle Aleše Zíba 90 procent klientů do penzijních společností přichází prostřednictvím sítě interních či externích poradců. Ti musejí být proškolení, musejí pravidelně aktualizovat své licence k prodeji tohoto produktu a také musejí být motivovaní, vysvětluje Zíb nejvýznamnější položku nákladů penzijních společností.
Jen samotná provize, kterou dostává poradce či banka a která je zastropovaná, činí podle Zíba aktuálně tři tisíce korun. Podobnou částku ovšem penzijní společnost stojí i člověk, který si penzijko sjedná sám. Jsou za tím různé pobídky, jako finanční dar při uzavření smlouvy, a náklady na marketingové kampaně.
Stejně to podle člena prezídia APS ČR vidí i Asociace finančních poradců, která ve svém aktuálním stanovisku k legislativním návrhům ministerstva financí vysvětlují, že jejich členové jsou rovněž pod tlakem nákladů. Musejí například obnovovat své licence, aby mohli penzijní spoření prodávat. „V momentě, kdy budou dostávat výrazně sníženou anebo žádnou provizi, tak to prostě dělat nebudou,“ podtrhl Zíb.
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Nalákat mladé na Lepší penzijko? Příliš ambiciózní, zní od lidí z byznysu
Money
„Bohužel nastavení poplatkového stropu na 0,5 procenta v podstatě téměř znemožní přísun nových klientů do systému,“ podotýká prezident APS ČR Radek Moc. Kvartálně podle něj do systému přichází zhruba 100 tisíc nových účastníků a podobný počet z něj odchází, protože už má nárok na výplatu. APSČR odhaduje, že při snížení poplatku na 0,5 procenta, což by vedlo ke snížení akvizičních nákladů, by do systému oproti současnému stavu vstupovala pouze čtvrtina. Odcházelo by ale stejně. „Docházelo by ke kontinuálnímu úbytku účastníků systému,“ vyzdvihl Moc.
Zvýšení státního příspěvku lidem do 30 let APSČR považuje za užitečný krok, který může zájem mladých lidí o penzijní spoření zvýšit. Ale pouze omezeně. „Kdo z nás si řekl, je mi 25 let, měl bych si uzavřít penzijní spoření,“ navozuje otázku člen prezídia Aleš Zíb.
Nízká výnosovost portfolia? To skončí
Asociace penzijních společností ČR se vymezuje také proti tvrzení, že dosavadní poplatky obírají klienty penzijních společností tak, že jejich výnos je poloviční, než by být mohl. Hovoří o tom, že český klient neměl až do roku 2013 jinou možnost na výběr než nevýnosné transformované fondy. Ty nesměly a nesmějí (stále totiž fungují) jít do ztráty, což ve výsledku „zaručuje“ i nízkou výnosovost. „Takže když uděláte srovnání výnosnosti našeho průměrného klienta s evropským, byli jsme vždy na chvostu,“ říká Aleš Zíb.
Proto penzijní společnosti vítají novinku, kterou chce vláda míněnými novelami zzakotvit. „Noví klienti půjdou do strategie životního cyklu. Když budou mladí, budou zainvestováni dynamicky a ve vyšším věku je budeme postupně převádět do konzervativní strategie“, říká Zíb s tím, že klientům, jejichž peníze byly dlouhodobě investovány v rámci dynamické investiční strategie, se začne výnosovost jejich portfolií „relativně rychle blížit tomu, co je normální ve světě“.VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
