Pragerovy kostky v Emauzích se na tři roky uzavřou a čeká je rekonstrukce za 1,4 miliardy korun. Praha slibuje šetrnou obnovu bez hrubého bourání interiérů, recyklaci materiálů a návrat ikonického areálu blíž původní vizi Karla Pragera.

Pragerovy kostky v Emauzích čeká jedna z největších rekonstrukcí pražské modernistické architektury posledních let. Areál, který od dokončení v roce 1975 neprošel rozsáhlejší opravou, se na konci června promění ve staveniště. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Centrum architektury a městského plánování se kvůli tomu dočasně přesunou.

Rekonstrukce má trvat tři roky a vyjde na 1,4 miliardy korun. Většinu peněz poskytne Magistrát hlavního města Prahy. 

6 fotografií v galerii

Technicky zastaralý areál

Budovy dnes podle IPR neodpovídají současným nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost, hygienické standardy ani technické vybavení. Rekonstrukce proto zahrne kompletní obnovu pláště, modernizaci technologií a úpravy, které mají areál připravit na další desítky let provozu.

Zároveň ale nemá jít o přepsání architektury. Cílem je zachovat architektonicky cenné prvky, například původní obklady, dlažby, svítidla nebo kliky, a vrátit budovy blíž původnímu záměru Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka. Jejich autorská vize počítala nejen s kancelářemi a výstavním sálem, ale také s větší otevřeností areálu směrem k městu a s veřejně přístupnými terasami. Právě tento rozměr má být po rekonstrukci znovu posílen.

30 fotografií v galerii

Rekonstrukce bez kladiva

Zásadní má být také způsob, jakým se bude opravovat. IPR mluví o cirkulární rekonstrukci, tedy o přístupu, při kterém se co nejvíce vybavení a stavebních prvků demontuje, třídí a znovu využívá. „V budovách zůstanou holé příčky a prázdné místnosti. Následně dojde k demontáži prvků. To znamená, že nepřijde nikdo s kladivem a nezbourá interiér budovy, ale jedno po druhém se šetrně demontuje, aby se to mohlo případně znovu využít,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Práce budou postupovat podle předrekonstrukčního auditu ČVUT, který mapuje možnosti recyklace a dalšího využití materiálů, jako jsou ocelové prvky, beton, cihly nebo sklo. Materiály se mají postupně demontovat, třídit a připravovat k dalšímu použití. 

Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu

Leaders

Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Podle IPRu jde o první projekt cirkulární rekonstrukce realizovaný veřejným zadavatelem. Nejde tedy jen o snahu omezit množství odpadu, ale také o hledání nového využití pro vybavení a stavební prvky, které by jinak skončily jako stavební suť.

Aktuálně probíhá inventarizace vnitřního vybavení. Část věcí se přesune do dočasného sídla IPR v Holešovicích, další mají být nabídnuty městským institucím, neziskovým organizacím a později i veřejnosti.

Zatímco v Emauzích začne rekonstrukce, CAMP se dočasně přesune do bývalé opravny lodí v Pobřežní ulici v Karlíně. V původním areálu ještě v červnu doběhne program Stavba povolena, který symbolicky uzavírá první etapu fungování CAMPu v Pragerových kostkách.

Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely

Reality

Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Česká cena za architekturu má letošní nominace. Z 301 přihlášených staveb vybrala mezinárodní porota 25 projektů, které ukazují, co dnes hýbe českou architekturou: veřejný prostor, rekonstrukce, dřevostavby, dostupné bydlení i velké městské proměny.

Současná česká architektura není jen o luxusních vilách a efektních solitérech. Letošní nominace na Českou cenu za architekturu ukazují mnohem širší obraz. Mezi vybranými stavbami jsou nádraží, školky, parky, náplavky, hasičárna, kaple, dostupné bydlení i hokejová aréna.

Do 11. ročníku soutěže, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo 301 realizací dokončených v posledních pěti letech. Mezinárodní porota z nich vybrala 25 nominovaných. Vítěz hlavní ceny bude znám 12. listopadu.

25 fotografií v galerii

Veřejný prostor táhne

Silně zastoupené jsou projekty, které vracejí lidem místa dříve přehlížená nebo zanedbaná. Park U Vody od ateliéru YYYY pracuje s divokostí Trojské kotliny, řekou i industriálními stopami. Oživení radbuzské náplavky od ateliéru Jsme k světu proměnilo plzeňský břeh v živou promenádu. Pilotní oblouk 036 od CCEA MOBA zase ukazuje, jak se prostor pod Negrelliho viaduktem může stát komunitním a kreativním místem.

Velké stavby mění města

Mezi nominacemi nechybí ani výrazné veřejné investice. Nové nádraží Praha-Bubny od Jakub Cigler Architekti je jednou z prvních staveb vznikající čtvrti Bubny-Zátory. Horácká multifunkční aréna od CHYBIK + KRISTOF v Jihlavě má být nejen stadionem Dukly, ale i kulturním a společenským centrem Vysočiny. Kulturní centrum v Kralupech nad Vltavou od Atelieru 99 proměnilo bývalý pivovar v místo pro knihovnu, muzeum, ZUŠ, restauraci, sál i minipivovar.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Reality

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Školka, hasičárna i bydlení ze dřeva

Výběr připomíná, že kvalitní architektura má vliv i na každodenní život obcí. Mateřská škola Fulnek od XTOPIX architektů a Simony Ledvinkové propojuje třídy se zahradou a výhledy na zámek. Hasičárna pro Psáry a Dolní Jirčany od SOA Architektů kombinuje technické zázemí s komunitní rolí. Dostupné bydlení ve Žďáru nad Sázavou od Kuba & Pilař architektů patří k prvním vícepodlažním bytovým dřevostavbám v Česku.

Staré stavby dostávají nový život

Nominace ukazují i sílu rekonstrukcí a konverzí. Lesní koupaliště v Liberci od Mjölk architektů vrací život oblíbenému místu u vody mezi smrky. Centrála a showroom Janošík ve Valašských Příkazech proměňuje bývalou halu v sídlo firmy otevřené krajině Bílých Karpat. BudexHUB od Studia Perspektiv zase ukazuje současné firemní sídlo založené na dřevě, technologiích a udržitelném provozu.

V Liberci mají novou a krásnou plovárnu. Přispěli na ni i místní, vyšla na 10 milionů

Enjoy

Liberečtí architekti ze studia Mjölk postavili plovárnu. Nejenom že ji navrhli a sehnali peníze, zároveň přiložili ruku k dílu. Jednoduchá dřevostavba vyšla na 10 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Malé stavby, silný příběh

Vedle velkých projektů se do výběru dostaly i komornější realizace. Rodinný dům Minimální maximum od Stempel Tesař architektů ukazuje, jak se dá na extrémně malém pozemku vytvořit plnohodnotné bydlení. Brněnský dům 18.DESÁTKOVÁ od Ateliéru Kopecký doplňuje chybějící nároží v Kohoutovicích. Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce od RCNKSK propojuje kámen, hlínu, dřevo, světlo a jihomoravskou krajinu.

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Reality

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Reality

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek