Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar
Jedním z největších projektů nájemního bydlení, na kterém se nyní v Česku pracuje, je přestavba pražského domu Radost. V původně kancelářské budově ze třicátých let má vyrůst na 600 nových, nájemních bytů. Majitelé budovy, rodina Valových, pověřila vedením projektu Tomáše Kašpara, který je zároveň viceprezident Asociace nájemního bydlení.
Jedna z ikon spodního Žižkova se mění. Dům Radost projde rozsáhlou rekonstrukcí a nabídne stovky nájemních bytů.
„Nyní usilovně pracujeme na prováděcí dokumentaci. Máme před sebou asi tak půl roku, je to těžký dům,“ říká Kašpar. Každá rekonstrukce bývá složitější než stavba na zelené louce. Navíc, velkolepé bývalé sídlo odborářů na pražském Žižkově je kulturní památkou. Památkáři již schválili záměr předělat kanceláře na byty. Jak říká Kašpar, jde o stanovisko, které v sobě má stovky podmínek, za kterých lze záměr realizovat.
Na českém trhu s nájemním bydlením nepanuje rovnováha v ochraně zájmů nájemníků a vlastníků, tvrdí Tomáš Kašpar, viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta hájí zájmy vlastníků. Podle něj je nedostatečně chráněno vlastnictví, neplatiči nájemného nebo lidé, kteří hrubě porušují nájemní smlouvu, jsou prý příliš ve výhodě.
Česko málo respektuje vlastnictví majetku, říká Kašpar z Asociace nájemního bydlení
Reality
„Jsme ve fázi, kdy detailně provádíme průzkum každého metru čtverečního.“ Problém při rekonstrukcích takto starých domů bývá, že se podcení příprava, a potom se při realizaci objeví spousta okolností, které nebyly popsány. A roste cena. „Tomu se snažíme zabránit, v domě teď pořád někdo něco zkoumá, sonduje, navrtává.“ Do fáze realizace by se v Radosti mělo přejít asi za rok.
Nejen bydlení, ale i kultura
Smyslem záměru není, aby se z Radosti stalo pouze 600 garsonek. „Chceme tam další využití. Pracujeme s kulturně společenským centrem,“ popisuje šéf projektu. Ambicí je, aby se dům stal kulturním centrem spodního Žižkova. „Myslíme na program na střeše, v kině a dalších sálech.“
V budově nebudou klasické garáže, bude tam parkovací zakladač pro zhruba dvě stě aut. Byty budou mít půdorys 18 až 21 metrů čtverečních. Část bytu bude v loftovém uspořádání. „Využijeme výšky jednotlivých podlaží, vložili jsme tam vestavbu, takový loftík. Nahoře bude místo na spaní a navrhujeme tam pracovní stůl. Tam je osm, devět metrů čtverečních,“ popisuje Kašpar uspořádání. Dole bude koupelna, kuchyň a obývák. „Právě nad kuchyní a koupelnou bude loft. Obývák bude pěkně přiznaný do výšky.“
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Nový plášť pro ikonický dům
Velkou změnou projde plášt budovy, známá svými světlými, nicméně již poněkud zašlými kachličkami. Půjdou dolů a nahradí je nové, v původní podobě, ale především čisté. „Budou skoro bílé. Dům nádherně prokoukne,“ těší se Kašpar.
Kdy se začne v nové Radosti bydlet? „Problémem těchto objektů je, že se neplní termín dokončení,“ říká manažer v nadsázce. Rok budou kreslit, tři roky stavět. Potom začnou práce na vybavení. „Vybavit 600 až 650 bytů interiérem na míru není nic jednoduchého.“ Je podle něj možné, že ve spodních patrech se bude bydlet dřív a vrchní se ještě budou dodělávat. Bude to odhadem za čtyři a půl až pět let ode dneška.
Tomáš Kašpar byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Všechny Newstream Podcasty najdete také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
