Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Mark Zuckerberg to na své síti Threads pěkně schytal. V tradičně pozitivně laděném příspěvku napsal, že jeho Meta bude sponzorovat rekvalifikační program, který pomůže z Ameriky udělat lídra v AI. Věřím, že budoucnost je pro každého, napsal. Jenže Meta nedlouho předtím oznámila, že kvůli AI vyhodí dalších 8 tisíc - a většinou jde o dobře placené, kvalifikované joby, jako jsou produkťáci, softwaroví inženýři a manažeři.

Kdežto inzerovaný program America's Workers Academy chce školit lidi na manuální práce - především na pokladače a montéry optických kabelů, kteří jsou potřeba pro aktuální horečnou výstavbu datových center. Lidé v diskusi mu to moc nedarovali.

AI bere práci

"Strávil jsi roky vývojem algoritmů, které mají nahradit lidi, a teď po těch lidech chceš, aby pro ty algoritmy stavěli infrastrukturu. Tak to je hard sell...," píše například uživatel @s0ftauth0rity. „Takže AI vám vezme práci za 300 tisíc dolarů ročně a vy teď můžete jít zadarmo zpátky do školy, abyste pak dělali práci, kde dostanete tak 65 tisíc ročně, a stavěli tu věc, co vám ten job za 300 tisíc vzala? To dává smysl. Z téhle příležitosti budeme všichni úplně nadšení…,“ tolik @theaustinhomeguy. Pardon, abychom byli přesní, kromě pokladačů kabelů se lze školit i na instalatéry a elektrikáře. Nic proti, ale, jak se ptá jiná diskutující: Zuckerbergu, dáte do takové školy své děti?

Montáž kabelů pro datová centra může být na pár let perspektivní job, než se tedy přesunou na Muskův Měsíc nebo Mars a bude z toho práce jen pro fajnšmekry, ale možná bude zase lépe placená. Teď o zaměstnání přicházejí kancelářští lidé, jenže ani dělnické či méně kvalifikované profese nemají své jisté. To platí i pro gastro. 

Představte si, že robot udělá za hodinu desetkrát tolik tacos než obyčejný člověk. Možná víc. "Robot dokáže za jedinou hodinu připravit 500 salátů, Tex-Mex pokrmů nebo poke bowls s přesnými ingrediencemi podle vašeho přání. Nevím přesně, kolik jich zvládne udělat jeden člověk, ale asi ne víc než 30, možná 45 za hodinu," pochlubil se technologický podnikatel Marc Lore, mimo jiné majitel gastro start-upu Wonder.

Roboty nasadí v řetězci už příští měsíc, v restauraci na skoro non-stop provoz stačí tři živí lidé. A levný provoz mu dovolí držet nízké ceny. Jestli tohle není potrava pro odbory, tak už nic. 

Proto, že roboti jsou na prahu naší hmotné reality, není divu, že se na ně chystá i legislativa. Čína je nejdál, vymyslela 29 místné číslo, které bude humanoidům sloužit jako identifikační doklad, občanka. Robobčanka.

Země se pere s dědictvím své někdejší drastické politiky jednoho dítěte, která vyústila v demografickou krizi. A tak jedno sociální inženýrství vytlouká dalším, chce AI pracovníky masově nasazovat do všech profesí, kde to zvládnou. Čínským úřadům se nástup robotické pracovní síly bude líbit, půjde ji totiž ovládat ještě lépe než lidské dělníky.

Identifikační kód je o jedenáct znaků delší než číslo čínského občana. A do nejmenšího detailu specifikuje národnost, výrobce, model a neopakovatelné sériové číslo. Tento identifikační kód není jen obyčejná statická poznávací značka. Funguje údajně jako "telemetrická pupeční šňůra" v reálném čase, která úřadům hlásí naprosto vše, co robot dělá - od fyzického opotřebení jeho kloubů až po stav baterie a kognitivní kapacitu jeho umělé inteligence. Prostě člověk nemá šanci. 

Bezos lelkuje

Pak skoro až pohladí na duši, když se dozvíme, že jeden z lidí, co ovládají současný závod umělé inteligence, žije jako člověk z masa a kostí. Skoro. Magazín Fortune popsal, jak vypadá denní režim Jeffa Bezose. „Ráno hrozně rád lelkuju.“  Lelkování znamená čtení novin, pití kávy a snídani s dětmi předtím, než odejdou do školy. 

První schůzku má až v 10 hodin dopoledne a cokoli mentálně náročného – říká tomu "schůzky s vysokým IQ“ – si nechává na dobu před obědem. Potom už se prý okno zavírá. „Kolem páté odpoledne už si říkám: o tomhle dneska nedokážu přemýšlet, zkusme to znovu zítra v 10 dopoledne.“ No, tak určitě. 

Kdo se bojí, že i pro jeho job si přijdou roboti s AI, o peníze, nebo obecně budoucnosti, máme i pozitivní zprávy. Umělá inteligence se dá využít na vyhledávání pokladů ve starém harampádí v domácnosti a nějakou tu korunu si přivydělat.  Média referovala o seniorce, která si koupila před šedesáti lety ve starožitnictví nějakou čmáranici za stovku a nyní to díky AI prodala za čtvrt milionu dolarů coby díla skotského koloristy F.C.B. Cadela. Civilizační deník radí: Zkuste se Google Lens podívat, co doma máte. 

Je to malá náplast naděje na všechny ty nejistoty, ale aspoň nějaká. 

Proč nebyli Trump, Melania a Barron na svatbě Donalda mladšího. A jak to souvisí s mocí a krásou

Enjoy

Donald Trump se minulý týden na druhou svatbu svého juniora s ex-modelkou Bettinou neobtěžoval. Ani jeho poslední manželka a syn. A jak to v palácích bývá, kolem nepřítomnosti je spousta interpretací.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB čtvrteční rozhodnutí v tiskové zprávě zdůvodnila tím, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a že zvýšení úroků je vhodné pro více scénářů, podle nichž by se situace mohla dál vyvíjet. Zvýšení úroků je první téměř po třech letech.

ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě na konci února vyvolala krizi na trhu s energiemi. Banka doufá, že zvýšením úroků zabrání tomu, aby se prudký růst cen energií vyvolaný dopadem americko-izraelského útoku na Írán promítl do vyšší inflace.

EU řeší sankce proti izraelskému ministrovi. „Ani se o to nepokoušejte,“ vzkázal Macinka

Politika

Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.

ČTK

Přečíst článek

Analytik: Jde o vynucenou reakci

„ECB nepřekvapila a podle očekávání se rozhodla pro zpřísnění měnové politiky. Zvýšení klíčové depozitní sazby ze dvou na 2,25 procenta je vynucenou reakcí na rostoucí inflační rizika,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.

Ve snaze tlumit inflační tlaky ECB podle Maliny pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení depozitní sazby i na podzim, konkrétně na 2,50 procenta. Pokud by konflikt na Blízkém východě pokračoval a ceny energií zůstávaly dlouhodobě na současných úrovních, není podle analytika vyloučeno ani třetí zvýšení. To by podle něj mělo vážné důsledky pro už tak slabý ekonomický růst v eurozóně.

Trhy čekají další růst sazeb

Rozhodnutí Rady guvernérů bylo jednomyslné. Někteří její členové chtěli zvýšit úroky už v dubnu. Ekonomové tento krok očekávali a uváděli, že jeho hlavním cílem je udržet pod kontrolou inflační očekávání a zároveň posílit důvěryhodnost ECB po pomalé reakci na inflační vlnu po pandemii v roce 2022.

Někteří analytici krok označili za preventivní opatření, které je možné zrušit, pokud cenové tlaky odezní.

Ceny rostou pomaleji. Analytici ale varují, že klid nemusí vydržet

Money

Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.

nst

Přečíst článek

Prezidentka ECB Christine Lagardeová však toto označení odmítla. „Takhle jsme o tom vůbec nediskutovali,“ řekla na tiskové konferenci. Zároveň zdůraznila, že ECB bude pečlivě sledovat další dopady energetického šoku způsobeného konfliktem na Blízkém východě a že její rozhodnutí budou i nadále záviset na příchozích ekonomických datech.

Finanční trhy nyní očekávají v nejbližších 12 měsících další dvě zvýšení úrokových sazeb. První by mohlo přijít v září.

Inflace překonala cíl ECB

Růst cen ropy a plynu přispěl k tomu, že inflace v zemích eurozóny v květnu stoupla na 3,2 procenta, a výrazně tak překonala dvouprocentní cíl ECB. Další růst cen je pravděpodobný, protože konflikt trvá déle, než většina analytiků očekávala.

ECB dnes také zvýšila odhad inflace na letošní rok. Nyní ji odhaduje na 3,0 procenta. V březnu počítala s inflací 2,6 procenta. Zvýšila i výhled na příští rok, a to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.

Inflace klesla k cíli ČNB. Analytici ale varují před drahými službami

Money

Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.

nst

Přečíst článek

ECB zhoršila výhled růstu 

Centrální banka  aktuální zprávě zhoršila i výhled hospodářského růstu na letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v eurozóně zvýší o 0,8 procenta. Před třemi měsíci počítala s růstem o desetinu procentního bodu vyšším.

V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu na 1,2 procenta.

ECB bije na poplach. Banky mají zrychlit obranu před hrozbami nové AI

Money

Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.

nst

Přečíst článek