Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.

Spotřebu domácností poháněl růst reálných mezd, které se letos v hrubém vyjádření srovnávají s úrovní roku 2019, když v čistém ji již dříve překonaly. Přes plíživý nárůst míry nezaměstnanosti nedošlo loni k zásadnějšímu ochromení spotřeby právě z tohoto důvodu vyššího počtu lidí registrovaných coby nezaměstnaní na úřadech práce. Spotřeba domácností i přes jistý nárůst nezaměstnanosti mohla přitom být ještě výraznější, neboť i loni přetrvávala stále poměrně vysoká míra úspor domácností, která výrazně předčila průměr desátých let, kdy až do zmíněného roku 2019 byla citelně nižší než právě i loni. Už od pandemie covidu české domácností na spotřebu vynakládají znatelně menší část svého příjmů, což si nejprve vynucovaly covidové restrikce, posléze však se z vynuceného jednání stal nový nevynucený rys, nová zvyklost, jejich ekonomického jednání. 

Boom stavebnictví

Investice loni podporovalo zejména stavebnictví, které zažívalo boom jak v oblasti pozemního, tak inženýrského stavitelství. Přitom právě zejména inženýrské stavitelství podporovaly pro změnu poměrně výrazné vládní výdeje. Stavebnictví jako celek se rozvíjelo i přes nadále relativně vysoké úrokové sazby napříč ekonomikou, kdy ovšem ani poměrně vysoké hypoteční sazby neoslabovaly poptávku domácností po nemovitostech, ať už k vlastnímu bydlení či „na investici“. Tato poptávka představuje impuls další výstavbě, která je ovšem i tak nedostatečná, aby poptávku uspokojila bez výrazného tlaku na další růst cen.

Česká ekonomika zrychlila. Táhly ji domácnosti i investice

Money

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.

nst

Přečíst článek

Zahraniční obchod zase loni vykázal nečekanou odolnost vůči relativně silné koruně a zejména zhoršeným podmínkám v mezinárodním prostředí, souvisejícím zejména se zaváděním nebývale vysokých cel ze strany americké administrativy. Jedním z důvodů zmíněné odolnosti byl fakt, že americká ekonomika se v očekávání vyšších cel v první polovině loňska předzásobovala, což přímo či nepřímo zvyšovalo přechodně poptávku po českém exportu, ještě nad rámec situace bez navyšování cel.

Letos lze očekávat srovnatelný ekonomický růst jako loni, kolem 2,5 procenta, který však může zbrzdit možný nepříznivý vývoj na mezinárodní scéně, pokud konflikty typu toho probíhajícího v Íránu získají vleklejší ráz, takže sníží výkon světové ekonomiky a intenzitu zahraničního obchodu. Rovněž inflační tlaky, které mohou způsobit, by mohly nečekaně zpomalit letošní růst české ekonomky, například kvůli nutnosti držet vyšší úrokové sazby České národní banky, což může zvýšit náklady financování a investic a utlumit je tak.   

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Co vás jako první napadlo, když se objevily zprávy o vypuknutí konfliktu mezi Spojenými státy a Izraelem a Íránem?

První dvě věci, které mě coby ekonoma napadly, jsou cena ropy a nerostných paliv a globální doprava, protože Hormuzský průliv je strategickou dopravní tepnou mezi Asií a Evropou.

Kam se podle vás ceny ropy vydají?

Možných scénářů je samozřejmě více. Zatím se ale zdá, že reakce na probíhající události je spíše mírnější. Vzestup cen ropy o 10 dolarů za barel se dal předpokládat. Nebyla by to nějaká katastrofa, znamenalo by to mírné zdražení pohonných hmot a celkově limitovaný dopad na globální ekonomiku. Pokud bude situace eskalovat, a to nastane, zejména pokud se přidají dlouhodobě trvající problémy v té globální námořní dopravě, pak už by to mohlo znamenat citlivější dopady.

V podobné situaci jsme byli v průběhu covidové pandemie, kdy také na chvíli přestala fungovat globální námořní doprava, a to se stalo jednou z příčin dlouhodobější recese evropských ekonomik včetně Česka.

Takže problém s dopravou považujete za závažnější.

Ano. Dodávky ropy z oblasti Perského zálivu jsou důležité, ale koneckonců si část z nich dokáže najít cestu jinudy, respektive může být krátkodobě nahrazena dodávkami z jiných oblastí. U dopravy je to zásadnější. Existuje jediná alternativa pro dopravu mezi Asií a Evropou, a to kolem afrického Mysu Dobré naděje, která je ovšem výrazně delší a výrazně dražší.

Horší než covid. V Rudém moři se teď hraje o prosperitu Evropy

Money

Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.

ČTK

Přečíst článek

Máte nějaký odhad, jaký objem mají dodávky ropy z Perského zálivu?

Tuším, že by to mohla být zhruba pětina, tedy 20 procent, globálních dodávek ropy. Takže to není zanedbatelný podíl.

Bylo by možné dodávky ropy z Perského zálivu nahradit trvale? Nevíme, jak dlouho bude ten vojenský konflikt trvat.

Trvale určitě ne. Muselo by opravdu jít jen o krátkodobý výpadek. Pokud by měl nastat dlouhodobý výpadek, pak by to znamenalo i dlouhodobé zvýšení cen ropy, protože ty chybějící dodávky by byly na trhu s ropou cítit zejména na pozadí toho, že se k tomu přidávají ještě sankce na ruskou ropu a zemní plyn. Částečně ale může ten problém kompenzovat to, že se v nedávné době vrátila na trh venezuelská ropa.

Když se ještě vrátíme k problému s dopravou. Máte nějaký odhad toho, co tehdy způsobil covid? A útoky Hútíů na dopravní lodě?

V souvislosti s covidem přestaly do značné míry fungovat čínské přístavy. A proto globální námořní doprava zejména na těch linkách mezi Evropou a Asií téměř zkolabovala. Vedlo to k tomu, že se prudce zvýšily ceny námořní dopravy, což se následně promítalo do všeho zboží, které touto dopravní cestou přicházelo. Útoky Hútíů si vynutily, že cargo společnosti odklonily dopravu na delší trasu, a to opět vedlo k tomu, že se ceny zmnohonásobily.

Za normálních okolností se cena pohybovala na úrovni řekněme tisíc až dva tisíce dolarů za kontejner, ale v těch vypjatých okamžicích to bylo třeba 15 či 16 tisíc. Takže šlo o opravdu výrazné zvýšení. Výsledkem tehdy byl tlak na ceny počínaje dopravou až po koncové ceny prakticky veškerého zboží, které se touto trasou vozilo. A to se následně negativně promítlo do hrubého domácího produktu všech postižených zemí.

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Názory

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Takže ten vliv byl opravdu významný.

Vidíme to v číslech HDP za roky 2022 a 2023. Faktor narušení dopravy do značné míry přispěl k mizérii německé ekonomiky a celé eurozóny. Protože Evropa je velmi úzce začleněna do globálních dodavatelských řetězců a v mnoha oblastech výrazně spoléháme na subdodávky z asijských zemí, ať už jde o autoprůmysl či farmacii. A právě subdodávky od asijských dodavatelů byly zmíněnými problémy velmi silně zasaženy.

Zprávy o rozhořelém válečném konfliktu v Íránu, kdy cílem se staly i objekty v některých dalších zemích, srazil dolů akciové trhy. Vzpamatují se z toho, i kdyby měl konflikt trvat ne v řádu dní či týdnů, ale spíše měsíců?

Reakce finančních trhů byla celkem očekávatelná. V podstatě teď nikdo pořádně nevěděl, co se děje a bude dít. Vzniká proto tlak na nejrizikovější aktiva, jako jsou právě akcie nebo kryptoměny a podobně. Ze vzniklé situace naopak těží sázky na jistotu typu zlata, které výrazně vzrostlo. A pokud situace nebude dále nějak výrazně gradovat, pokud se problém omezí jen na konflikt v Íránu, nebude eskalovat v dalších zemích, tak si myslím, že se z toho finanční trhy dokáží poměrně rychle otřepat. A že bude možné třeba za měsíc zjednodušeně říct, že už si na nějaký konflikt v Íránu ani nevzpomenou. Pokud ovšem ta situace bude nabývat větších, dnes neznámých rozměrů, tak s každou novou eskalací samozřejmě přijde negativní reakce citlivějších finančních aktiv, jako jsou akcie.

Může současný problém kolem Íránu na delší dobu poznamenat kurz koruny?

Koruna se také řadí mezi rizikovější aktiva. Takže ano. Pokud by se situace měla zhoršovat, tak by to asi přineslo i negativní tlak na kurz koruny. Ale asi ne v takovém řádu, aby to nějak viditelněji negativně ovlivnilo českou ekonomiku.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Názory

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek