Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

CSG zahajuje úpis v Amsterdamu. Ve hře je 3,3 miliardy eur

Michal Strnad, majitel skupiny CSG
CSG
 ČTK

Holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3,3 miliardy eur, tedy téměř 80,2 miliardy korun.

Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun). Upisovací období potrvá ode dneška do čtvrtka, přičemž začátek obchodování je plánovaný na pátek. Vyplývá to z informací na webu holdingu. Akcie jsou určené pro institucionální investory.

Z objemu 3,3 miliardy eur připadá 750 milionů eur na nové akcie a přibližně 2,6 miliardy eur na akcie, které prodává hlavní akcionář holdingu CSG, společnost CSG FIN. Cena jedné akcie činí 25 eur. Holding už dříve informoval o tom, že obdržel závazné nabídky od tří investorů - společností Artisan Partners Limited Partnership, BlackRock a Al-Rayyan Holding LLC - za celkem 900 milionů eur. Peníze z akcií chce firma použít na další rozvoj.

Akcie nabízí společnost CSG B.V. Výše dividend by měla dosahovat 30 až 40 procent čistého zisku CSG B.V., přičemž vyplácet by se měly od roku 2027, sdělila skupina CSG dříve.

„Úpis akcií CSG je velmi očekávaná událost hlavně mezi domácími investory. Vzhledem k současnému boomu v obranném sektoru je pravděpodobné navýšení objemu upsaných akcií,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Osobně očekává úspěšný úpis. Na druhou stranu může být překážkou slabší sentiment na evropských akciových trzích, který pramení v růstu geopolitické nejistoty zejména kvůli událostem kolem Grónska, dodal.

Akciová společnost CSG B.V. bude mít pět výkonných členů představenstva a čtyři nezávislé nevýkonné členy představenstva. Mezi výkonné členy bude jako předseda představenstva patřit Strnad, dále to budou výkonný ředitel CSG David Chour, ředitel pro akvizice v CSG Petr Formánek, finanční ředitel holdingu Zdeněk Jurák a hlavní právník CSG Ladislav Štorek. Nevýkonnými členy budou bývalý představitel NATO John Nicholson, bývalá manažerka ve firmách Lagardère či Airbus Virginie Banetová a bývalá ředitelka SVG Capital plc Lynn Fordhamová a současná členka dozorčí rady společnosti Volkswagen AG Susanne Wiegandová.

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině

Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.

Přečíst článek

Loni za první tři čtvrtletí holding meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur (25 miliard korun).

CSG je jedním z předních evropských výrobců munice pro dělostřelectvo. V tomto odvětví expandovala ještě před úplnou invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska ročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi. Hodnota trhu v roce 2024 dosáhla 2,7 bilionu dolarů (56 bilionů korun), uvedl SIPRI.

Akcie zbrojařských firem jsou v poslední době velmi žádané kvůli zvýšeným výdajů NATO v reakci na ruskou válku na Ukrajině. Vstup na burzu proto plánují i jiní výrobci zbraní včetně francouzsko-německého výrobce tanků KNDS, uvedla dříve agentura Reuters.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

CSG vstoupí na burzu v Amsterdamu, firma má mít hodnotu 25 miliard eur

Přečíst článek

Trump: Grónsko musíme získat, není cesty zpět

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, Spojené státy proto tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království, musí získat, prohlásil podle Reuters americký prezident Donald Trump. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde v pondělí začalo výroční zasedání Světového ekonomického fóra.

„Jak jsem každému jasně řekl, Grónsko je nezbytné pro (americkou) národní bezpečnost a pro bezpečnost světa. Není cesty zpět - všichni se na tom shodují,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Novinářům na Floridě k tomu pak řekl, že Dánsko toto arktické teritorium nedokáže ochránit.

„Musíme ho mít. Musí to (Dánové) udělat. Neumí ho ochránit, Dánsko, jsou to skvělí lidé,“ řekl americký prezident. „Ty lídry znám, jsou to velmi dobří lidé, ale ani tam nechodí (do Grónska),“ poznamenal.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová se už dříve a opakovaně proti Trumpovým výrokům ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal.

Trump tento týden povede rozsáhlou americkou delegaci v Davosu. Uvedl, že zde chce s některými stranami o Grónsku hovořit, podle Reuters ale neupřesnil s kým.

Andrej Babiš

Babiš: Nemůžu říct, že stojíme za Grónskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.

Přečíst článek

Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Glosa Dalibora Martínka: Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.

Přečíst článek

Související

Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon

„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů

Přečíst článek

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Pražský hrad
Užito se svolením Správy Pražského hradu/Hana Connor
Petra Nehasilová

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

V posledních letech prochází Pražský hrad sérií změn, které samy o sobě nepůsobí nijak revolučně. Nové osvětlení, architektonické soutěže, kultivace vstupů či manuál proti vizuálnímu smogu by bylo možné vnímat jako dílčí zásahy. Jejich souhrn ale stále zřetelněji ukazuje, že nejde o nahodilé kroky, nýbrž o systematickou proměnu přístupu. Z hlediska řízení veřejné instituce je to posun od improvizace k dlouhodobě udržitelnému standardu.

Osvětlení jako systém, ne jako efekt

Nejnovějším a symbolickým příkladem tohoto posunu je plánovaná obnova venkovního osvětlení Pražského hradu. Její ambicí není zvýšit jas nebo vytvořit efektní podívanou. Odborný výzkum naopak potvrdil, že současná úroveň osvětlení je přiměřená a další navyšování by narušilo vizuální rovnováhu pražského panoramatu. Nová koncepce proto staví na přesném směrování světla, omezení světelného znečištění a přechodu na úsporné LED technologie.

Vítěze koncepce vybere sedmičlenná porota složená z odborníků z Pražského hradu i externích poradců. Architektka a členka poroty Eva Jiřičná upozorňuje, že nasvícení památek je vždy kombinací technické a umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a zároveň projeví respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ říká. Výzvou bude mimo jiné citlivé nasvícení velmi členité katedrály sv. Víta nebo zohlednění vzrostlé zeleně v zahradách.

Architekta Eva Jiřičná a její projekt Centrum nového Žižkova

Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Přečíst článek

Nenápadná architektura kontrolních vstupů

Podobnou logiku sledují i nové kontrolní vstupy do areálu. Vítězný návrh studia Atelier HRA záměrně necílí na výraznou architekturu, ale na funkčnost, flexibilitu a minimální vizuální stopuPřístřešky mají být menší, přemístitelné a téměř neviditelné. Podle poroty se návrh vyznačuje subtilní konstrukcí i vysokou mírou praktičnosti – přístřešky ochrání návštěvníky před sluncem i deštěm, lze je snadno přemístit, redukovat nebo rozšiřovat o další moduly. Porota, složená ze zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže i výzkumného ústavu ČVUT, ocenila zejména praktičnost řešení.

„Snažili jsme se do historického prostředí vstoupit návrhem, který nemá ambici rozšiřovat staletý architektonicko-stavební vývoj Pražského hradu,“ vysvětluje architekt Vít Šimek. Návrh podle něj otevřeně přiznává svou dočasnost, aniž by se stylizoval do podoby atrakce. Do soutěže, první tohoto typu za posledních třicet let, se přihlásilo osmadvacet týmů.

Designér Jerry Koza

Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér

Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.

Přečíst článek

Manuál proti vizuálnímu smogu

Dalším krokem ke kultivaci prostředí je nový Manuál pro kultivovaný Pražský hrad. Ten se zaměřuje především na potlačení vizuálního smogu a sjednocení pravidel pro obchody se suvenýry, restaurace a občerstvení, galerie, kulturní zařízení i veřejné toalety. Okrajově se věnuje také označení administrativních prostor v areálu. Cílem není uniformita, ale čitelný a důstojný veřejný prostor odpovídající významu místa.

Obnova Chotkových sadů

Výraznou proměnou projdou také Chotkovy sady. Na základě soutěže vyhlášené Pražským hradem ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy zvítězil návrh krajinářských architektů Martiny Kameníkové a Radka Prokeše ze studia Arkytek ve spolupráci s Matoušem Jebavým. První parkové úpravy by měli návštěvníci vidět už příští rok.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek připomíná, že do parku se nejméně třicet let neinvestovalo a jeho stav je dnes neudržitelný. „Chceme, aby z něj vznikla zelená oáza s novými výhledy na Prahu a místy k odpočinku,“ říká. Obnova bude kompletně financována z příjmů z cestovního ruchu, aby se peníze vracely zpět obyvatelům i návštěvníkům města.

Projekt reaguje i na současné provozní potřeby – počítá s integrací cyklostezky, obnovou cest a laviček, novým mobiliářem, osvětlením i drobnými zákoutími s vodními prvky a kvetoucími rostlinami. Nad Chotkovou ulicí vznikne vyhlídka s odpočívadlem a piknikovými stoly.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Současná architektura a mentální proměna

Architekti zároveň upozorňují, že Pražskému hradu dlouhodobě chybí kvalitní současná architektura. Dostavba dvou nových objektů u novogotické budovy Nového probošství u severních hradeb je první realizací na tomto místě za posledních sedmdesát let. Podle architekta a designéra Jerryho Kozy, který jako porotce vybíral nové přístřešky u vstupů, by právě současná doba měla být na takto významném místě důstojně zastoupena. „Pražský hrad je velkou výzvou a zároveň závazkem. Neměli bychom se bát vytvářet kvalitní příležitosti,“ říká.

Architekt Josef Pleskot v této souvislosti dříve upozornil, že technické a architektonické zásahy samy o sobě nestačí. Podle něj byl Pražský hrad v posledních dvaceti letech zanedbáván především v rovině uvažování o své roli. Dlouhodobým problémem je podle něj redukce Hradu na průtokový turistický provoz. Návštěvníci areálem projdou, krátce nahlédnou do katedrály a odcházejí. Podle Pleskota má ale Hrad potenciál stát se skutečným cílem – místem diskuse, kultury a mezinárodního dialogu

Architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Přečíst článek

V sousedství katedrály svatého Víta vyrostly dvě přístavby podle návrhu architektonického ateliéru Acht.

Fotogalerie: Po 70 letech se na Pražském hradě stavělo, přímo u katedrály

Nejde jen o rekonstrukci ruiny. Obnovou Nového proboštství se návštěvníkům otevřou dvě dosud nepřístupná nádvoří Pražského hradu.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Přečíst článek
Adršpach

Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu

Přečíst článek
Doporučujeme