Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.
Podle stanice NBC News chtěl Trump tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.
Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Íránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně USA proti Íránu.
Americká armáda má v Německu silné zastoupení, jehož počátky sahají do období po druhé světové válce. Podle údajů amerického ministerstva obrany bylo v prosinci loňského roku na základnách po celém Německu rozmístěno více než 36 tisíc vojáků v aktivní službě spolu s téměř 1500 záložníky a 11 500 civilními zaměstnanci, uvádí NBC News.
Donald Trump hrozí EU. Cla na auta mohou vyskočit už příští týden na 25 procent
Americký prezident Donald Trump oznámil plán výrazně zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie. Zdůvodňuje to údajně nedodrženou obchodní dohodou ze strany EU. Krok by mohl dále vyostřit napjaté vztahy mezi Evropská unie a Spojené státy americké.
Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.
Kdyby se nejednalo – s velmi mírnou nadsázkou – o osud téhle planety, byl by to čas otevřít si popcorn. Tento týden začal soud projednávat žalobu, kterou podal Elon Musk na Sama Altmana a jeho OpenAI, že se zpronevěřila svému neziskovému poslání. Je to epická exkurze do reality největších mozků Silicon Valley.
Kalifornská soudkyně Yvonne Gonzalez Rogersová začala minulé pondělí projednávat civilní žalobu, kterou podal spolumajitel Tesly Elon Musk na OpenAI a její dva vrcholové manažery, CEO Sama Altmana a prezidenta Grega Brockmana. OpenAI se podle jeho podání zpronevěřila původní myšlence, se kterou ji v roce 2015 založili Musk s Altmanem, a sice přinášet pokrok v umělé inteligenci otevřeně pro veřejnost a na neziskovém základě. Musk požaduje náhradu škody 134 miliard dolarů, odvolání Altmana a Brockmana, zrušení komerčních aktivit OpenAI a návrat k neziskovému půdorysu.
OpenAI to považuje čistě za konkurenční boj, protože sám Musk vlastní komerční firmu na umělou inteligenci s názvem xAI, kterou nedávno převedl pod svou firmu SpaceX. Na OpenAI prý útočí ze závisti a žárlivosti. Naopak Musk tvrdí, že Altman, potažmo OpenAI, se obohatili na jeho úkor, protože na začátku byl právě on jejím největším financiérem.
Musk už u soudu poprvé vypovídal, byl přivolán jako první svědek. Popisoval, proč se před jedenácti lety rozhodl spoluzaložit OpenAI – prý jej k tomu podnítil spor se spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem. „Mohl jsem to založit jako ziskovou společnost, ale rozhodl jsem se, že to neudělám,“ prohlásil Musk před soudem. OpenAI podle něj porušila své zakládací sliby tím, že v roce 2019 – rok poté, co Musk odešel ze správní rady – vytvořila komerční dceřinou společnost a později, v roce 2025, se plně transformovala na ziskovou obecně prospěšnou společnost (public benefit corporation). Musk tvrdí, že nejméně 38 milionů dolarů z jeho raného kapitálu pro OpenAI skončilo u financování komerčních aktivit, které nikdy neschválil.
Google královsky vydělá na SpaceX. Stačí úspěšný start na burze
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Před zahájením svědeckých výpovědí soudkyně rozebírala Muskovy příspěvky, které zveřejnil na síti X – například když označil Altmana za „Scama Altmana“ (podvodníka) – a varovala, že je ve hře soudní zákaz veřejného vyjadřování o případu. Aktéři se nakonec zavázali omezit své komentáře k probíhajícímu řízení na sociálních sítích.
Soudkyně Rogersová musela Muska během výpovědi několikrát krotit. Musk se totiž pokoušel argumentovat, že jeho žaloba není o penězích, ale o záchraně civilizace. Prohlásil, že OpenAI pod vedením Microsoftu směřuje k vytvoření „Terminátora“. Soudkyně mu na to odsekla, že v této síni se nebude řešit vyhynutí lidstva, ale porušení neziskových stanov, a zakázala mu o apokalypse dále mluvit.
Žaloba jmenuje jako spoluobžalovaného také společnost Microsoft s tvrzením, že technologický gigant pomáhal OpenAI se odvrátit od neziskových závazků. Microsoft v předběžných podáních žádajících zamítnutí žaloby označil tvrzení za postrádající věcný základ.
Důkazní materiál obsahuje stovky stran interní komunikace – e-maily, SMS zprávy a záznamy hovorů z let před i po Muskově odchodu. A řadu pikantností, které zveřejnil například deník Washington Post. Sam Altman například tvrdí, že s Muskem o OpenAI vyjednávali na festivalu Burning Man v roce 2017, jenže Musk si to pořádně nepamatuje, protože měl údajně v sobě koňskou dávku drogy ketamin. Altman také obvinil Muska, že měl jako svou tajnou spojku v OpenAI svou milenku Shivon Zilisovou, se kterou má nyní čtyři děti a která byla několik let ve vedení této organizace. Jako důkaz jsou předloženy textové zprávy mezi partnery, ve kterých Musk v době svého odchodu z OpenAI žádá přítelkyni, aby se tam chovala přátelsky, ale sbírala informace a pomohla mu přetáhnout klíčové lidi do Tesly. Soud zatím rozhodl tak, že pro další projednávání není důležité, zda Musk bral drogy, ale jeho vztah se Zilisovou v případu relevantní je.
Mezi Muskovými důkazy se objevil osobní deník Grega Brockmana z roku 2017. Podle Muskových právníků zápisky dokazují, že vedení OpenAI plánovalo přechod na ziskový model mnohem dříve, než přiznalo, a že se aktivně snažili zbavit Muska, protože jim mluvil do řízení firmy.
U soudu se objevily i materiály týkající se jiných známých postav ze Silicon Valley. Například korespondence mezi Markem Zuckerbergem a Muskem. Ti dva se na veřejnosti hádali a dokonce se vyzývali ke rvačce. Ovšem realita je evidentně jiná, z textových zpráv plyne, že Zuckerberg loni chválil Muska za práci ve vládě, v jeho agentuře na vyhazování lidí DOGE, a nabízel mu jakoukoli pomoc. Musk se ptal na pomoc v nájezdu na OpenAI – a oba miliardáři si slíbili, že to proberou osobně. V deset let staré korespondenci, kdy OpenAI řešila, zda se spolehnout na výpočetní výkon od Microsoftu nebo Amazonu, Musk označil majitele Amazonu Jeffa Bezose za troubu (tool).
Projednávání případu Musk vs. Altman má trvat zhruba čtyři týdny, ve věci zasedá devítičlenná porota. Podle Economistu na sebe oba dva muži, otcové umělé inteligence, během prvního stání ani nepohlédli.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Musk zažaloval Altmana a OpenAI. Prý zneužili umělou inteligenci
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Na Kanárských ostrovech, patřících ke Španělsku, se rozbíhají ambiciózní projekty, které využívají geotermální teplo pro získávání obnovitelné energie. Mají snížit závislost této oblíbené turistické destinace na drahém dovozu ropy. K provozům na pevnině nyní přibyl obdobný zdroj i na moři. Oproti slunečním panelům nebo větrným turbínám má tu výhodu, že pracuje neustále, ve dne i v noci, bez ohledu na počasí.
Jde vlastně o obdobu pozemních geotermálních elektráren.
Klasická pozemní geotermální elektrárna využívá horkou vodu (v některých končinách rovnou páru) z podzemí, obvykle z hloubky jednoho až pěti kilometrů, kde se nacházejí horké horniny. Pomocí vrtů se horká voda pod vysokým tlakem vyvede na povrch a při snížení tlaku se změní v páru. Některé provozy využívají tuto páru rovnou k zásobování okolních domů, výrobních závodů nebo třeba bazénů teplem. Ale její zužitkování pro získání elektřiny nabízí ještě širší možnosti.
Pára z hlubin totiž může pohánět turbínu a následně generátor, který vytváří elektřinu. Pokud voda z podzemí není dostatečně horká, předá na povrchu v tepelném výměníku své teplo nejdříve vhodné pracovní kapalině, která se i při nižší teplotě přemění v páru. Ta pak pohání turbínu, ochladí se, a tím se zase zkapalní. Jinými vrty se ochlazená voda zase vrací do podzemí, aby udržela tlak v ložisku.
Na Mars? Na Měsíc? Nebo stavět datová centra na orbitě? Elon Musk mate nové investory
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
U elektráren na moři technologie OTEC funguje trochu jinak. Využívá tepla povrchové vody, které se předává pracovní kapalině s nízkým bodem varu. Ta se změní v páru pohánějící turbínu. Studená voda vytažená z hloubky asi kilometru následně páru ochladí, změní v kapalinu a cyklus může začít nanovo.
Ověřovací projekt za tři a půl milionu eur
Elektrárny, které využívají termální energii moře, už existují, ale při pobřeží. Musí tedy k sobě studenou vodu, nabranou v hloubce daleko od pobřeží, čerpat dlouhým potrubím vedeným podél mořského dna. Což se prodraží.
Plošina na volném moři by měla být efektivnější, protože má potřebnou hloubku přímo pod sebou.
Nyní konstruktéři nasadili na plošinu u Kanárských ostrovů vertikální potrubí pro odběr mořské vody. To je podle nich nejsložitější fáze projektu, protože potrubí musí odolat nestálým podmínkám otevřeného moře při zachování přímého spojení s hlubinným zdrojem studené vody.
Potrubí, kterým se z mořských hlubin čerpá velmi chladná voda na plovoucí plošinu, kde bude využita pro kondenzaci pracovní kapaliny při získávání energie. Global OTEC, použito se svolením
Mořská plošina je součástí většího ověřovacího projektu v hodnotě 3,5 milionu eur, který je hrazený z vědeckého rozpočtu Evropské unie. Zařízení je zatím spíše experimentální. „Tímto okamžikem se posouváme z kontrolovaného prostředí do reálného světa,“ komentoval Dan Grech, zakladatel a generální ředitel společnosti Global OTEC.
Nové zařízení má ověřit funkčnost plošiny na otevřeném moři a ideálně i prokázat efektivitu tohoto způsobu získávání elektřiny. Další podobná elektrárna má být postavena na Havaji. Společnost Global OTEC tvrdí, že mořské elektrárny, stavěné na modulovém principu, by měly být schopny nahradit výkon asi 25 gigawattů ze současných fosilních zdrojů.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Jak konstatuje časopis The Economist, dnes pochází z geotermálních zdrojů méně než jedno procento globální (i americké) energie. Vědci z Princetonské univerzity však předpovídají, že technické inovace umožní, aby široce dostupná geotermální energie mohla do roku 2050 v USA produkovat dokonce téměř trojnásobek současného výkonu tamních jaderných elektráren (které v současnosti dodávají zhruba 20 procent elektřiny v Americe).
Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2035 by kumulativní investice do geotermální energie globálně mohly dosáhnout jednoho bilionu dolarů, což je velký skok oproti jedné až dvěma miliardám dolarů investovaným v roce 2024.
Podle rozborů mezinárodního týmu vedeného Rolandem Hornem ze Stanfordovy univerzity tento skok umožňují nové technologie, které zejména dovolují rychlejší vrtání do hlubin.
Pokud obdobné postupy vstoupí i na moře, mohou být jejich výsledky ještě lepší.
Související
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
