Nájemní bydlení v Česku dál zdražuje, růst ale není zdaleka plošný. Průměrné nájemné ve druhém čtvrtletí vzrostlo o 1,2 procenta na 343 korun za metr čtvereční, ve většině krajských měst však ceny klesaly. Zlevnila dokonce i Praha, kde se nájmy po několika čtvrtletích růstu snížily o necelé procento.
Nájmy ve velkých českých městech vzrostly v letošním třetím čtvrtletí meziročně o tři až 14 procent. Nejvíce vzrostly ceny v pražských bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk a následně 2+1 v Olomouci. Na zdražování měl vliv krom jiného také větší zájem studentů o bydlení v univerzitních městech. Mezičtvrtletně kvůli vyšší sezonní poptávce některé nájmy ve městech zdražily až o čtvrtinu. Hypotéka na pořízení bytu je ale v řadě případů téměř dvakrát dražší než měsíčné nájemné. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz.
V září zdražily nájmy v České republice meziročně o 15 procent na 368 korun za metr čtvereční. Proti srpnu vzrostly o 1,1 procenta. Nájmy na začátku podzimu zdražovaly o třetinu rychleji než ve stejném období před rokem, uvádí analýza realitně-poradenské platformy Bezrealitky.cz. Po letních prázdninách podle ní vždy výrazně vzroste počet lidí, kteří hledají bydlení, protože na začátku podzimu domácnostem často končí nájemní smlouvy. Ubytování ale před začátkem zimního semestru shání také studenti.
Polovina srpna. Pro studenty vysokých škol, pro lajdáky, kteří v létě cestovali, a kašlali na to, kde budou během studijního roku bydlet, nyní nastávají horké chvilky. Hledají ubytování ve městě, kde mají nabrat vzdělání. Ale vše je přebráno. Budou si muset připlatit.
Vládě došly peníze na program dostupné bydlení, jak informovala Česká televize. Tedy na program, na kterém se v době nedostupného bydlení chtěla předvést. Nutno podotknout, že šlo o projet Piráta, bývalého ministra Ivana Bartoše. Tedy v současné vládě nijak oblíbeného politika. Byl to chaot, který byl loni v září z vlády vyhozen.
Starší byty zdražily v druhém čtvrtletí ve velkých městech meziročně v průměru o 27 procent a oproti prvnímu čtvrtletí o sedm procent. Metr čtvereční se tak nyní prodává v průměru 77 343 korun. Nejvíce rostly ceny bytů v Ústí nad Labem a Ostravě, tedy ve městech, kde jsou byty nejlevnější. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz. Podle ní sice mezičtvrtletní srovnání ukazuje zpomalení růstu cen, stále je však tlačí vzhůru vysoká poptávka po vlastním bydlení.
Česká spořitelna získala od Evropské investiční banky úvěr na stavbu 700 nájemních bytů v Praze. Získá až 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun), celkové náklady projektu činí zhruba 187,5 milionu eur. Banka byty pronajímá za nižší než tržní nájemné profesím, které jsou důležité pro fungování státu, například zdravotníkům, učitelům, policistům či hasičům, uvedl Filip Hrubý z České spořitelny. Výstavbu a správu bytů má na starosti společnost Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS), jde o dceřinou firmu banky.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Developeři na pražském Starém Městě dokončili desítky nových bytů. Dlouhodobě tam přitom mnoho nových staveb nevzniká, protože výstavbu v centru města často komplikují obtížné změny v územních plánech, odpor obyvatel či zásahy památkářů.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
