David Ondráčka: Král FIFA na hraně. Infantino narazil na hranice vlastní moci
Gianni Infantino dlouho vládl světovému fotbalu díky penězům, slibům a loajalitě menších federací. Teď ale narazil. Pokus posunout FIFA ještě blíž investičním fondům otevřel zásadní otázku: komu vlastně patří nejpopulárnější sport světa, píše ve svém komentáři David Ondráčka, analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR.
Fotbalová FIFA byla vždy dobře promazaná mašina na peníze. Její současný šéf Gianni Infantino si roky cílevědomě budoval pověst neporazitelného vládce světového fotbalu, který přežije všechny skandály. Vždy ho zachránil argument, že pod jeho vedením FIFA vydělávala rekordní peníze a těmi si kupoval loajalitu národních federací. Jenže sázka jen na prachy se mu nakonec může stát osudnou. Infantino posunul organizaci FIFA ještě blíž světu velkého kapitálu a globálních investorů. Místo toho otevřel debatu o tom, komu vlastně světový fotbal patří, jestli členským svazům a fanouškům, nebo investičním fondům. Podobná otázka platí i u nás doma, jestli ho už dnes celý vlastní čeští oligarchové.
Centralizace moci
Infantino v roce 2016 nastupoval po šílené korupční éře FIFA a Seppa Blattera jako jistá naděje. Sliboval transparentnost, nové pořádky a návrat důvěry. Místo toho postupně centralizoval moc, oslabil kontrolní mechanismy FIFA a kolem sebe vybudoval systém, v němž se klíčová rozhodnutí rodila za zavřenými dveřmi. FIFA dnes není organizací, kde rozhodují největší fotbalové mocnosti. O výsledku voleb rozhoduje 211 národních svazů a každý má jeden hlas, Španělsko stejně jako Faerské ostrovy. A právě na těchto menších federacích Infantino postavil svou moc.
Jeho recept byl jednoduchý: více turnajů, více peněz, více dotací. Rozšíření mistrovství světa na 48 týmů, nový formát klubového šampionátu i rekordní příjmy FIFA přinesly miliardy dolarů, z nichž významná část putovala zpět do členských asociací. Zatímco evropské velmoci kritizovaly způsob řízení organizace a důsledky příliš mnoha turnajů pro domácí soutěže, přetížený kalendář i možná zranění hráčů, desítky menších zemí viděly především nové investice do stadionů, mládeže a infrastruktury. Loajalita se tak kupovala rozpočty.
Lehká odbočka, vzpoměňte, jak si kupoval v našem malém fotbalu roky loajalitu Berbr, jednoduše přes dotace, které šly asociaci a on si za ně kupoval osobní pozici na sněmech. Vlastně úplně stejná logika.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka: Česká politika se změnila v ligu malých ambicí
Politika
Fotbal jako akciovka jednoho muže
Ukázalo se, že Infantino prostě cíleně změnil organizaci FIFA z fotbalové federace na globální obchodní korporaci řízenou jedním mužem. Poslední pokus prodat podíl na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům za miliardy dolarů byl jen poslední kapkou. Pro UEFA i řadu dalších národních federací už nešlo jen o peníze, ale o samotnou podstatu fotbalu. A odpor byl tak silný, že Infantino musel plán stáhnout.
Kritici mluví o až nebývalé personalizaci moci a naprostém stírání hranic mezi sportem, politikou a byznysem. Jenže samotné skandály ještě automaticky neznamenají ztrátu podpory. Ve FIFA rozhoduje volební matematika, nikoli titulní stránky evropských novin. Ve chvíli, kdy se proti prezidentovi FIFA spojily evropské, severoamerické i asijské federace, už nejde jen o jeho budoucnost. Jde o otázku, kdo vlastně vlastní nejpopulárnější sport světa; fanoušci a národní svazy, nebo investiční fondy.
Když se z fotbalu stane private equity
Poslední pokus prodat podíl na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům za miliardy dolarů byl jen poslední kapkou. Pro UEFA i řadu dalších národních federací už nešlo jen o peníze, ale o samotnou podstatu fotbalu. A odpor byl tak silný, že Infantino musel plán stáhnout. Jeho plán vytvořit novou komerční společnost a prodat pětinu práv na mistrovství světa soukromým investorům za více než čtyři miliardy dolarů narazil na nebývalý odpor. Nešlo jen o samotný obchod. Šéfové kontinentálních konfederací i národních svazů zuřili hlavně kvůli tomu, že o projektu prakticky nikdo nevěděl. Rozhodnutí se rodilo v úzkém kruhu lidí kolem Infantina, bez konzultací a mimo běžné mechanismy FIFA. Pobouření vyvolalo zjištění, že o projektu nevěděly ani nejvyšší orgány FIFA. Nebyl projednán s Radou FIFA, neproběhly konzultace s konfederacemi ani členskými svazy. Kritici tak Infantinovi nevyčítají jen špatný nápad, ale autokratický způsob řízení fotbalové organizace.
Vlastní gól jménem Infantino
Současná krize kolem neúspěšného pokusu prodat část komerčních práv mistrovství světa je tak zásadní. Poprvé nejde jen o kritiku zvenčí, ale o otevřenou vzpouru uvnitř samotné FIFA. Pokud se Infantinovi začne rozpadat koalice menších federací, která ho dosud spolehlivě držela u moci, může se ukázat, že jeho největší politický kapitál nebyly reformy ani rekordní zisky, ale schopnost udržet pohromadě koalici příjemců výhod, a ta se začíná drolit.
Tentokrát se proti němu obrátili i lidé z vlastního okolí. Od projektu se distancovali jeho nejbližší spolupracovníci, jeden z hlavních poradců rezignoval a další manažeři otevřeně mluvili o tom, že šlo o projekt jediného člověka. UEFA dokonce pohrozila bojkotem soutěží FIFA, přidaly se hlasy z Asie i dalších konfederací. Ukázalo se, že ani prezident FIFA nemůže donekonečna zaměňovat loajalitu za poslušnost.
Tour de France je globální show, jedna z nejsledovanějších sportovních událostí. Je to Stará dáma, kterou chce k sobě pozvat na čaj každý, i Česko. A právě Česko oficiálně představilo kandidaturu na Le Grand Départ 2029, tedy že by Tour de France odstartovala u nás. Francouzi si pečlivě vybírají, komu umožní organizovat start, a Češi teď stojí také ve frontě.
David Ondráčka: Tour de France v Česku? Stará dáma hledá nový výhled
Názory
World Cup
Samotná organizace a výběr pořadatelů světových šampionátů budí mnoho let obrovské vášně a otázky. Mistrovství v Kataru provázela kritika kvůli porušování lidských práv a otrockým pracovním podmínkám migrantů. Následovalo přidělení turnaje Saúdské Arábii pro rok 2034 a stále těsnější propojení FIFA s autoritářskými režimy i velkou geopolitikou. Infantino stále častěji vystupuje spíše jako globální byznysmen než jako správce světového fotbalu.
Červená pro prezidenta FIFA
Ještě před pár týdny byla Infantinova další volba považována téměř za formalitu. Dnes už jeho kritici mluví o ztrátě důvěry a legitimity. Když podobná slova zaznívají nejen z UEFA, ale i od organizace zastupující 53 evropských profesionálních lig, nejde o běžnou přestřelku. Je to signál, že odpor vůči Infantinovi se stává hlavním proudem uvnitř světového fotbalu.
