Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.
Zlato a stříbro představovaly největší investiční horečku loňského roku, s níž se běžně mohou srovnávat jen divoké kryptoměny nebo spekulativní akcie. Jenomže každá rally jednou končí a přichází fáze vystřízlivění. A právě ta nyní probíhá na zlatě i stříbře.
Oba cenné kovy, které vloni vystoupaly o desítky procent (a stříbro dokonce až o 150 procent), se od dosažení svých maxim postupně vydaly směrem dolů. A stříbro opět mnohem rychleji než zlato.
Komodity
Cena stříbra
Načítám…
XAG/USD · USD za troyskou unci
Zdroj: Gold API
A tak od lednových peaků zlato odepsalo zhruba 15 procent. A stříbro více než třetinu.
Analytici se shodují na tom, že jde o klasickou korekci spojenou se změnou sentimentu na trhu, navíc podpořenou některými rozhodnutími klíčových institucí, zejména americké centrální banky Fed. Na ceně zlata se podepisuje i to, že centrální banky některých zemí přestaly zlato nakupovat do svých devizových rezerv, čímž v posledních dvou letech výrazně ovlivňovaly poptávku i cenu. A například turecká centrální banka dala na trh tolik zlata, že to samo o sobě podle Bloombergu stačilo na pohyb ceny.
A sentiment hraje roli také u stříbra. Jeho cena vystřelila v roce 2025 extrémně rychle a hned několikrát se při krátkých propadech ceny hledalo nové dno, kdy trh stříbro podrží. Zatímco na začátku roku se dlouhodobě stříbro pohybovalo na úrovni do 25 dolarů, v první polovině roku se nové dno posunulo na 30 dolarů, v loňském prosinci pak analytici odhadovali dno kolem 60 dolarů. Aktuálně se technická analýza odhaduje mezi 65 a 70 dolary.
Jenomže to nic nevypovídá o odhadované ceně, kam se stříbro může ubírat. A zde se analytici zásadně odlišují. Cena stříbra v následujících měsících může výrazně posílit, ale i propadnout.
Bank of America například předpokládá, že cena stříbra by do konce roku mohla dosáhnout úrovně mezi 135 a 309 dolary za unci, pokud se poměr ceny zlata ke stříbru přiblíží historickým minimům, zatímco základní scénář J.P. Morgan počítá s cenou 81 dolarů za unci. Základem odhadované ceny přitom je výrazný pokles těžby stříbra v posledních letech.
Podle Bloombergu zásoby stříbra letos zaznamenají deficit šestý po sobě jdoucí rok, výsledkem by měl být deficit ve výši 15 procent, tedy zhruba 46 milionů trojských uncí. Stříbro totiž na rozdíl od zlata není jen drahým kovem, ale také průmyslovým, v důsledku čehož se na jeho ceně podílí také poptávka ze strany průmyslu.
Největší nedostatek stříbra za uplynulou dekádu podle Bloombergu zaznamenal rok 2022, kdy na trhu chybělo více než 250 milionů trojských uncí.
Aktualizováno
Strnadova CSG je pod palbou kontroverzního spekulanta, akcie prudce klesly
Úroveň znalostí bezpečného chování v kyberprostoru neustále roste. Jenže, jak ukázal průzkum Mastercard, v reálu spíše platí heslo „mně se to stát nemůže“.
Znalost kybernetických rizik a způsobů, jak jim předejít, roste. Přesto však kybernetických útoků neustále přibývá. Na vině je především lidský faktor. „Máme velký nepoměr mezi znalostí a chováním. U soukromých osob často vidíme, že si uvědomují existenci kybernetických hrozeb a že by s tím něco měli dělat. Ale v reálu se tak nechovají,“ uvedla na společné tiskové konferenci ČSOB, Policie ČR a společnosti Mastercard generální ředitelka Mastercard pro ČR a SR Jana Lvová. „Například 36 procent lidí přiznává, že kliklo na podezřelý odkaz. A 15 procent lidí zadalo své údaje na stránce, která se ukázala jako podvodná. 11 procent dokonce nadiktovalo své citlivé údaje podvodníkovi po telefonu. Takže přestože si uvědomujeme, že bychom něco dělat neměli, tak to děláme,“ zhodnotila výsledky průzkumu Mastercard.
Nejvíc alarmující podle ní je, že jeden ze čtyř lidí odpověděl, že by pokračoval v telefonním rozhovoru, přestože ví, že jde o podvodníka. A jeden člověk ze tří si nikdy nezměnil heslo ke svému hlavnímu e-mailovému účtu. „A nebo to možná udělal, ale nepamatuje si to. To je také důležité,“ popsala Lvová. Tím ovšem výčet špatných zpráv z oboru kyberbezpečnosti nekončí. „Na 36 procent lidí přiznává, že hlavní bariérou bezpečného chování je pohodlnost nebo lenost. Téměř 40 procent lidí tedy ví, že se něco může stát, ale věří, že se to nestane zrovna jim, anebo prostě není ochotno pro to něco dělat,“ podtrhla šéfka Mastercard.
Nejhorší na tom podle Lvové je, že takový přístup pak jednotlivci přenášejí do firem. To ohrožuje i firmu s velmi kvalitním zabezpečením. Index kybernetické bezpečnosti společnosti Mastercard pro Českou republiku ukázal, že je velký rozdíl mezi zabezpečením firem a soukromých osob. Firmy jsou na tom podle Lvové relativně dobře, mají nastavená potřebná řešení, ačkoliv existují rozdíly mezi velkými a malými firmami. „Čím menší je firma, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude útok úspěšný. Menší firmy občas nevědí, jaké technologie používat, anebo na ně nemají dost investic, anebo si nemohou dovolit zaměstnance, který by se tímto zabýval,“ podotkla Lvová.
Ale pokud jde o soukromé osoby, tam jsou rizika ošetřena pouze v malé míře. Není to přitom záležitost věku, kdy by se předpokládalo, že starší ročníky jsou na tom hůře. „Dokonce ani ve vzdělání není rozdíl takový, jak bychom možná očekávali,“ upozornila šéfka Mastercard. Je tu ale jedno ale: firmy už sice chápou, že se kyberbezpečnost týká jich všech, ale chovají se jinak. „Čím dál větší podíl firem má, aspoň papírově, nastavené procesy, upravená pravidla toho, jak přistupovat k citlivým systémům, dvoufaktorová ověření či jiné formy zabezpečených přístupů. A už se začínají zaměřovat i na to, jak zjišťovat, zda i jejich dodavatelé jsou dostatečně zabezpečeni. Protože dodavatelé často přenášejí útoky i do zabezpečených větších firem,“ zhodnotila Lvová. Dodala, že znalost firem se poměrně zlepšila, ale realita je taková, že útoky se stále dějí. Přibývají. Devět z deseti firem bylo podle průzkumu terčem útoku, ale 80 procent firem dokázalo útok odvrátit.
Manažerům stouply výdělky za posledních pět let o půlku, zaměstnancům klesly o dvanáct procent
Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy
Podle Policie ČR bylo v České republice loni spácháno celkem 170 tisíc trestných činů, z toho 12,4 procenta v on-line prostředí. Podle policejního prezidenta Policie ČR Martina Vondráška v okolních zemích je toto číslo vyšší. Například ve Velké Británii činí 44 procent, v Německu či Rakousku desítky procent. „A u nás to nebude jinak. Musíme si uvědomit, že trestná činnost obecně se stěhuje z ulice do virtuálního prostředí,“ podtrhl Vondrášek. Policie očekává, že během čtyř let se podíl kyberzločinu více než zdvojnásobí.
Policie loni zachytila 1720 kybernetických útoků na firmy a instituce, což oproti předchozímu roku znamená nárůst o procento. Úspěšný byl každý dvacátý a kyberzločinci přitom své oběti připravili o 548 milionů korun.
Kyberzločin je přitom natolik dobře organizovaný, že jednotlivé skupiny fungují jako reálné firmy. Mají svá call centra, některá z nich například na území Ukrajiny, která, jak uvedl Vondrášek, jsou schopna velmi rychle po jejich rozbití policií obnovit svou činnost. Organizační centrály těchto center ovšem sídlí jinde, zejména v západní Evropě či Asii.
Policejní šéf podotkl, že terčem kybernetických útoků se v poslední době dvakrát stala také samotná Policie ČR. Loni šlo o útok na e-mailový server, letos na začátku roku na centrální registr zbraní. Nejrizikovějšími podvody jsou podvržené faktury, vydávání se za ředitele, dále v poslední době tolik rozšířená volání, kde se zločinci vydávají za bankéře či policistu. Stále fungujícím trikem je také navazování milostných kontaktů on-line, které vyústí v žádost o finanční podporu.
Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Zkušenosti s tím, že bodem, který může kyberpodvodník překonat i při jinak velmi silném firemním systému zabezpečení, vidí u svých klientů také skupina ČSOB. Jak uvedl generální ředitel skupiny Aleš Blažek, ČSOB dává klientům velmi jednoduché a přitom vysoce účinné doporučení: zaveďte u zaměstnanců, kteří provádějí transakce s penězi, pozici spoludisponenta. Tím se podle něj zamezí tomu, že by zaměstnanec začal podléhat strachu a časové tísni, a nakonec udělal chybu. „Z našich dat vidíme, že to nejstrašnější se stane, když účetní či někdo jiný je radikálním způsobem zmanipulován a pošle miliony případně desítky milionů na účet, na který ty peníze nepatří,“ popsal Blažek.
Pokusy kyberzločinců se podle něj nejvíce vezou na vlnách sociálního inženýrství. Podvodníci se snaží vyvolat strach, předstírají, že jsou policisté, guvernér ČNB a podobně a klienta přesvědčují, že je třeba zabránit podvodu. Proto je tak důležité podmiňovat finanční transakce podpisy dvou lidí.
Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení
Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.
Generální ředitelka Mastercard pro ČR a SR Jana Lvová uvedla, že společnost v posledních letech celosvětově investovala do kyberbezpečnostních systémů 11 miliard dolarů (zhruba 229 miliard korun) a podařilo se jí snížit škody z podvodů o 70 miliard. Podtrhla ale, že kyberkriminalita je globálním byznysem bez hranic a že kybernetická bezpečnost nesmí být jen záležitostí velkých technologických firem či firem, ale i jednotlivců. Podotkla, že celosvětově přitom platí, že 96 procent obětí své peníze zpátky nezíská.
Skupina ČSOB od loňska vede spolu s Policií ČR a společností Mastercard edukační kampaň, jejímž cílem je oslovit celkem 250 tisíc subjektů z podnikatelské sféry, živnostníků, škol, bytových družstev či neziskových organizací. Podle nejvyššího šéfa skupiny ČSOB Aleše Blažka je polovina cíle splněna.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
AKTUALIZOVÁNO: ČSOB nefungovalo internetové bankovnictví, na banku útočili ruští hackeři
Pražská magistrátní koalice opět ukázala, že má vizi. Bohužel takovou, v níž mladý člověk smí v centru města existovat hlavně tehdy, pokud drží turistickou mapu, kartou platí za trdelník, hotově za matrjošku v obskurních prodejnách se suvenýry a nejpozději ve 21:30 odjíždí předraženým taxíkem na letiště.
Kulturní centrum Stalin na Letné bylo vyřazeno z tržního řádu. Na první pohled banální úřední krok. V pražském překladu však jde o jasný vzkaz. Tady jste měli místo, kde se něco dělo, lidé se scházeli, hrála hudba, fungovaly toalety a město nemuselo vymýšlet další prezentaci o živé metropoli. Takže to samozřejmě muselo skončit. A naši Pražané se mají zase o něco lépe.
Je pozoruhodné, s jakou přesností umí Praha zasahovat proti spontánní kultuře. Když někde vznikne místo, které funguje bez dvaceti strategických dokumentů, bez bronzové cedule „projekt byl realizován za podpory…“ a bez slavnostního rautu s primátorem a radními v první řadě, úřad znejistí. Občan se baví? Podnikatel investoval? Umělci mají domluvené termíny? Lidé chodí? Podezřelé.
Město, které se rádo stylizuje do role evropské metropole, tím znovu ukazuje, že největší hrozbou veřejného prostoru není prázdnota, komerce ani turistický kýč, ale několik koncertů na Letné. Mladí lidé jsou v Praze zjevně vítáni především jako pracovní síla v kavárnách, plátci předražených nájmů a statistická položka v kampani Praha je kreativní. Jakmile však chtějí být skutečně kreativní, je třeba vytáhnout tržní řád a udeřit. Své by mohly vyprávět i Kasárna Karlín.
Místo u bývalého Stalinova pomníku je přitom symbolicky téměř dokonalé. Tam, kde dříve stála monumentální socha diktátora, dnes město bojuje proti nebezpečí v podobě kulturního centra.
Vadí, nevadí
Samozřejmě, velké motorkářské spanilé jízdy, korporátní atrakce, turistické spektákly a různé městské „eventy“ v Praze své místo mají. To je přece reprezentace. Hluk motorů je svoboda. Hluk koncertu je problém. Harley na magistrále je životní styl. Kapela na Letné je narušení koncepce. Město pro lidi? Ano, ale prosím pro lidi předem schválené a v odpovídající věkové kategorii.
Nejabsurdnější na celé věci je načasování. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy provozovatel podle svých slov podepsal smlouvu, domluvil dodavatele i umělce, pořídil zázemí a otevřel sezonu. Jinými slovy udělal přesně to, co se po podnikatelích obvykle chce. Plánoval, investoval, převzal riziko. Praha mu na oplátku poskytla nejcennější službu veřejné správy. Zákaz a nepředvídatelnost.
Lukáš Kovanda: Neděle „zdarma“ v muzeích nejsou bez nákladů. Účet za bezplatnou kulturu může přijít později
Bezplatné neděle v muzeích, galeriích a na památkách mají zpřístupnit kulturu širší veřejnosti. V době rekordní návštěvnosti ale vyvolávají zásadní otázku: pomáhá stát dostupnosti kultury, nebo oslabuje instituce, které ji vytvářejí a spravují? Ekonomie totiž platí i v kultuře — žádný oběd není zadarmo.
Možná by bylo fér přejmenovat magistrátní politiku vůči kultuře na město krátkých nájmů a dlouhých projevů. V projevech bude Praha živá, otevřená, evropská, kreativní a přátelská. V praxi bude živost vyňata z tržního řádu, otevřenost posouzena komisí, Evropa odložena na příští volební období a kreativita povolena pouze v omezené míře.
Nad Letnou se tak znovu vznáší stará otázka. Co má vlastně stát na místě bývalého Stalina? Metronom už tam je. Možná by ale město mělo přidat nový monument. Třeba vztyčit sochu úředníka s razítkem, jak statečně chrání Prahu před lidmi, kteří v ní chtějí žít.
Související
Aktualizováno
Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů
