Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

V posledních letech prochází Pražský hrad sérií změn, které samy o sobě nepůsobí nijak revolučně. Nové osvětlení, architektonické soutěže, kultivace vstupů či manuál proti vizuálnímu smogu by bylo možné vnímat jako dílčí zásahy. Jejich souhrn ale stále zřetelněji ukazuje, že nejde o nahodilé kroky, nýbrž o systematickou proměnu přístupu. Z hlediska řízení veřejné instituce je to posun od improvizace k dlouhodobě udržitelnému standardu.

Osvětlení jako systém, ne jako efekt

Nejnovějším a symbolickým příkladem tohoto posunu je plánovaná obnova venkovního osvětlení Pražského hradu. Její ambicí není zvýšit jas nebo vytvořit efektní podívanou. Odborný výzkum naopak potvrdil, že současná úroveň osvětlení je přiměřená a další navyšování by narušilo vizuální rovnováhu pražského panoramatu. Nová koncepce proto staví na přesném směrování světla, omezení světelného znečištění a přechodu na úsporné LED technologie.

Vítěze koncepce vybere sedmičlenná porota složená z odborníků z Pražského hradu i externích poradců. Architektka a členka poroty Eva Jiřičná upozorňuje, že nasvícení památek je vždy kombinací technické a umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a zároveň projeví respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ říká. Výzvou bude mimo jiné citlivé nasvícení velmi členité katedrály sv. Víta nebo zohlednění vzrostlé zeleně v zahradách.

Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Reality

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nenápadná architektura kontrolních vstupů

Podobnou logiku sledují i nové kontrolní vstupy do areálu. Vítězný návrh studia Atelier HRA záměrně necílí na výraznou architekturu, ale na funkčnost, flexibilitu a minimální vizuální stopu. Přístřešky mají být menší, přemístitelné a téměř neviditelné. Podle poroty se návrh vyznačuje subtilní konstrukcí i vysokou mírou praktičnosti – přístřešky ochrání návštěvníky před sluncem i deštěm, lze je snadno přemístit, redukovat nebo rozšiřovat o další moduly. Porota, složená ze zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže i výzkumného ústavu ČVUT, ocenila zejména praktičnost řešení.

„Snažili jsme se do historického prostředí vstoupit návrhem, který nemá ambici rozšiřovat staletý architektonicko-stavební vývoj Pražského hradu,“ vysvětluje architekt Vít Šimek. Návrh podle něj otevřeně přiznává svou dočasnost, aniž by se stylizoval do podoby atrakce. Do soutěže, první tohoto typu za posledních třicet let, se přihlásilo osmadvacet týmů.

Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér

Reality

Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Manuál proti vizuálnímu smogu

Dalším krokem ke kultivaci prostředí je nový Manuál pro kultivovaný Pražský hrad. Ten se zaměřuje především na potlačení vizuálního smogu a sjednocení pravidel pro obchody se suvenýry, restaurace a občerstvení, galerie, kulturní zařízení i veřejné toalety. Okrajově se věnuje také označení administrativních prostor v areálu. Cílem není uniformita, ale čitelný a důstojný veřejný prostor odpovídající významu místa.

Obnova Chotkových sadů

Výraznou proměnou projdou také Chotkovy sady. Na základě soutěže vyhlášené Pražským hradem ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy zvítězil návrh krajinářských architektů Martiny Kameníkové a Radka Prokeše ze studia Arkytek ve spolupráci s Matoušem Jebavým. První parkové úpravy by měli návštěvníci vidět už příští rok.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek připomíná, že do parku se nejméně třicet let neinvestovalo a jeho stav je dnes neudržitelný. „Chceme, aby z něj vznikla zelená oáza s novými výhledy na Prahu a místy k odpočinku,“ říká. Obnova bude kompletně financována z příjmů z cestovního ruchu, aby se peníze vracely zpět obyvatelům i návštěvníkům města.

Projekt reaguje i na současné provozní potřeby – počítá s integrací cyklostezky, obnovou cest a laviček, novým mobiliářem, osvětlením i drobnými zákoutími s vodními prvky a kvetoucími rostlinami. Nad Chotkovou ulicí vznikne vyhlídka s odpočívadlem a piknikovými stoly.

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

Enjoy

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Současná architektura a mentální proměna

Architekti zároveň upozorňují, že Pražskému hradu dlouhodobě chybí kvalitní současná architektura. Dostavba dvou nových objektů u novogotické budovy Nového probošství u severních hradeb je první realizací na tomto místě za posledních sedmdesát let. Podle architekta a designéra Jerryho Kozy, který jako porotce vybíral nové přístřešky u vstupů, by právě současná doba měla být na takto významném místě důstojně zastoupena. „Pražský hrad je velkou výzvou a zároveň závazkem. Neměli bychom se bát vytvářet kvalitní příležitosti,“ říká.

Architekt Josef Pleskot v této souvislosti dříve upozornil, že technické a architektonické zásahy samy o sobě nestačí. Podle něj byl Pražský hrad v posledních dvaceti letech zanedbáván především v rovině uvažování o své roli. Dlouhodobým problémem je podle něj redukce Hradu na průtokový turistický provoz. Návštěvníci areálem projdou, krátce nahlédnou do katedrály a odcházejí. Podle Pleskota má ale Hrad potenciál stát se skutečným cílem – místem diskuse, kultury a mezinárodního dialogu. 

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Reality

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Fotogalerie: Po 70 letech se na Pražském hradě stavělo, přímo u katedrály

Reality

Nejde jen o rekonstrukci ruiny. Obnovou Nového proboštství se návštěvníkům otevřou dvě dosud nepřístupná nádvoří Pražského hradu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nápojářská skupina Kofola kupuje společnost Nobilis Tilia, která vyrábí čistě přírodní kosmetiku. Firma z Děčínska se stane součástí výrobce bylinných směsí a čajů Leros, který Kofole patří od roku 2018. Ve firmě Nobilis Tilia koupila stoprocentní podíl, hodnotu transakce neuvedla. Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě.

„Řízení Nobilis Tilia zůstane v rukou současného jednatele a generálního ředitele Martina Růžičky. Zakladatelé společnosti budou pro zachování kontinuity i nadále působit v rolích poradců,“ uvedla Kofola.

Majitel Kofoly Jannis Samaras uvedl, že byliny jsou pro skupinu klíčové, tvoří základ receptury Kofoly i dalších nápojů. „Díky akvizici tradičního výrobce Leros, kterou jsme uskutečnili už v roce 2018, jsme pronikli do tajů pěstování a zpracování bylin a stali se jedním z největších zpracovatelů bylin v potravinářském průmyslu v Česku. A to nejen pro účely výroby nápojů a bylinných čajů, ale i pro využití do přírodní kosmetiky, kterou jsme začali rozvíjet před čtyřmi lety. Spojení s Nobilis Tilia je pro nás novou příležitostí, jak náš bylinkový segment posunout nejen v rámci Česka, ale i do zahraničí,“ uvedl Samaras.

Společnost Nobilis Tilia založil v roce 1990 učitel a přírodovědec Zbyněk Šedivý, původně pod názvem Nobela. Zabýval se účinky léčivých rostlin a hledal cestu, jak nejlépe využít jejich sílu ve prospěch lidského zdraví. Firmu pak rozvíjel s aromaterapeutkou Adélou Zrubeckou a jejím manželem Petrem. Ve Vlčí Hoře, části Krásné Lípy na Děčínsku, vzniklo Centrum aromaterapie s rozsáhlou bylinkovou zahradou, prodejnou kosmetiky, čajovnou a kosmetickým salonem.

Čas na nový rozvoj

Nobilis Tilia se zaměřuje na péči o pleť a aromaterapii. „Jsme průkopníky přírodní aromaterapeutické kosmetiky v Čechách a vytváříme s vášní a pokorou přípravky účinně pečující o pleť i celkovou životní harmonii,“ uvedla spolumajitelka společnosti Zrubecká. Hlavní složkou produktů firmy jsou podle ní stoprocentně čisté éterické oleje.

Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst

Enjoy

Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

„Po 30 letech podnikání jsme začali cítit, že je potřeba předat kormidlo dál. Řízení firmy postupně přešlo na zkušené manažery a loni jsme začali hledat partnera, který by byl schopen smysluplně rozvíjet to, co jsme tu začali. S Kofolou nás pojí stejná filozofie, hodnoty, ale i vášeň pro byliny a udržitelnost. Ve spojení vidíme potenciál pro synergie, rozvoj nových příležitostí, a tedy i expanzi,“ uvedla Zrubecká.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 14 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří výrobce čerstvých šťáv a salátů UGO, český producent bylinných směsí a čajů Leros, výrobce piv Holba, Zubr a Litovel Pivovary CZ Group, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má téměř 3200 zaměstnanců.