Partneři projektu

Dům sevřený zatáčkou starého Masarykova okruhu. V Brně vznikla nominovaná rekonstrukce

Renovace domku v Kohoutovicích uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu.
Česká cena za architekturu/David Korsa, užito se svolením
Petra Nehasilová

Dům v brněnských Kohoutovicích stál na složité parcele sevřené silnicí, parkovištěm a stopou starého Masarykova okruhu. Vedlejší objekt zmizel při rozšiřování komunikace a ulice přišla o své nároží. Ateliér Kopecký z těžkého zadání vytěžil nominovanou rekonstrukci.

Na první pohled to nebyla vysněná adresa pro bydlení. Dům v brněnských Kohoutovicích stojí uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu, v místě sevřeném silnicí a komplikovanou historií. Původně šlo o řadový dům. Vedle něj stával ještě jeden. Ten ale musel při rozšiřování komunikace ustoupit. Zůstala po něm proluka, dnes využívaná jako parkoviště, a ulice přišla o přirozené nároží.

Právě s tímto nelehkým zadáním se musel vypořádat Ateliér Kopecký. Rekonstrukce rodinného domu nazvaná Desátková patří mezi nominované projekty České ceny za architekturu a ukazuje, že i velmi omezený prostor může nabídnout překvapivě velkorysé bydlení.

Architekti neřešili jen dispozici domu nebo jeho vzhled. Museli také najít způsob, jak malý objekt znovu zapojit do okolí a zacelit místo narušené dopravní stavbou.

Dům, který vrací ulici nároží

Stavební program proto poskládali tak, aby dům ulici vrátil chybějící nároží. Vstup přesunuli k plnému štítu sousedního domu, čímž v přízemí uvolnili hlavní obytný prostor. Díky tomu je obývací část prosvětlená ze tří stran a velkou prosklenou stěnou se otevírá do malého dvora. Z místa, které mohlo působit stísněně, vznikl nakonec světlý a vzdušný interiér.

Jednou z 20 nominovaných realizací je rozšíření hřbitova v Hostivaři.

Kaple, hřbitov i nádraží. Tyhle stavby hýbou Českem

Česká cena za architekturu má letošní nominace. Z 301 přihlášených staveb vybrala mezinárodní porota 25 projektů, které ukazují, co dnes hýbe českou architekturou: veřejný prostor, rekonstrukce, dřevostavby, dostupné bydlení i velké městské proměny.

Přečíst článek

Nejvýraznějším prvkem domu je nárožní vikýř s velkým oknem. Za ním se nachází převýšená ložnice rodičů s mezipatrem. Podle autorů projektu si ji ale krátce po nastěhování přivlastnily děti. Není divu. Právě odtud se otevírá výhled nad střechami okolních domů do údolí. V domě, který musel bojovat o každý metr, tak vzniklo jedno z nejpůsobivějších míst celé rekonstrukce.

Střídmé materiály, silný detail

Materiálově je dům jednoduchý a střídmý. Architekti pracovali s leštěným betonem, světle mořeným dřevem, bílou omítkou a původní recyklovanou střešní krytinou. Dům si zároveň ponechal drobnou stopu minulosti. Při bouracích pracích se pod dřevěnou podlahou našel starý korálkový náramek. Jeho barva se stala inspirací pro odstín vstupních dveří.

Rekonstrukce rodinného domu nazvaná Desátková patří mezi 25 nominovaných projektů letošního ročníku České ceny za architekturu. Soutěž pořádaná Českou komorou architektů letos vybírala z více než tří stovek přihlášených realizací a ukazuje, jak široce dnes lze kvalitní architekturu chápat: od velkých veřejných staveb přes úpravy městského prostoru až po komorní rekonstrukce rodinných domů.

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov

Architekti z A69: Kupujeme metry čtvereční. Ale umíme v nich ještě dobře bydlet?

Přečíst článek
Dům v oblacích

Dům nad korunami stromů. V Řevnicích vznikla vila, která si podmanila prudký svah

Přečíst článek
Sídlo společnosti Kloboucká lesní navrhli architekti ze studia Mjölk.

Česká architektura je nedoceněná, tvrdí světový portál. Nejlepší ateliér sídlí v Liberci

Přečíst článek

Rekonstrukce bez kladiva za 1,4 miliardy. Pragerovy kostky zmizí na tři roky za plotem

Takto budou vypadat Pragerovy kostky po rekonstrukci.
ZAN studio, užito se svolením
Petra Nehasilová

Pragerovy kostky v Emauzích se na tři roky uzavřou a čeká je rekonstrukce za 1,4 miliardy korun. Praha slibuje šetrnou obnovu bez hrubého bourání interiérů, recyklaci materiálů a návrat ikonického areálu blíž původní vizi Karla Pragera.

Pragerovy kostky v Emauzích čeká jedna z největších rekonstrukcí pražské modernistické architektury posledních let. Areál, který od dokončení v roce 1975 neprošel rozsáhlejší opravou, se na konci června promění ve staveniště. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Centrum architektury a městského plánování se kvůli tomu dočasně přesunou.

Rekonstrukce má trvat tři roky a vyjde na 1,4 miliardy korun. Většinu peněz poskytne Magistrát hlavního města Prahy. 

Technicky zastaralý areál

Budovy dnes podle IPR neodpovídají současným nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost, hygienické standardy ani technické vybavení. Rekonstrukce proto zahrne kompletní obnovu pláště, modernizaci technologií a úpravy, které mají areál připravit na další desítky let provozu.

Zároveň ale nemá jít o přepsání architektury. Cílem je zachovat architektonicky cenné prvky, například původní obklady, dlažby, svítidla nebo kliky, a vrátit budovy blíž původnímu záměru Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka. Jejich autorská vize počítala nejen s kancelářemi a výstavním sálem, ale také s větší otevřeností areálu směrem k městu a s veřejně přístupnými terasami. Právě tento rozměr má být po rekonstrukci znovu posílen.

Rekonstrukce bez kladiva

Zásadní má být také způsob, jakým se bude opravovat. IPR mluví o cirkulární rekonstrukci, tedy o přístupu, při kterém se co nejvíce vybavení a stavebních prvků demontuje, třídí a znovu využívá. „V budovách zůstanou holé příčky a prázdné místnosti. Následně dojde k demontáži prvků. To znamená, že nepřijde nikdo s kladivem a nezbourá interiér budovy, ale jedno po druhém se šetrně demontuje, aby se to mohlo případně znovu využít,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Práce budou postupovat podle předrekonstrukčního auditu ČVUT, který mapuje možnosti recyklace a dalšího využití materiálů, jako jsou ocelové prvky, beton, cihly nebo sklo. Materiály se mají postupně demontovat, třídit a připravovat k dalšímu použití. 

Architekt Václav Aulický

Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu

Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.

Přečíst článek

Podle IPRu jde o první projekt cirkulární rekonstrukce realizovaný veřejným zadavatelem. Nejde tedy jen o snahu omezit množství odpadu, ale také o hledání nového využití pro vybavení a stavební prvky, které by jinak skončily jako stavební suť.

Aktuálně probíhá inventarizace vnitřního vybavení. Část věcí se přesune do dočasného sídla IPR v Holešovicích, další mají být nabídnuty městským institucím, neziskovým organizacím a později i veřejnosti.

Zatímco v Emauzích začne rekonstrukce, CAMP se dočasně přesune do bývalé opravny lodí v Pobřežní ulici v Karlíně. V původním areálu ještě v červnu doběhne program Stavba povolena, který symbolicky uzavírá první etapu fungování CAMPu v Pragerových kostkách.

Penta a PSN zahájily výstavbu na Vinohradech.

Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely

Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Pragerovy kostky po rekonstrukci

Do Pragerových kostek u Emauz zatéká. Praha proto spustila miliardovou rekonstrukci

Přečíst článek
Historický dům na krumlovském Latráně prošel rekonstrukcí.

Z chátrajícího domu luxusní rezidence. V Českém Krumlově zachránili historickou stavbu

Přečíst článek
Dům s červeným přírůstkem

Kdysi chlívek, dnes příjemné bydlení. Staré stavby mají víc možností, než se zdá

Přečíst článek

Kaple, hřbitov i nádraží. Tyhle stavby hýbou Českem

Jednou z 20 nominovaných realizací je rozšíření hřbitova v Hostivaři.
Matěj Hakár, užito se svolením
Petra Nehasilová

Česká cena za architekturu má letošní nominace. Z 301 přihlášených staveb vybrala mezinárodní porota 25 projektů, které ukazují, co dnes hýbe českou architekturou: veřejný prostor, rekonstrukce, dřevostavby, dostupné bydlení i velké městské proměny.

Současná česká architektura není jen o luxusních vilách a efektních solitérech. Letošní nominace na Českou cenu za architekturu ukazují mnohem širší obraz. Mezi vybranými stavbami jsou nádraží, školky, parky, náplavky, hasičárna, kaple, dostupné bydlení i hokejová aréna.

Do 11. ročníku soutěže, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo 301 realizací dokončených v posledních pěti letech. Mezinárodní porota z nich vybrala 25 nominovaných. Vítěz hlavní ceny bude znám 12. listopadu.

Veřejný prostor táhne

Silně zastoupené jsou projekty, které vracejí lidem místa dříve přehlížená nebo zanedbaná. Park U Vody od ateliéru YYYY pracuje s divokostí Trojské kotliny, řekou i industriálními stopami. Oživení radbuzské náplavky od ateliéru Jsme k světu proměnilo plzeňský břeh v živou promenádu. Pilotní oblouk 036 od CCEA MOBA zase ukazuje, jak se prostor pod Negrelliho viaduktem může stát komunitním a kreativním místem.

Velké stavby mění města

Mezi nominacemi nechybí ani výrazné veřejné investice. Nové nádraží Praha-Bubny od Jakub Cigler Architekti je jednou z prvních staveb vznikající čtvrti Bubny-Zátory. Horácká multifunkční aréna od CHYBIK + KRISTOF v Jihlavě má být nejen stadionem Dukly, ale i kulturním a společenským centrem Vysočiny. Kulturní centrum v Kralupech nad Vltavou od Atelieru 99 proměnilo bývalý pivovar v místo pro knihovnu, muzeum, ZUŠ, restauraci, sál i minipivovar.

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Přečíst článek

Školka, hasičárna i bydlení ze dřeva

Výběr připomíná, že kvalitní architektura má vliv i na každodenní život obcí. Mateřská škola Fulnek od XTOPIX architektů a Simony Ledvinkové propojuje třídy se zahradou a výhledy na zámek. Hasičárna pro Psáry a Dolní Jirčany od SOA Architektů kombinuje technické zázemí s komunitní rolí. Dostupné bydlení ve Žďáru nad Sázavou od Kuba & Pilař architektů patří k prvním vícepodlažním bytovým dřevostavbám v Česku.

Staré stavby dostávají nový život

Nominace ukazují i sílu rekonstrukcí a konverzí. Lesní koupaliště v Liberci od Mjölk architektů vrací život oblíbenému místu u vody mezi smrky. Centrála a showroom Janošík ve Valašských Příkazech proměňuje bývalou halu v sídlo firmy otevřené krajině Bílých Karpat. BudexHUB od Studia Perspektiv zase ukazuje současné firemní sídlo založené na dřevě, technologiích a udržitelném provozu.

Přírodní koupaliště

V Liberci mají novou a krásnou plovárnu. Přispěli na ni i místní, vyšla na 10 milionů

Liberečtí architekti ze studia Mjölk postavili plovárnu. Nejenom že ji navrhli a sehnali peníze, zároveň přiložili ruku k dílu. Jednoduchá dřevostavba vyšla na 10 milionů korun.

Přečíst článek

Malé stavby, silný příběh

Vedle velkých projektů se do výběru dostaly i komornější realizace. Rodinný dům Minimální maximum od Stempel Tesař architektů ukazuje, jak se dá na extrémně malém pozemku vytvořit plnohodnotné bydlení. Brněnský dům 18.DESÁTKOVÁ od Ateliéru Kopecký doplňuje chybějící nároží v Kohoutovicích. Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce od RCNKSK propojuje kámen, hlínu, dřevo, světlo a jihomoravskou krajinu.

Kaple Panny Marie Bolestné

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Přečíst článek

Realizace doc. Matouše Jebavého představuje komplexní revitalizaci parku Riegrovy sady v Praze – Vinohradech s výhledem na Pražský hrad.

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Přečíst článek

Související

Hasičská zbrojnice v Dolních Jirčanech.

Žádné miliardové projekty. Nejzajímavější architektura dnes roste i v obcích o pár stovkách obyvatel

Přečíst článek