Praha schválila výstavbu nového školního kampusu v Dolních Měcholupech za 1,16 miliardy korun. Areál pro 1170 dětí a studentů nabídne mateřskou, základní i střední školu a má ulevit přetíženým kapacitám v rychle rostoucí části metropole.

V pražských Dolních Měcholupech vznikne nový školní areál, kde bude mateřská, základní i střední škola s celkovou kapacitou 1170 žáků. Areál bude koncipován jako vzdělávací kampus, který nabídne mimo jiné venkovní učebny, sportoviště nebo jídelny. Projekt za zhruba 1,16 miliardy korun bez DPH schválili pražští radní. S výstavbou by mohli dělníci začít na začátku příštího roku.

Dolní Měcholupy, které jsou na jihovýchodě hlavního města, patří mezi nejmenší městské části Prahy. Žije zde zhruba 4100 obyvatel. Jsou v městském obvodu Prahy 10 a ve správním obvodu Prahy 15.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Posílení kapacit

Podle města má investice dlouhodobě posílit kapacity školství v rychle se rozvíjející části metropole, kde už nyní dochází k rostoucímu tlaku na místa ve školkách i základních školách. Areál má zajistit dostupnost vzdělávání pro místní obyvatele i spádové oblasti Prahy 10.

Nový kampus má zahrnovat pavilony jednotlivých stupňů škol, přičemž mateřská škola nabídne čtyři třídy pro 120 dětí, základní škola 27 tříd pro 810 žáků a střední škola osm tříd pro 240 studentů. Areál dále nabídne i venkovní učebny, sportoviště, jídelny, tělocvičny i další zázemí. Budovy budou bezbariérové.

Nedostatek kapacit ve školách je v Praze dlouhodobým problémem, který se týká jak okrajových městských částí, tak širšího centra metropole. Souvisí zejména s rostoucí bytovou výstavbou a zvyšujícím se počtem obyvatel, který vytváří tlak na školská zařízení.

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Názory

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Michal Nosek

Přečíst článek

Výrazným problémem je zejména nedostatek míst na středních školách, především gymnáziích, kde dlouhodobě počet uchazečů převyšuje nabídku volných kapacit. Situaci navíc zhoršuje i dojíždění studentů ze Středočeského kraje, které kapacity pražských škol dále zatěžuje. Město kromě výstavby nových škol řeší situaci také rozšiřováním stávajících zařízení, přístavbami a modernizací areálů.

Základní školy zřizují městské části, na starosti mají také mateřské školy. Pražský magistrát pak zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy.

Více než 45 tun, téměř šest tisíc píšťal, 180 prvků z českého křišťálu a cena až 160 milionů korun. Katedrála sv. Víta dnes představí nové koncertní varhany, na které se čekalo přes sto let. Nástroj vznikl ve španělské varhanářské dílně Gerharda Grenzinga a jeho výtvarnou podobu doplnilo české sklo od Lasvitu.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha získala nové koncertní varhany. Nástroj, na který se čekalo více než sto let, se poprvé rozezní při slavnostním požehnání v pondělí 15. června. Završuje se tak jeden z největších kulturních projektů posledních desetiletí. Není to malý nástroj. Nové svatovítské varhany mají 5755 píšťal a váží 45 755 kilogramů. Nejmenší píšťala měří jen 7,5 milimetru. Vznikly v dílně španělského varhanáře Gerharda Grenzinga a byly navrženy přímo pro akustiku největšího českého chrámu.

14 fotografií v galerii

Mají sloužit bohoslužbám, velkým státním a společenským událostem i koncertům. Na dnešní požehnání naváže Svatovítský varhanní oktáv, série osmi koncertů českých i zahraničních interpretů. „Svatovítská katedrála získala nový hlas. Hlas, který nebude mluvit slovy, ale přesto bude promlouvat k srdci,“ říká pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.

Sklo mezi píšťalami

Na první pohled ale nové varhany nejsou jen hudebním nástrojem. Jsou také výrazným výtvarným počinem. Do jejich prospektu je zasazeno 180 ručně vyráběných křišťálových prvků z novoborské sklárny Ajeto společnosti Lasvit. 

Sklo je zavěšené přímo mezi průčelními píšťalami. Vstupuje do fasády nástroje, zachytává světlo z rozetového okna a vrací ho zpět do prostoru katedrály. To je na varhanách výjimečné. U historických i současných nástrojů se sklo objevuje spíš v okolní architektuře nebo jako doprovodný prvek. Tady je součástí samotného těla varhan.

Každý křišťálový element vznikal ručně. Skláři do něj přidali jemné příměsi sody a slídy, aby sklo dokázalo lépe rozptylovat světlo.

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Reality

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Design, který má zmizet

Výtvarnou podobu nástroje navrhl Peter Olah ze studia Škoda Design. Inspiraci hledal v gotice, české krajině, vitrážích i tradici sklářského řemesla. Zadání ale bylo složitější než u běžného designového objektu. „Jako designér jsem zvyklý přemýšlet v milimetrech. Katedrála vás nutí přemýšlet v měřítku staletí,“ říká Olah. „Naším cílem bylo vytvořit neviditelný design. Varhany současné a natolik čisté a střídmé, že budou působit, jako by do tohoto prostoru patřily odjakživa,“ dodal Olah. 

Spojení varhan a křišťálu mohlo snadno sklouznout k efektní atrakci. Proto se vše muselo ověřovat technicky. Zvuk nesměl ustoupit designu. V dílně Gerharda Grenzinga proto vznikl funkční prototyp, na němž se testovalo, jak skleněné prvky ovlivní akustiku. Teprve po zkouškách se rozhodovalo o jejich přesném umístění. „Katedrála sv. Víta je jedním z nejvýjimečnějších chrámových prostorů Evropy. Navrhnout pro ni varhany bylo profesní i osobní výzvou,“ říká Grenzing.

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Reality

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Pořízení nových varhan má vyjít až na 160 milionů korun. Nešlo přitom jen o církevní nebo státní projekt. Od roku 2014 jej koordinoval Nadační fond Svatovítské varhany a do sbírky se zapojilo více než dvanáct tisíc dárců: jednotlivci, firmy, města, školy, filantropové i čeští krajané v zahraničí.

„Nové svatovítské varhany jsou důkazem, že i dnes dokáže společnost spojit síly pro projekt, jehož význam přesahuje jednu generaci,“ říká Jaromír Císař, spoluzakladatel Bohemian Heritage Fund, který pomáhal s organizací národní sbírky.

Český křišťál v českém chrámu

Pro Lasvit je účast na projektu jednou z nejviditelnějších zakázek v Česku. Firma, která běžně vytváří světelné instalace pro hotely, rezidence a veřejné prostory po celém světě, se tentokrát podílela na díle pro nejvýznamnější chrám v zemi.

„Sklo zde není dekorací ani módním gestem. Je součástí příběhu tohoto místa a závazkem vůči budoucím generacím,“ říká Leon Jakimič, zakladatel a prezident Lasvitu.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Reality

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí

Reality

Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.

Petra Nehasilová

Přečíst článek