Zbrojařská a strojírenská skupina CSG si zajistila nový úvěrový rámec až 3,062 miliardy eur, tedy zhruba 74 miliard korun. Celou částku ale čerpat neplánuje. Financování využije hlavně k nahrazení současných úvěrů a snížení úrokových nákladů.
Skupina CSG získala dva nové kontrakty na dodávky zapalovačů pro velkorážovou munici. Zakázky mají celkovou hodnotu vyšších desítek milionů eur a míří ke dvěma evropským zákazníkům ze zemí NATO. Dodávky mají začít ještě letos.
Strnadova CSG pokračuje v expanzi. Český zbrojařský holding navýšil podíl v německé Alzchem Group, která vyrábí látky pro munici. Český miliardář v ní drží už zhruba 20procentní podíl včetně expozice přes finanční kontrakty.
Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada ukázala mimořádně silné první čtvrtletí. Tržby, zisk i zakázková kniha potvrzují, že evropský obranný boom dál pracuje ve prospěch skupiny. Po nedávných pochybnostech trhu ale CSG nestačí dodat dobrá čísla. Musí přesvědčit investory, že její růst je nejen rychlý, ale také čitelný, opakovatelný a dostatečně transparentní.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada výrazně zvýšila zisk. V prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně vzrostl o 94,6 procenta na 299 milionů eur, tedy zhruba 7,3 miliardy korun.
Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada má podle britského deníku Financial Times zájem koupit významný podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS. Nabídka přichází v době, kdy se evropský obranný průmysl snaží konsolidovat, ale zároveň naráží na silné politické zájmy Francie a Německa.
Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.
Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.
Zbrojařská skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michal Strnad získala další významnou zakázku. Evropskému zákazníkovi dodá dělostřeleckou munici dlouhého dosahu za téměř 250 milionů eur, tedy zhruba šest miliard korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.