Od Ještědu po HolKu. České stavby znovu bodují v prestižních architektonických cenách
Štvanická lávka HolKa získala ocenění RIBA International Awards for Excellence 2026 a zařadila se mezi nejlepší světové realizace mimo Velkou Británii. Není to ale první český úspěch v prestižních architektonických cenách. Na mezinárodní scéně v minulosti obstály také Ještěd, ostravské PLATO nebo Pleskotova Cesta Jelením příkopem.
Pražská Štvanická lávka uspěla na mezinárodní scéně. Stavba, která propojuje Holešovice, Karlín a ostrov Štvanici, získala ocenění RIBA International Awards for Excellence 2026. Uděluje je britský Royal Institute of British Architects, jedna z nejvlivnějších architektonických institucí světa. Autory lávky jsou Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek z týmů Atelier Bridge Structures, Atelier Petr Tej a Blank architekti. Klientem projektu bylo hlavní město Praha.
RIBA letos ocenila 34 projektů z 15 zemí a čtyř kontinentů. Pražská lávka se tak ocitla ve společnosti staveb od předních světových architektonických ateliérů, mezi nimiž jsou například David Chipperfield Architects, Foster + Partners, BIG – Bjarke Ingels Group nebo Schmidt Hammer Lassen.
Oceněné projekty podle RIBA spojuje důraz na udržitelnost, citlivé doplňování měst, práci s veřejným prostorem a schopnost reagovat na společenské a environmentální výzvy. HolKa do tohoto rámce zapadá přesně, nejde jen o dopravní stavbu, ale o nový městský prostor, který propojuje tři důležité body Prahy a současně respektuje panorama města.
Bílý most, který změnil pohyb po městě
Štvanická lávka měří 300 metrů a díky propojení Holešovic a Karlína získala přezdívku HolKa. Stavba slouží pěším i cyklistům a výrazně zkrátila každodenní pohyb mezi dvěma rychle se proměňujícími pražskými čtvrtěmi. RIBA na projektu vyzdvihuje jemnou prostorovou křivku, která vychází z pohybu chodců a cyklistů.
Součástí projektu je také napojení na ostrov Štvanici. Lávka tím nepřemosťuje pouze řeku, ale otevírá nový přístup k ostrovu, který se postupně stává důležitější součástí pražského veřejného života.
Úplně poprvé se do finálové pětice architektonických realizací prestižní evropské přehlídky Cena Miese van der Rohe probojoval i projekt z tuzemska. Odbornou porotu zaujala transformace ostravských jatek na galerii.
Velký úspěch pro Česko. Poprvé se probojovalo do finálové pětice prestižní ceny
Reality
Česká architektura má na co navazovat
Úspěch HolKy není v českém prostředí osamocený. Česká architektura má několik výrazných realizací, které v minulosti obstály v tvrdém mezinárodním srovnání.
K historicky nejsilnějším patří hotel a vysílač Ještěd od Karla Hubáčka. Za projekt Ještědu získal Hubáček v roce 1969 Cenu Augusta Perreta, kterou uděluje Mezinárodní unie architektů UIA. Dodnes jde o jeden z nejvýznamnějších mezinárodních úspěchů české architektury.
V posledních letech na tuto linii navázala rekonstrukce bývalých ostravských jatek na galerii PLATO podle návrhu polského studia KWK Promes Roberta Konieczného. Projekt se v roce 2024 dostal mezi pět finalistů hlavní architektonické kategorie Ceny Evropské unie za současnou architekturu / Mies van der Rohe Awards. To je jeden z největších evropských úspěchů stavby realizované na českém území v poslední době.
Výraznou stopu zanechal také Josef Pleskot. Jeho Cesta Jelením příkopem a Průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě získaly také evropskou Brick Award 2004 jako nejlepší cihlová stavba Evropy.
Nestaví architekturu, která křičí. Staví takovou, která vydrží. Autor Langhansu, Paličkovy vily či Hotelu Karlov, Ladislav Lábus, získá Poctu České komory architektů. „Podstatné je, proč a pro koho to děláme,“ řekl v rozhovoru pro Newstream.
Pocta pro architekta, který změnil české domy i studenty. Ladislav Lábus míří do síně slávy ČKA
Reality
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
