Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Czechoslovak Group v rámci primárního úpisu bude jednu akcii prodávat za předem určenou, pevnou částku 25 eur. Nezvolí tedy další možný postup, kdy by investoři v rámci stanoveného pásma podávali své nabídky. Investoři tak přesně vědí, jakou částku zaplatí. Czechoslovak Group ovšem riskuje, že stanovená cena 25 eur bude příliš nízká nebo naopak příliš vysoká v porovnání se skutečnou poptávkou.
Pokud by byla poptávka velmi silná, poskytne trhu více akcií, než nyní v základním scénáři plánuje. Tyto akcie „navíc“ má připraveny v objemu 496 milionů eur čili zhruba dvanáct miliard korun. Při silné poptávce tak získá kapitál přesahující tři miliardy eur, v korunách by se jednalo o přibližně 74 miliard.
Zestátnění jako strašák: proč akcie ČEZ prudce klesly
Akcie ČEZ se včera propadly o 4,3 procenta, což byl jejich největší jednodenní pokles od 27. června 2024. Takto výrazný, až mimořádný propad přitom nelze vysvětlit pouze nepříznivým hodnocením banky Morgan Stanley ani obecně negativním sentimentem vůči evropským akciím v důsledku hrozby nového kola obchodní války mezi Evropou a USA.
Navíc skupina vydá nové akcie za 750 milionů eur, tedy zhruba 18 miliard korun. Celkově by tak mohla získat kapitál v objemu 3,3 miliardy eur, tedy přibližně 80 miliard korun. Při silné poptávce půjde až o 3,8 miliardy eur čili zhruba 92 miliard korun. Ale už získání sumy 3,3 miliardy eur by z tohoto úpisu učinilo historicky největší úpis akcií kterékoli firmy zbrojního a obranného průmyslu kdekoli na světě.
Lepší čas ke vstupu na burzu si Czechoslovak Group těžko mohla zvolit. Ukazatel výkonnosti akcií evropského obranného průmyslu, který sestavuje americká banka Goldman Sachs, včera uzavřel na historickém maximu (viz graf Bloombergu níže).
Firmám zbrojního a obranného průmyslu starého kontinentu zvláště nahrává loňské i letošní konání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho tlak na navýšení výdajů členských zemí NATO na 5 procent HDP, nečitelný postoj k další budoucnosti Severoatlantické aliance, bleskový zásah ve Venezuele či stále zarputilejší snaha získat pro USA Grónsko zvedají akcie evropských zbrojovek dohromady mnohem více než ruská invaze na Ukrajinu.
Vždyť v letech 2022 až 2024 rostl zmíněný index banky Goldman Sachs v eurovém vyjádření průměrně o 48 procent ročně, loni pak navzdory již znatelně navýšené základně přidal dalších hned 90 procent. Letos zatím přidává dalších 25 procent.
Odborník na AI: Nové modely již lidské experty porážejí. A to drtivě
David Strejc působí jako CTO ve společnosti Apertia Tech a věnuje se zavádění AI do firemních řešení. „Čísla mluví jasně. Model GPT-5.2 produkuje profesionální výstupy přibližně jedenáctkrát rychleji a za méně než jedno procento nákladů oproti lidským profesionálům. Nejde o budoucnost – jde o současnost, kterou už dnes aktivně využíváme,“ říká David Strejc.
Czechoslovak Group ale na firmu své velikosti s primárním úpisem akcií nebývale spěchá, chce jej stihnout v krátkém časovém úseku, snad aby příznivý sentiment na trzích nestačil vyprchat.
Zbrojovka by tedy ráda získala kapitál za zhruba 3,3 miliardy eur, přičemž z toho akcie za 900 milionů eur, tedy přes 27 procent, už mají zamluveny společnosti pokládající pomyslný základní kámen poptávky burzovního obchodování s akciemi Czechoslovak Group, konkrétně americké investiční společnosti BlackRock a Artisan Partners a také divize katarského státního fondu.
Související
Aktualizováno
CSG zahajuje úpis v Amsterdamu. Ve hře je 3,3 miliardy eur
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
V posledních letech prochází Pražský hrad sérií změn, které samy o sobě nepůsobí nijak revolučně. Nové osvětlení, architektonické soutěže, kultivace vstupů či manuál proti vizuálnímu smogu by bylo možné vnímat jako dílčí zásahy. Jejich souhrn ale stále zřetelněji ukazuje, že nejde o nahodilé kroky, nýbrž o systematickou proměnu přístupu. Z hlediska řízení veřejné instituce je to posun od improvizace k dlouhodobě udržitelnému standardu.
Osvětlení jako systém, ne jako efekt
Nejnovějším a symbolickým příkladem tohoto posunu je plánovaná obnova venkovního osvětlení Pražského hradu. Její ambicí není zvýšit jas nebo vytvořit efektní podívanou. Odborný výzkum naopak potvrdil, že současná úroveň osvětlení je přiměřená a další navyšování by narušilo vizuální rovnováhu pražského panoramatu. Nová koncepce proto staví na přesném směrování světla, omezení světelného znečištění a přechodu na úsporné LED technologie.
Vítěze koncepce vybere sedmičlenná porota složená z odborníků z Pražského hradu i externích poradců. Architektka a členka poroty Eva Jiřičná upozorňuje, že nasvícení památek je vždy kombinací technické a umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a zároveň projeví respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ říká. Výzvou bude mimo jiné citlivé nasvícení velmi členité katedrály sv. Víta nebo zohlednění vzrostlé zeleně v zahradách.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Podobnou logiku sledují i nové kontrolní vstupy do areálu. Vítězný návrh studia Atelier HRA záměrně necílí na výraznou architekturu, ale na funkčnost, flexibilitu a minimální vizuální stopu. Přístřešky mají být menší, přemístitelné a téměř neviditelné. Podle poroty se návrh vyznačuje subtilní konstrukcí i vysokou mírou praktičnosti – přístřešky ochrání návštěvníky před sluncem i deštěm, lze je snadno přemístit, redukovat nebo rozšiřovat o další moduly. Porota, složená ze zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže i výzkumného ústavu ČVUT, ocenila zejména praktičnost řešení.
„Snažili jsme se do historického prostředí vstoupit návrhem, který nemá ambici rozšiřovat staletý architektonicko-stavební vývoj Pražského hradu,“ vysvětluje architekt Vít Šimek. Návrh podle něj otevřeně přiznává svou dočasnost, aniž by se stylizoval do podoby atrakce. Do soutěže, první tohoto typu za posledních třicet let, se přihlásilo osmadvacet týmů.
Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.
Dalším krokem ke kultivaci prostředí je nový Manuál pro kultivovaný Pražský hrad. Ten se zaměřuje především na potlačení vizuálního smogu a sjednocení pravidel pro obchody se suvenýry, restaurace a občerstvení, galerie, kulturní zařízení i veřejné toalety. Okrajově se věnuje také označení administrativních prostor v areálu. Cílem není uniformita, ale čitelný a důstojný veřejný prostor odpovídající významu místa.
Obnova Chotkových sadů
Výraznou proměnou projdou také Chotkovy sady. Na základě soutěže vyhlášené Pražským hradem ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy zvítězil návrh krajinářských architektů Martiny Kameníkové a Radka Prokeše ze studia Arkytek ve spolupráci s Matoušem Jebavým. První parkové úpravy by měli návštěvníci vidět už příští rok.
Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek připomíná, že do parku se nejméně třicet let neinvestovalo a jeho stav je dnes neudržitelný. „Chceme, aby z něj vznikla zelená oáza s novými výhledy na Prahu a místy k odpočinku,“ říká. Obnova bude kompletně financována z příjmů z cestovního ruchu, aby se peníze vracely zpět obyvatelům i návštěvníkům města.
Projekt reaguje i na současné provozní potřeby – počítá s integrací cyklostezky, obnovou cest a laviček, novým mobiliářem, osvětlením i drobnými zákoutími s vodními prvky a kvetoucími rostlinami. Nad Chotkovou ulicí vznikne vyhlídka s odpočívadlem a piknikovými stoly.
Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst
I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.
Architekti zároveň upozorňují, že Pražskému hradu dlouhodobě chybí kvalitní současná architektura. Dostavba dvou nových objektů u novogotické budovy Nového probošství u severních hradeb je první realizací na tomto místě za posledních sedmdesát let. Podle architekta a designéra Jerryho Kozy, který jako porotce vybíral nové přístřešky u vstupů, by právě současná doba měla být na takto významném místě důstojně zastoupena. „Pražský hrad je velkou výzvou a zároveň závazkem. Neměli bychom se bát vytvářet kvalitní příležitosti,“ říká.
Architekt Josef Pleskot v této souvislosti dříve upozornil, že technické a architektonické zásahy samy o sobě nestačí. Podle něj byl Pražský hrad v posledních dvaceti letech zanedbáván především v rovině uvažování o své roli. Dlouhodobým problémem je podle něj redukce Hradu na průtokový turistický provoz. Návštěvníci areálem projdou, krátce nahlédnou do katedrály a odcházejí. Podle Pleskota má ale Hrad potenciál stát se skutečným cílem – místem diskuse, kultury a mezinárodního dialogu.
Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah
Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Fotogalerie: Po 70 letech se na Pražském hradě stavělo, přímo u katedrály
Nápojářská skupina Kofola kupuje společnost Nobilis Tilia, která vyrábí čistě přírodní kosmetiku. Firma z Děčínska se stane součástí výrobce bylinných směsí a čajů Leros, který Kofole patří od roku 2018. Ve firmě Nobilis Tilia koupila stoprocentní podíl, hodnotu transakce neuvedla. Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě.
„Řízení Nobilis Tilia zůstane v rukou současného jednatele a generálního ředitele Martina Růžičky. Zakladatelé společnosti budou pro zachování kontinuity i nadále působit v rolích poradců,“ uvedla Kofola.
Majitel Kofoly Jannis Samaras uvedl, že byliny jsou pro skupinu klíčové, tvoří základ receptury Kofoly i dalších nápojů. „Díky akvizici tradičního výrobce Leros, kterou jsme uskutečnili už v roce 2018, jsme pronikli do tajů pěstování a zpracování bylin a stali se jedním z největších zpracovatelů bylin v potravinářském průmyslu v Česku. A to nejen pro účely výroby nápojů a bylinných čajů, ale i pro využití do přírodní kosmetiky, kterou jsme začali rozvíjet před čtyřmi lety. Spojení s Nobilis Tilia je pro nás novou příležitostí, jak náš bylinkový segment posunout nejen v rámci Česka, ale i do zahraničí,“ uvedl Samaras.
Nobilis Tilia ČTK
Společnost Nobilis Tilia založil v roce 1990 učitel a přírodovědec Zbyněk Šedivý, původně pod názvem Nobela. Zabýval se účinky léčivých rostlin a hledal cestu, jak nejlépe využít jejich sílu ve prospěch lidského zdraví. Firmu pak rozvíjel s aromaterapeutkou Adélou Zrubeckou a jejím manželem Petrem. Ve Vlčí Hoře, části Krásné Lípy na Děčínsku, vzniklo Centrum aromaterapie s rozsáhlou bylinkovou zahradou, prodejnou kosmetiky, čajovnou a kosmetickým salonem.
Čas na nový rozvoj
Nobilis Tilia se zaměřuje na péči o pleť a aromaterapii. „Jsme průkopníky přírodní aromaterapeutické kosmetiky v Čechách a vytváříme s vášní a pokorou přípravky účinně pečující o pleť i celkovou životní harmonii,“ uvedla spolumajitelka společnosti Zrubecká. Hlavní složkou produktů firmy jsou podle ní stoprocentně čisté éterické oleje.
Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst
Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.
„Po 30 letech podnikání jsme začali cítit, že je potřeba předat kormidlo dál. Řízení firmy postupně přešlo na zkušené manažery a loni jsme začali hledat partnera, který by byl schopen smysluplně rozvíjet to, co jsme tu začali. S Kofolou nás pojí stejná filozofie, hodnoty, ale i vášeň pro byliny a udržitelnost. Ve spojení vidíme potenciál pro synergie, rozvoj nových příležitostí, a tedy i expanzi,“ uvedla Zrubecká.
Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 14 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří výrobce čerstvých šťáv a salátů UGO, český producent bylinných směsí a čajů Leros, výrobce piv Holba, Zubr a Litovel Pivovary CZ Group, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má téměř 3200 zaměstnanců.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Martin Růžička z Nobilis Tilia: Co vyrobíme, je do měsíce u zákazníka
