Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent

CSG
CSG, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.

Platformu Hunterbrook, jejíž včerejší zpráva stojí za pádem akcií tuzemské zbrojovky Czechoslovak Group, označují kritici za „hedgeový fond maskovaný jako zpravodajský server“, který senzacechtivě využívá veřejné informace k manipulaci trhu pro vlastní obohacení. Akcie Czechoslovak Group včera na burze v Amsterodamu odepsaly mimořádných 24,4 procenta.

Zakladatelé Hunterbrooku nevěří, že investigativní žurnalistika sama o sobě může být v éře sociálních sítí ještě výdělečná, avšak i tak se na ní snaží vydělávat. Jinak. Svérázně. S rizikem potenciálního střetu zájmů.

Jedna část platformy, Hunterbrook Media, totiž publikuje investigativní články o možných pochybeních burzovně obchodovaných firem. Druhá část, sesterský hedgeový fond Hunterbrook Capital, následně zaujímá finanční pozice (často takzvaně „shortuje“ neboli sází na pokles akcií) na základě těchto informací ještě před jejich zveřejněním.

A jak nařčení Hunterbrooku obstávají v testu časem?

Jak v této době ochránit své peníze a začít rozumně investovat? Nový seriál s hlavním ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou vás provede světem financí – srozumitelně, bezpečně a od úplných základů. Nejnovější díly najdete zde.

Španělský příklad

Například loni v říjnu Hunterbrook shodil akcie španělského výrobce klobásových střívek Viscofan. Nařkl jej z porušování zásad bezpečnosti práce v jeho závodě v Illinois. Akcie španělské firmy tehdy během dne spadly až o 18 procent, nejvýrazněji za sedm let. Od té doby se ale plně zotavily a dnes jsou výše než před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Je-li „kauza Viscofan“ vodítkem také v případě Czechoslovak Group, i akcie tuzemské zbrojovky se maximálně během několika měsíců zotaví nad úroveň před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Ostatně, podle konsensu analytiků jsou nyní akcie Czechoslovak Group druhé nejvíce podhodnocené mezi zhruba 400 největších burzovně obchodovaných firem Evropy. Do roka a do dne by měly podle konsensu analytiků, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, zhodnotit o zhruba 116 procent.

Zlato i stříbro padají

Ceny stříbra kolabují. Jenomže za rok mohou být úplně jinde

Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.

Přečíst článek

Jaderná elektrárna Dukovany

I ta sladká Belgie. Německo obkličují projaderné země

Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.

Přečíst článek

Související

Nájemné v Česku opět zdražilo. Největší skok hlásí Liberec a Ostrava

Nájemné v Česku opět zdražilo. Největší skok hlásí Liberec
ČTK
 ČTK

Nájmy v Česku na začátku roku znovu zdražily. Podle Deloitte rostly téměř ve všech krajských městech, nejvíc v Liberci, zatímco Praha dál drží nejvyšší cenovou hladinu. Data Bezrealitky ale ukazují opačný trend a naznačují, že růst nájmů už začíná narážet na možnosti domácností.

Nájemné v prvním čtvrtletí vzrostlo oproti konci loňského roku o 2,1 procenta. Metr čtvereční se tak v České republice v průměru pronajímal za 339 korun. Mezičtvrtletně nájemné rostlo ve všech krajských městech kromě Karlových Varů, Pardubic a Olomouce. Nejvíce zdražilo v Liberci, a to o 8,5 procenta na 294 korun za metr čtvereční, vyplývá z dat Deloitte Rent Indexu.

„Začátek roku tradičně přináší vyšší aktivitu na trhu s nájemním bydlením. Aktuální data našeho indexu ukazují, že oproti konci minulého roku nabírají letos nájmy opět růstové tempo, které však není plošné ani překotné. Výrazně se projevují lokální faktory a specifika jednotlivých regionů,“ uvedl ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Petr Hána.

Kromě Liberce byl větší mezičtvrtletní růst nájmů zaznamenán v Ostravě, kde ceny v prvních třech měsících v roce vzrostly o 4,2 procenta na 249 korun za metr čtvereční. Více než tříprocentní nárůst nájmů nastal v Plzni, Jihlavě a Českých Budějovicích. O více než dvě procenta pak nájmy zdražily ve Středočeském kraji, v Hradci Králové a v Ústí nad Labem. Naopak v Karlových Varech nájmy mezičtvrtletně zlevnily o dvě procenta a v Pardubicích o procento.

Praha zůstává ve vedení

Průměrné částky za nájmy v České republice výrazně zvedaly ceny v Brně a hlavně v Praze. Ve všech ostatních krajských městech byly nájmy nižší, než byl průměr v celé zemi. V Brně nájmy vzrostly o procento na 396 korun za metr čtvereční. V Praze zdražily oproti konci loňského roku o 1,5 procenta na 466 korun za metr čtvereční. „Praha dlouhodobě vykazuje vyšší cenovou hladinu než zbytek republiky, ale současně i relativní stabilitu. V atraktivních lokalitách se ceny přirozeně drží vysoko,“ dodal Hána.

Nejvyšší nájemné bylo tradičně v centrálních částech hlavního města. V Praze 1 se metr čtvereční pronajímal za 505 korun a v Praze 2 za 491 korun. Mezičtvrtletně vzrostly nájmy nejvýše v Praze 5, a to o 2,9 procenta na 459 korun za metr čtvereční. Naopak minimální růst o 0,2 procenta zaznamenaly Praha 3 a Praha 7. Nájemné se tam pohybovalo zhruba mezi 480 a 490 korunami za část plochy.

Mikrobyty jsou trend

Méně než 20 metrů za miliony? Takhle dnes vypadají mikrobyty, které Češi chtějí

Malé byty, velké peníze a ještě větší zájem. Mikrobyty mizí z nabídky nejrychleji ze všech dispozic. Důvodem ale není jen cena. Podívejte se na konkrétní řešení, která z pár metrů dělají překvapivě plnohodnotný prostor.

Přečíst článek

Podle dat Deloitte tvoří téměř 64 procent celého nájemního trhu byty v cihlových domech. V těch nájemné mezičtvrtletně vzrostlo o 2,4 procenta na průměrných 340 korun za metr čtvereční. Byty v panelových domech tvořily přibližně 22 procent nabídky a jejich nájemné se v průměru zvýšilo o procento na 289 korun za metr čtvereční. Byty v developerských projektech, které představovaly zhruba 14 procent všech nabídek, zdražily 0,7 procenta na 408 korun za metr čtvereční.

Mezičtvrtletní růst cen nájemného ale například nepotvrzují data realitní platformy Bezrealitky.cz. Podle té nájmy v prvním čtvrtletí naopak klesly o dvě procenta a průměrně se tak metr čtvereční pronajímal za 365 korun. Ceny nájmů tak podle Bezrealitky přestávají růst a začínají spíše stagnovat. Růst cen totiž začal narážet na limity domácností.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek

Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa
ČTK
 nst
nst

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.

Merz přitom zvolil překvapivě smířlivou reakci. Místo ostré odpovědi dal Trumpovi v podstatě za pravdu. Německý kancléř tím prudce otočil oproti minulému týdnu, kdy nezvykle ostře kritizoval postup Trumpovy administrativy ve válce s Íránem. Rozhněvaný šéf Bílého domu následně udeřil přesně tam, kde je Německo zranitelné: přes bezpečnostní závislost na Spojených státech a přes jeho průmyslový export.

„Neustálý kontakt“

Berlín se teď snaží napětí tlumit. Mluvčí německé vlády odmítl spekulace, že by Merz musel narychlo odletět do Washingtonu. Další osobní setkání Merze s Trumpem se zatím očekává až na červnovém summitu G7 ve Francii. Vicekancléř Lars Klingbeil mezitím ujišťuje, že kancléř je s americkým prezidentem v „neustálém kontaktu“, aby zabránil další eskalaci.

Merzovi koaliční partneři z SPD ale ztrácejí trpělivost. Někteří sociální demokraté volají po tvrdší reakci Evropské unie a po využití obchodních protiopatření vůči Spojeným státům. Kancléř však jde opačnou cestou. Sází na to, že přímý střet by se Německu mohl vymstít, a proto se snaží Trumpa spíše uklidnit, píše Politico.

Dobře to ukazuje jeho reakce na hrozbu zvýšení cel na evropská auta a nákladní vozy na 25 procent. Trump tvrdí, že Evropa otálí s naplňováním obchodní dohody z Turnberry. Merz mu dal v tomto ohledu za pravdu a odpovědnost přenesl na Evropskou unii. Podle něj je Trump oprávněně zklamaný, protože dohoda uzavřená loni v létě stále nebyla na evropské straně dokončena.

Podobný obrat předvedl Merz i u války s Íránem. Zatímco minulý týden mluvil o tom, že Trumpa režim v Teheránu ponižuje, nyní zdůrazňuje, že Spojené státy jsou nejdůležitějším partnerem Německa v NATO a že Berlín sdílí s Washingtonem cíl zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní.

„Nevzdávám práci na zlepšování transatlantických vztahů, ani se nevzdávám spolupráce s Donaldem Trumpem,“ řekl Merz v televizním rozhovoru.

Si Ťin-pching

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Přečíst článek

Ne všichni mají pochopení

Jenže ne všichni v Evropě mají pro tento přístup pochopení. Poslanec SPD Sebastian Roloff prohlásil, že německá vláda si podobné hrozby nemůže nechat líbit. Podle něj nesmí Evropa Trumpovi ustupovat a musí ukázat, že i Spojené státy jsou závislé na hladkém fungování globálního obchodu. Další poslanec SPD Markus Töns se vyslovil pro využití takzvané obchodní bazuky EU, tedy nástroje proti ekonomickému nátlaku.

Merz však vidí v Trumpově obchodním tlaku i příležitost. Může se znovu postavit do role hlavního evropského obhájce dohody z Turnberry a pokusit se vrátit do Trumpovy přízně. To je důležité i kvůli odporu Francie vůči této obchodní dohodě.

Podobně smířlivě Berlín reaguje i na plánované stažení 5000 amerických vojáků z Německa. Merzovi ministři tento krok líčí jako součást dlouhodobého amerického plánování, i když rozhodnutí překvapilo i představitele Pentagonu. Jednou z jednotek, které by mohly odejít, je specializovaná síla určená k rozmístění střel Tomahawk v Německu, jež měly odstrašovat Rusko.

Ministr obrany Boris Pistorius i ministr zahraničí Johann Wadephul tvrdí, že americké stahování má být pro Evropu výzvou, aby rychleji rozvíjela vlastní obranné kapacity a převzala větší část odpovědnosti v NATO. Jinými slovy, místo kritiky Trumpa Berlín říká, že americký prezident tlačí Evropu správným směrem.

Donald Trump

Máme brát Trumpa vážně? Většinu svých hrozeb nedotáhl do konce, ukazují data

Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.

Přečíst článek

Tlak autoprůmyslu

Na Merze zároveň tlačí německý průmysl. Automobilky a exportéři chtějí rychlou deeskalaci, protože nová cla by pro ně znamenala obrovské náklady v už tak náročné době. Prezidentka německého svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerová varovala, že dopad by pocítili nejen evropští výrobci, ale pravděpodobně i spotřebitelé ve Spojených státech.

Merzova sázka je jasná: vydržet, neeskalovat a počkat, až Trumpův hněv opadne. Někteří politici z kancléřova konzervativního bloku věří, že Trump v USA nezíská pro tvrdý postup vůči Německu dostatečnou podporu. Podle Jürgena Hardta v Americe neexistuje hluboké nepřátelství vůči Německu, na kterém by Trump mohl dlouhodobě stavět.

Berlín tak zatím nevolí konfrontaci, ale trpělivé uklidňování. Pro Merze je to riskantní hra: doma kvůli ní může čelit výčitkám ze slabosti, ale otevřený střet s Trumpem by mohl Německo stát mnohem víc.

Související

Doporučujeme