Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Karel Pučelík: Co si vzít z britského triumfu Andyho Burnhama? Nebát se do problémů „říznout“

Andy Burnham
Profimedia.cz
Karel Pučelík

Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.

Doplňovací volby do britského parlamentu vyhrál labouristických starosta Manchesteru Andy Burnham. Průzkumy naznačovaly, že vyhraje, očekával se ale poměrně těsný souboj s kandidátem nyní velmi silné populistické až krajně pravicové Reform UK. Potvrdil se jen první předpoklad.

Burnham totiž získal 55 procent hlasů, kdežto Robert Kenyon z Refrom jen 35. Labourista tedy vyhrál s obrovskou převahou. Jeho úspěch umocňuje i fakt, že ještě před několika týdny na tomto předměstí Manchesteru v komunálních volbách Reform jasně dominovala. Pokud by kandidoval labourista tradičního centristického ražení, dost možní by ho kandidát od Nigela Farage roznesl na kopytech. Na Burnhama ale nevyzráli. Našel konečně recept, jak na populisty?

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině

Bloomberg: Vlády si půjčují rekordním tempem. Dluhopisy ženou zbrojení i energetika

Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.

Přečíst článek

Labouristé před dvěma lety kandidovali pod heslem „ZMĚNA“. Tou pravou změnou by ale mohl být až právě „Andy“, jak starostovi v Manchesteru říkají. Keir Starmer je u moci už dva roky, ale jeho přístup je velmi opatrný, zdráhá se jít do větších reforem a jeho komunikace s voliči je zoufale neefektivní. Změna nepřišla, alespoň ne tak zásadní, proto se popularita Labouristické strany rychle potápí.

Andy Burnham, který do voleb šel právě proto, aby se mohl postavit Starmerovi a převzít jeho místo lídra strany a poté i premiérský úřad (nyní ho čekají vnitrostranické volby), nabízí něco jiného. Opakuje, že dnešní politika nefunguje, že až příliš mnoho lidí zůstává na okraji. Prezentuje se jako člověk mimo londýnskou bublinu, který přináší jinou perspektivu.

Spasí Británii „manchesterismus“

Zároveň ho ale nelze zařadit na politickém spektru ke krajní levici. Stačí se podívat do Manchesteru. Je to město, které přitahuje investice a je vstřícné k byznysu. Burnham se ale nebál velkých kroků, ať už se jednalo o dopravu nebo i jiné problémy. Jeho přístup je více intervencionistický, než je v dnešní politice běžné. Není nutné do věcí zasahovat, pokud fungují, ale pokud ne, klidně různé sektory dostane pod veřejnou správu nebo do nich nějakým způsobem vstoupí. Burnham se prostě nebojí do problémů „říznout“.

Britové se tak brzy možná dočkají znárodněné energetiky nebo distribuce a ochrany vody – která v soukromých rukách funguje naprosto, ale naprosto katastrofálně. Možná dojde i na menší zdanění práce, které nahradí daně z majetku a bohatství. Možná. Samozřejmě není jisté, že návody z Manchesteru budou fungovat i celostátně. Premiérský úřad už také zpracoval kde jakého progresivního politika.

Co si z Burhamova úspěchu vzít v Česku? I u nás máme podobný problém. Daří se populistům, ale ani jejich politika nefunguje. Tradičním stranám se naopak stále nedaří voliče nijak oslovit. Jak by také mohly, když jejich jejich programy přinášejí prosperitu v lepším případě jen těm bohatším, v horším případě nikomu. Nebylo by tedy od věci si přiznat, že aktuální model nefunguje, přiznat, že lidé mají proč být nespokojení. A pak začít řešit konkrétní problémy, klidně i radiálnějším způsobem, než jsme zvyklí. Kosmetické reformy nevedly a nepovedou nikam. Nebát se do toho „říznout“.

Související

Hannah Spencerová

Karel Pučelík: Historický triumf britských Zelených ukazuje, že časy se mění

Přečíst článek

Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky

Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky
Profimedia
Tereza Zavadilová

Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v CIvilizačním deníku Tereza Zavadilová. 

Bryan Johnson, miliardář usilující o nesmrtelnost známý z kauzy, kdy si nechal dát transfuzi krve svého syna, přejmenoval svou firmu s léky a doplňky Blueprint na Immortals. Trefil to správně. Startuje nový trend: nějaké prodlužování života, kterého se v adopci longevity trendu chytla široká veřejnost, je passé. Otevřeně přiznáváme, že cílem je nesmrtelnost. Ono se není zas tak čemu divit, že miliardáři ze Silicon Valley po tomhle pasou: smrt je jediná věc, která se nedala penězi a mocí porazit. Novodobí pánové světa evidentně mají hezké životy, tak je chtějí prodlužovat donekonečna. 

Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Přečíst článek

AI lidem toužícím po nesmrtelnosti jejich cíl přenáší z říše sci-fi na zem. A to na dvou úrovních. První je skutečné medicínské prodlužování života. Věda se přestala dívat na stárnutí jako na přirozený proces, ale jako na poruchu, která se dá léčit. Nadějně díky deep learning vypadá výzkum metylace DNA a buněčného přeprogramování. Cílem je přepsat epigenetický profil buňky tak, aby zapomněla, že je stará, a začala opět fungovat jako zamlada, aniž by přitom ztratila svou identitu - tedy aby se kožní buňka nezměnila v kmenovou buňku, ale zůstala mladou kožní buňkou. První testy se rozbíhají právě teď. 

Protože náš hmotný svět spravedlivý není, je jasné, že se k špičkovým technologiím na prodlužování životnosti těl dostane jen elita. A ta se snaží. Celý žebříček největších boháčů se v téhle nové branži potkal a každý má nějakou investici do sektoru, který chce porazit - nebo alespoň na dlouho zahnat - smrt. Majitel Amazonu Jeff Bezos investuje miliardy dolarů právě do zmíněného buněčného přeprogramování, Mark Zuckerberg spustil stavbu prediktivních AI modelů lidských buněk a věří, že když AI dokonale porozumí chování buněk, stárnutí a nemoci půjde porazit. Elona Muska tolik nezajímá samotná biologie, ale propojení člověka s počítačem. Jeho Neuralink chce umět zachovat lidské vědomí či vzpomínky v digitální podobě, i když biologické tělo selže.

Mrtvý píše na Facebooku

Obyčejní lidé asi Smrtku z domu jen tak nevyženou. Ale záplata tu je, alespoň na truchlení, když zemře blízký člověk. Vzniká kolem toho celé odvětví - grief tech, byznys se smutkem.  Podstatou jsou deadbots nebo griefbots– interaktivní avatary, kteří dokážou replikovat hlas, gesta i způsob uvažování mrtvých. Startupy jako 2wai zažily masivní virální vlnu s aplikacemi, kde avatary zesnulých babiček nebo rodičů mluví z obrazovky k vnoučatům.  

V Číně už jde o masový byznys, kde vytvoření mluvícího deepfaku zesnulého vyjde na pár korun, v přepočtu na pár stovek až tisíc korun. Jako slibný byznys to připadá i našim gigantům ze Silicon Valley. Meta získala nedávno velký patent na „simulaci uživatele sociální sítě pomocí jazykového modelu.“.  

nákup oblečení

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Přečíst článek

 Podobné patenty mají v šuplíku i Microsoft nebo Amazon. Cílem je,  aby AI mohla po vaší smrti dál psát statusy nebo komentovat příspěvky vaším stylem. Asi by stálo za to založit start-up, který tyhle věci zakáže.

Hlasy z hrobu

Přesně o to se snaží pozůstalí hvězd. Levně vyráběná AI videa a deepfaky, které udělají parádu i úplnému laikovi na pár kliků, v kombinaci s Tiktokem a spol., vedou k nové zábavě - oživování mrtvých celebrit. Na Youtube jsou desítky videí, kde klonovaný hlas Carla Junga čte říká pseudopsychologické poučky, ve falešných podcastech mluví Einstein o cestování časem a podobně. Audioknihy namlouvají hlasy z hrobu dávno mrtvých celebrit.  Hvězdy jako Elvis Presley či Edit Piaf mají dokonalé AI dvojníky a jejich deepfaky patří k nejoblíbenějším. Logicky, nejvíce tím trpí blízcí příbuzní nedávno zesnulých celebrit. Dcera nedávno zemřelého herce Robina Wiliamse Zelda na instagramu prosila fanoušky, aby jí přestali posílat AI generovaná videa jejího otce. 

„Dívat se, jak jsou odkazy skutečných lidí redukovány na ‚tohle se jim vzdáleně podobá a zní to jako oni, takže to stačí‘, jen aby jiní lidé mohli chrlit příšerný tiktokový odpad, který je vodí jako loutky, je k zbláznění…" Legislativa k tomu, aby nemohly být digitální stopy mrtvých zneužívány k tvorbě  "děl" s nimi, se tvořit teprve začíná a platformy AI kopie nekontrolují. 

Každopádně, AI nám tu pěkně hospodaří. Nejenže je v éře fake news a deep fakeů těžné poznat pravdu od lži, za chvíli nebudeme vědět ani to, co je život a co smrt. 

Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané

Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Přečíst článek

 

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Jaké prášky prodává „nesmrtelný“ miliardář Bryan Johnson

Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost

Přečíst článek

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko
ČSOB, užito se svolením
Dalibor Martínek

Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Očekávání, že ČNB zvýší sazby, se naplnilo. Je to správný krok?

Dává smysl. Vzhledem k aktuální situaci, vzhledem k inflačním tlakům, které stále dominují v české ekonomice. Zároveň platí, že jde o krok signalizační, po němž pravděpodobně nebude následovat nějaké drastické zvýšení úrokových sazeb. V tomto kontextu si myslím, že jde o rozumný krok.

Nepředpokládáte tedy, že by v letošním roce došlo ještě k nějakému dalšímu zvýšení úrokových sazeb?

Myslím, že tato debata může být otevřená. Ale pokud nepřijde nějaký další šok, například pokud se nepovede dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, pokud nedojde k nějakému vyššímu napětí na energetických trzích, a tím pádem k dalšímu inflačnímu impulsu, tak si myslím, že aktuální sazba 3,75 procenta je relativně rozumná a čekal bych spíše delší období stability úrokových sazeb.

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí, zatím

Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.

Přečíst článek

ČNB nekopíruje ECB

Jak souvisí rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb se zvýšením sazeb Evropské centrální banky, která před pár dny zvýšila kvůli rostoucí inflaci v eurozóně základní úrokovou sazbu eura na 2,25 procenta?

ČNB úplně nemusí kopírovat vývoj úrokových sazeb ECB, ale je to nepochybně jeden z faktorů, který bere v potaz při rozhodování o nastavení měnové politiky. Nicméně si myslím, že čtvrteční rozhodnutí je také dáno jedním silným překvapením, a tím je rychlý růst mezd v prvním kvartále. Trh práce je stále hodně napjatý, a to bude přispívat k růstu domácích inflačních tlaků. Nemyslím si, že by ČNB jen tupě sledovala Evropskou centrální banku, faktorů je více.

Je hlavním tlakem na růst cen nepřiměřeně rychlý růst mezd, někde kolem pěti procent ročně po očištění o inflaci?

Centrální banka primárně reaguje na doma vyrobené cenové tlaky. Nezmůže nic proti energiím nebo drahým potravinám, to nemá ve své kompetenci. Úrokovými sazbami může ovlivňovat sílu domácích cenových tlaků, a tady vidíme, že inflace zůstává setrvačná už od roku 2021, od doby vysoké inflace.

Zároveň vidíme napětí na realitním trhu, které se propisuje do cen nových nemovitostí, ale také do cen nájmů. A je tu třetí faktor, který musí brát centrální banka v potaz, a to je vývoj veřejných financí. Respektive to, že dochází k uvolnění fiskální politiky, což ve střednědobém horizontu bude mít proinflační účinky.

Když si všechny argumenty sečteme, vychází z toho, že, jak říká národní banka, je třeba držet sazby v restriktivním pásmu. V takové výši, aby tlumily cenové tlaky.

Ekonom Ivan Černohorský v minulosti dlouhá léta působil v bankovním sektoru

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Přečíst článek

Čím víc vláda utrácí, tím vyšší sazby hrozí

Můžeme ve zvyšování sazeb číst souboj České národní banky s vládou?

V ideálním světě by se měnová a fiskální politika budovala v souladu. To není český příklad. Vláda Andreje Babiše deklaruje, že se chce více zadlužovat. Deficity veřejných financí budou možná vyšší než tři maastrichtská procenta. Což jde proti zájmům centrální banky, která se snaží tlumit cenové tlaky.

Čím více bude vláda Andreje Babiše rozhazovat, tím vyšší budou v Česku úrokové sazby. Centrální banka bude muset být přísná. To je celkem jasné. Ani v příštím roce nevidíme, že bychom se měli dostat do scénáře výrazně nižších úrokových sazeb. Budeme tady mít silné proinflační tlaky a fiskální politika je jedním z důvodů.

Michl chce chránit cenovou stabilitu

Guvernér ČNB Aleš Michl nedávno prohlásil, že klidně zdrtí českou ekonomiku, jen aby ochránil ceny. Je to boj ČNB proti vládě?

Úkolem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu. Když to přeložíme do „lidštiny“, znamená to udržovat inflaci nízkou, kolem dvou procent. K tomu má nástroj úrokové sazby, které aktivně využívá. Pokud vidí v ekonomice silné inflační tlaky, které by znamenaly, že nebude plnit svůj cíl, logicky zvedá úrokové sazby.

Centrální banka musí brát v potaz, jaká je fiskální politika. Cíl růstu ekonomiky, na rozdíl od amerického Fedu, nemá ve svém mandátu. Což znamená, že péče o cenovou stabilitu je základním cílem národní banky.

Z pohledu politiků je bohužel občas potřeba úrokovou sazbu zvyšovat a tlumit ekonomickou aktivitu. A třeba i zvyšovat napětí na trhu práce. Takto funguje měnová politika a je v tom možná rozpor mezi politiky, kteří by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Přečíst článek

Dopad přijde až se zpožděním

Utlumí zvýšení sazeb vývoj české ekonomiky?

Zvýšení o čtvrt procentního bodu by nemělo ekonomiku nějak zásadně ovlivnit. Jednak proto, že přenos tohoto kroku do ekonomiky bude trvat zhruba rok až rok a půl. Výsledek rozhodnutí, které učinila ČNB, se v ekonomice projeví v polovině roku 2027.

Za druhé, jde skutečně o mírný posun sazeb směrem vzhůru. Jde o signalizaci domácnostem a firmám, že centrální banka je připravená a odhodlaná bojovat s inflací. Nic nechce ponechat náhodě. ČNB si podobně jako ECB vyhodnotila, že tímto jedním krokem neudělá zásadní chybu, i kdyby se nakonec ukázalo, že cenové tlaky nejsou tak silné, jak centrální banka nyní očekává.

Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku

ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.

Přečíst článek

Jednou a dost?

Byl to poslední signál letošního roku, nebo ještě můžeme očekávat nějaký pohyb sazeb?

Je možné, že to bylo jednou a dost. Za předpokladu, že skutečně dojde k americko-íránské dohodě, Hormuz se otevře a ceny ropy a zemního plynu se postupně budou vracet na předválečné úrovně. Potom by nebylo potřeba dále zvyšovat úrokové sazby.

Na druhou stranu, v české ekonomice stále máme relativně silné inflační podhoubí. Je otázka, jak se bude vyvíjet trh práce a růst mezd. Pokud by měla mzdová dynamika zůstat takto silná, pak bude pro ČNB velmi těžké, aby na ni nereagovala.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Lukáš Kovanda: Koruna brzdí vládu v rozhazování. Euro by jí sundalo nohu z plynu

Přečíst článek