Nájmy ve velkých českých městech vzrostly v letošním třetím čtvrtletí meziročně o tři až 14 procent. Nejvíce vzrostly ceny v pražských bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk a následně 2+1 v Olomouci. Na zdražování měl vliv krom jiného také větší zájem studentů o bydlení v univerzitních městech. Mezičtvrtletně kvůli vyšší sezonní poptávce některé nájmy ve městech zdražily až o čtvrtinu. Hypotéka na pořízení bytu je ale v řadě případů téměř dvakrát dražší než měsíčné nájemné. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz.
Starší byty zdražily v druhém čtvrtletí ve velkých městech meziročně v průměru o 27 procent a oproti prvnímu čtvrtletí o sedm procent. Metr čtvereční se tak nyní prodává v průměru 77 343 korun. Nejvíce rostly ceny bytů v Ústí nad Labem a Ostravě, tedy ve městech, kde jsou byty nejlevnější. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz. Podle ní sice mezičtvrtletní srovnání ukazuje zpomalení růstu cen, stále je však tlačí vzhůru vysoká poptávka po vlastním bydlení.
Česká spořitelna získala od Evropské investiční banky úvěr na stavbu 700 nájemních bytů v Praze. Získá až 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun), celkové náklady projektu činí zhruba 187,5 milionu eur. Banka byty pronajímá za nižší než tržní nájemné profesím, které jsou důležité pro fungování státu, například zdravotníkům, učitelům, policistům či hasičům, uvedl Filip Hrubý z České spořitelny. Výstavbu a správu bytů má na starosti společnost Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS), jde o dceřinou firmu banky.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Developeři na pražském Starém Městě dokončili desítky nových bytů. Dlouhodobě tam přitom mnoho nových staveb nevzniká, protože výstavbu v centru města často komplikují obtížné změny v územních plánech, odpor obyvatel či zásahy památkářů.
Podle údajů společnosti Bezrealitky, která se věnuje prodeji a pronájmu nemovitostí, vyskočila výše nájmů začátkem roku ve 13 ze 14 krajů v meziročním srovnání dvouciferně.
Stanjurův plán zapojit do výstavby nájemního bydlení penzijní společnosti dává na první pohled logiku. Bude více peněz na výstavbu, bude víc bytů, nájmy se sníží, to je základní úvaha (nesmysl, nájmy se nikdy nesnižují). Na druhý a každý další pohled už to dává menší logiku.
Kamarádka má dceru doktorku, manžel dcery pracuje v IT. Vyšší střední třída. Zatím bydlí v pronájmu v centru Prahy, ale chtěli by vlastní. Když zjistili, že by na hypotéce spláceli 70 tisíc měsíčně, protočily se jim panenky. I na ně je to moc.
Poptávka po nových bytech v Praze letos meziročně vzrostla o 98 procent. V důsledku převisu poptávky nad nabídkou vzrostly ceny bytů i nájmy v hlavním městě meziročně o sedm procent, tvrdí nová analýzy Central Group. Bydlení v Praze zůstává nejméně dostupné ve střední Evropě.
Průměrná cena za metr čtvereční nájemního bydlení v Česku během třetího kvartálu letošního roku stoupla o 1,6 procenta na 310 korun, uvádí Deloitte Rent Index.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.