BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Britskou veřejnoprávní stanici BBC čekají obrovské škrty. Vedení si dalo za cíl v příštích dvou letech ušetřit 500 milionů liber, tedy zhruba 14 miliard korun. Největší omezení za nejméně patnáct let se dotkne tvorby i zaměstnanců.
Už brzy by mělo začít masivní propouštění. V první fázi o práci přijde přes 500 lidí, později ale číslo může vystoupat až na dva tisíce, tedy deset procent z celkového počtu zaměstnanců. Bude se prý propouštět i mezi manažery a korporátními zaměstnanci, ale většina ohrožených míst je ve zpravodajství a vlastní tvorbě.
Škrty pak zasáhnou televizní i rozhlasové stanice, což se začíná projevovat na složení programu. První velkou obětí je každodenní zpravodajský pořad BBC Radio 4 The World Tonight, který se vysílal půl století. Ve velkých zpravodajských relacích se budou omezovat počty moderátorů. Pořady, které se vysílají denně, se už dost možná denně vysílat nebudou. Například ranní vysílání vlajkové BBC One bude v neděli omezeno.
Karel Pučelík: Švýcaři odmítli populační strop. Dobře udělali
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Reakce zaměstnanců a dalších britských médií jsou vesměs kritické. Obávají se, že bude ohrožena nezávislost a poklesne kvalita. Například někdejší výrazná tvář BBC Emily Maitlisová, která dělala například přelomový rozhovor s bývalým princem Andrewem Mountbattenem-Windsorem, tvrdí, že osekávání přinese chyby a přešlapy.
Kdo na škrty doplatí nejvíc, jsou obyčejní diváci a posluchači. Vedení často argumentuje tím, že se obecenstvo přesouvá od televizí a rádií na web. To je sice pravda, ale ne každý má měsíčně několik stovek až tisíc korun na předplatné různých vydavatelů, médií a kanálů.
Zrovna BBC je přitom známá velkým pokrytím. Má silné regionální mutace, skotské a velšské jazykové varianty, jejichž vysílání snížené rozpočty nepochybně také ovlivní. A to jsou položky, které nikdo nebude nahrazovat, protože se na nich moc vydělat nedá.
Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Nejde přitom jen o zpravodajství. BBC má také silné a dlouhodobě velmi kvalitní zastoupení v seriálové a filmové tvorbě, která se rovněž má šetřením omezit. Britové mají tu výhodu, že si v rámci aplikace BBC iPlayer mohou zdarma pouštět skvělé a oceňované kousky. Vedení uvažuje o tom, že za ty nejúspěšnější pořady si budou muset diváci platit. Takže za stejné poplatky dostanou méně obsahu. Pro spotřebitele „skvělá“ zpráva.
BBC také v neposlední řadě funguje jako hledač nových talentů, přičemž mnoho nadějných tvůrců debutovalo právě tady, než se přesunulo ke zcela komerčním společnostem. I případná ztráta této funkce britskou i světovou kulturu zabolí.
Britská BBC stojí před podobnou výzvou jako veřejnoprávní média v dalších zemích. I za kanálem La Manche politici přemítají o tom, zda třeba nezrušit koncesionářské poplatky. Ovšem do placení z daní se moc nehrnou, možná se vydají cestou reklam a větší komercializace. Těžko říct, jestli by to bylo lepší.
Každopádně dnes není příliš politicky výhodné se veřejnoprávních médií zastávat. Populisté a krajní pravice na nich nenechávají nit suchou, každou malou chybu beze zbytku využijí. BBC si jako obětního beránka zvolil i Donald Trump.
Přesto všechno nelze ztrácet ze zřetele, že veřejnoprávní média jsou tím nejlepším, co mezi vydavateli máme. Podobně jako v Česku se i v Británii těší i v konkurenci komerčních médií největší důvěře. I když se chyby stávají a mnohé v jejich fungování by si zasloužilo reformu, pravdou je, že veřejnoprávní média jako BBC nebo Česká televize a Český rozhlas jsou rodinným stříbrem. Proč máme potřebu se ho zbavovat?
Od hlasové umělé inteligence přes elektronové mikroskopy, virtuální baterie až po fitness e-commerce. Asociace private equity a venture kapitálu ocenily transakce roku. Cenu si odnášejí ElevenLabs, Tescan Group, Delta Green či GymBeam. Zvláštní ocenění za přínos trhu private equity a venture kapitálu získal Gabriel Eichler, matador středoevropského investičního bankovnictví.
V zahradách pražského hotelu Grand Mark se ve čtvrtek večer rozdávaly ceny již šestého ročníku CVCA & SLOVCA Awards, které mapují dění v private equity a venture kapitálu.
Galavečer ukázal, že i relativně malý česko-slovenský trh dokáže nabídnout silné investiční příběhy. Mezi vítězi se objevily firmy Tescan Group, ElevenLabs, GymBeam či Delta Green. Každá přitom reprezentuje jiný typ růstového příběhu: ElevenLabs staví globální byznys na generování realistického hlasu pomocí umělé inteligence, brněnský TESCAN vyrábí špičkové elektronové mikroskopy a další zobrazovací technologie, Delta Green propojuje domácnosti do chytré energetické sítě a GymBeam vyrostl na prodeji sportovní výživy, zdravých potravin a fitness vybavení.
Zvláštní ocenění za přínos trhu private equity a venture kapitálu získal Gabriel Eichler, jeden z průkopníků investičního bankovnictví a private equity ve střední Evropě.
Dalibor Cicman z GymBeamu: Na burzu bychom mohli vstoupit do pěti let
GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru, který vyšel v magazínu Newstream CLUB a nyní vychází celý online.
Jedním z nejnapínavějších momentů večera bylo vyhlášení kategorie PE Fund Manager. Poprvé v historii projektu skončilo hlasování členů obou asociací nerozhodně, a cenu si tak odnesly hned dvě společnosti: Genesis Capital Equity a Jet Investment.
ElevenLabs bodoval mezi venture kapitálem
Ocenění za nejlepší venture kapitálovou transakci v Česku získal startup ElevenLabs společně s investory Andreessen Horowitz, Credo Ventures a ICONIQ Growth. ElevenLabs v loňském kole C získala 180 milionů dolarů od koinvestorů vedených Andreessen Horowitz a ICONIQ Growth, mezi její první investory patřilo Credo Ventures. Letos navíc získala další půlmiliardovou investici při valuaci 11 miliard dolarů.
Na Slovensku si cenu za nejlepší venture capital deal odnesl GymBeam, do něhož investovaly EBRD a Portfolion Capital Partners. GymBeam je slovenská fitness e-commerce platforma zaměřená na sportovní výživu, doplňky stravy, zdravé potraviny, oblečení a fitness příslušenství.
Letos se naopak samostatně neoceňovaly venture kapitálové exity a investice. Důvodem bylo, že loňský rok přinesl silná investiční kola, ale méně velkých exitů.
„Jsme stále relativně malý trh a velkých exitů tu zatím nemůže každoročně proběhnout tolik, aby bylo možné alespoň tři nominovat mezi finalisty. Proto kategorii exit zařazujeme flexibilně v letech, kdy se kvalitních dealů urodí více. Naopak vybrat z loňských skvělých investičních kol nad 10 milionů eur top tři nebylo pro porotu úplně jednoduché,“ uvedla Zuzana Picková, CEO CVCA.
Raketový růst akcií SpaceX? V novodobé historii jde o solidní průměr
V kategorii Private equity deal ČR a SR zvítězila Tescan Group společně s investorem Carlyle a poradci Deloitte, JŠK, Latham & Watkins a White & Case. Brněnská společnost patří mezi významné výrobce elektronových mikroskopů a dalších zobrazovacích a analytických systémů používaných ve vědě, průmyslu, materiálovém výzkumu či polovodičích.
Cenu Impact deal roku získala Delta Green, za níž stojí investoři Credo Ventures, Purple Ventures a Tilia Impact Ventures. Delta Green rozvíjí energetickou flexibilitu. Zjednodušeně řečeno propojuje domácnosti se soláry, bateriemi, tepelnými čerpadly nebo elektromobily do virtuální baterie, která může pomáhat stabilizovat elektrickou síť.
V kategorii VC Fund Manager uspěla KAYA VC. Mezi poradci, bankami a pojišťovnami si české ocenění odnesla Česká spořitelna, slovenské pak Tatra banka.
Podle Jiřího Beneše, předsedy představenstva CVCA, je role private equity a venture kapitálu pro regionální ekonomiku stále důležitější. „Private equity a venture kapitálové investice jsou klíčovým motorem růstu českých firem na domácích i zahraničních trzích. Náš sektor dlouhodobě prokazuje svůj přínos jak pro konkurenceschopnost ekonomiky, tak pro institucionální i soukromé investory, kterým přináší atraktivní, rizikově očištěné výnosy,“ řekl Beneš.
Ocenění pro průkopníka trhu
Zvláštní ocenění za přínos trhu private equity a venture kapitálu získal Gabriel Eichler. Po patnáctileté kariéře v Bank of America se po roce 1989 zapojil do transformace české ekonomiky a rozvoje kapitálového trhu. V roce 1991 založil Benson Oak, jednu z prvních nezávislých investičních a private equity společností v Česku.
Zvláštní ocenění za přínos trhu private equity a venture kapitálu získal Gabriel Eichler Veronika Kudrnová/Newstream
Prostřednictvím Benson Oak se podílel na financování, restrukturalizaci a rozvoji řady podniků v regionu. Působil také v manažerských a dozorčích rolích v bankovnictví, energetice a průmyslu, mimo jiné ve společnostech ČEZ, ČSOB a MONETA Money Bank.
„Když se podíváme zpět do roku 2020, kdy jsme s projektem CVCA SLOVCA Awards začínali, vidíme významný rozvoj tohoto sektoru. Do odvětví vstupují noví hráči jak na straně správců peněz, tak na straně investorské – například banky či penzijní fondy,“ uvedla Picková.
Přehled vítězů
CVCA & SLOVCA Awards 2026
Ceny pro nejlepší private equity a venture kapitálové transakce, fondy, poradce, banky a osobnosti českého a slovenského investičního trhu.
Večerem provázela Michala Hergetová. Hlavním partnerem projektu byla pojišťovací skupina Howden, dalšími partnery akce byly advokátní kancelář Dentons a Evropský investiční fond. Mediálním partnerem byl Newstream.
Miliardový deal na konec roku. Japonci kupují brněnský Tescan
Brněnského výrobce elektronových mikroskopů Tescan kupuje japonský výrobce analytických a měřicích přístrojů Shimadzu. Cena je předběžně 678 milionů dolarů.
Společnosti Deloitte Central Europe a ElevenLabs uzavřely strategické partnerství zaměřené na rozvoj pokročilých nástrojů umělé inteligence. Spolupráce má přinést změny především v oblasti zákaznické zkušenosti a umožnit klientům Deloitte využívat inteligentní AI roboty a konverzační řešení pro zákaznickou podporu, obchod i interní procesy.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Aktivní vs. pasivní investování: Jak alokují kapitál velcí hráči, popisuje analytik
Pragerovy kostky v Emauzích se na tři roky uzavřou a čeká je rekonstrukce za 1,4 miliardy korun. Praha slibuje šetrnou obnovu bez hrubého bourání interiérů, recyklaci materiálů a návrat ikonického areálu blíž původní vizi Karla Pragera.
Pragerovy kostky v Emauzích čeká jedna z největších rekonstrukcí pražské modernistické architektury posledních let. Areál, který od dokončení v roce 1975 neprošel rozsáhlejší opravou, se na konci června promění ve staveniště. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Centrum architektury a městského plánování se kvůli tomu dočasně přesunou.
Rekonstrukce má trvat tři roky a vyjde na 1,4 miliardy korun. Většinu peněz poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Budovy dnes podle IPR neodpovídají současným nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost, hygienické standardy ani technické vybavení. Rekonstrukce proto zahrne kompletní obnovu pláště, modernizaci technologií a úpravy, které mají areál připravit na další desítky let provozu.
Zároveň ale nemá jít o přepsání architektury. Cílem je zachovat architektonicky cenné prvky, například původní obklady, dlažby, svítidla nebo kliky, a vrátit budovy blíž původnímu záměru Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka. Jejich autorská vize počítala nejen s kancelářemi a výstavním sálem, ale také s větší otevřeností areálu směrem k městu a s veřejně přístupnými terasami. Právě tento rozměr má být po rekonstrukci znovu posílen.
Zásadní má být také způsob, jakým se bude opravovat. IPR mluví o cirkulární rekonstrukci, tedy o přístupu, při kterém se co nejvíce vybavení a stavebních prvků demontuje, třídí a znovu využívá. „V budovách zůstanou holé příčky a prázdné místnosti. Následně dojde k demontáži prvků. To znamená, že nepřijde nikdo s kladivem a nezbourá interiér budovy, ale jedno po druhém se šetrně demontuje, aby se to mohlo případně znovu využít,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Práce budou postupovat podle předrekonstrukčního auditu ČVUT, který mapuje možnosti recyklace a dalšího využití materiálů, jako jsou ocelové prvky, beton, cihly nebo sklo. Materiály se mají postupně demontovat, třídit a připravovat k dalšímu použití.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Podle IPRu jde o první projekt cirkulární rekonstrukce realizovaný veřejným zadavatelem. Nejde tedy jen o snahu omezit množství odpadu, ale také o hledání nového využití pro vybavení a stavební prvky, které by jinak skončily jako stavební suť.
Aktuálně probíhá inventarizace vnitřního vybavení. Část věcí se přesune do dočasného sídla IPR v Holešovicích, další mají být nabídnuty městským institucím, neziskovým organizacím a později i veřejnosti.
Zatímco v Emauzích začne rekonstrukce, CAMP se dočasně přesune do bývalé opravny lodí v Pobřežní ulici v Karlíně. V původním areálu ještě v červnu doběhne program Stavba povolena, který symbolicky uzavírá první etapu fungování CAMPu v Pragerových kostkách.
Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely
Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Do Pragerových kostek u Emauz zatéká. Praha proto spustila miliardovou rekonstrukci
