Muskův burzovní triumf chladne. Akcie SpaceX po raketovém startu ztrácí dech

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.

Evropskou unii čeká další ostrý střet o migraci. Minulotýdenní summit podle bruselského serveru Politico ukázal, že členské státy rozděluje nejen otázka rychlejšího navracení migrantů, ale také to, kdo má platit případná návratová centra ve třetích zemích.

Spor spojuje dvě mimořádně citlivá témata současné evropské politiky: migraci a budoucí dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle Politica může zásadní střet mezi oběma tábory přijít na zasedání Evropské rady na konci října.

Migrace sice nebyla hlavním tématem posledního summitu, přesto se v pátek ráno uskutečnila takzvaná migrační snídaně. Účastní se jí státy, které prosazují přísnější migrační politiku. Krátce poté se na veřejnost dostal dopis podepsaný zástupci 19 zemí EU.

„Prodali nám sen.“ I zastánci brexitu dnes mluví o hořkém vystřízlivění

Politika

Deset let po brexitu spojuje dva bratry víc než jen podnikání: zklamání. Jeden hlasoval pro odchod z EU, druhý proti, dnes ale oba říkají, že Británie z historického rozhodnutí nezískala to, co slibovalo.

ČTK

Přečíst článek

Signatáři v něm tvrdí, že migrační politika Unie musí přinést konkrétní výsledky, které lidé skutečně pocítí. „O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ stojí v dokumentu. Podle jeho autorů také nelze připustit, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace sloužila jako nástroj politického tlaku.

Dopis podepsal i český premiér Andrej Babiš. Připojili se k němu také představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska.

Podle diplomatických zdrojů z EU dopis překvapil zejména Francii. Kdyby za ním stály jen italská premiérka Giorgia Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová, nešlo by podle jednoho ze zdrojů o zásadní problém. „Když ho ale podepsalo 19 zemí, stal se z toho obrovský problém,“ citovalo Politico unijního diplomata.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Státy v dopise ocenily nedávné schválení návratového nařízení, které má urychlit a zefektivnit návraty neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Norma má zároveň usnadnit vznik návratových center mimo Evropskou unii.

Současný systém prý nefunguje

Právě návratová centra patří k nejspornějším bodům nové migrační politiky. Měla by sloužit především lidem, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, kteří pobývají v EU neoprávněně nebo u nichž bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění. Namísto čekání na deportaci v členském státě by mohli být přesunuti do centra mimo EU, odkud by se organizoval jejich návrat.

Podporovatelé těchto center tvrdí, že současný systém nefunguje. Jeden z diplomatů ze země, která návratová centra prosazuje, upozornil, že skutečná míra návratů migrantů je nižší než 30 procent. „Pokud ji nedokážete zvýšit, krajní pravice bude dál posilovat,“ řekl.

Průlom ve Švýcarsku. Írán a USA se dohodly na cestovní mapě k míru

Politika

Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.

nst

Přečíst článek

Problematické zkušenosti

Kritici ale varují, že není jasné, jak by podobná centra v praxi fungovala a zda by v nich byla dodržována lidská práva. Připomínají také problematické zkušenosti s podobnými modely, například britský plán přesouvat žadatele o azyl do Rwandy.

Proti návratovým centrům se vymezil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nejsem si jistý, že právě o tom je Evropa,“ řekl po skončení summitu. Dodal, že si není jistý, zda podobné řešení odpovídá základním principům, na nichž byla Evropa vybudována. Zároveň uvedl, že nikdy neviděl návratové centrum ve třetí zemi, které by skutečně fungovalo.

Další spornou otázkou jsou peníze. V závěru dopisu 19 států vyzývá Evropskou komisi, aby členské země v jejich úsilí dál podporovala, včetně finančních prostředků. Podle Politica to naznačuje snahu využít na podobné projekty peníze z unijního rozpočtu.

Právě o ten se povede v příštích letech tvrdé vyjednávání. A pokud se debata o migraci propojí s rozpočtem EU, může se z návratových center stát jedno z nejvýbušnějších témat letošního podzimu.

Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky

Z cen hypoték se stává zásadní politické téma. Premiér Andrej Babiš viní Českou národní banku z jejich zdražování. K němu by podle něj mělo dojít v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb centrální banky z konce minulého týdne, prvního po takřka čtyřech letech.

Banky už zdražily dopředu

Banky však pro zdražování hypoték nemají prakticky žádný důvod. Už totiž zdražily v uplynulých týdnech a měsících. ČNB vlastně zvýšením svých sazeb jejich zdražení spíše už jen potvrzuje. Trh totiž v režimu vyšších úrokových sazeb – tedy těch klíčových pro hypoteční sazby – „jede“ už delší čas, v podstatě od prvních dní války v Íránu na přelomu února a března. Lze tak říci, že trh zvýšení sazeb ČNB plně očekával a do svých – tržních – sazeb jej už plně započítal předtím, než samotný krok ČNB minulý týden nastal.

Prognózy dalšího zdražení jsou přehnané

V médiích se přitom v těchto dnech objevují i takové analytické prognózy, podle nichž banky v reakci na zvýšení základní úrokové sazby ČNB zvýší sazby hypoték o dalších až 0,3 procentního bodu. To je ale krajně nepravděpodobné. Ačkoli právě na těchto prognózách může Babiš stavět svou kritiku centrální banky.

Rozhodují swapy, ne jen sazba ČNB

Banky ovšem v praxi stanovují sazby hypoték mnohem spíše podle sazeb úrokových swapů než podle základní sazby ČNB. A to nejvýše se čtyřměsíčním zpožděním, jak plyne z loňské výzkumné zprávy ČNB.

Zdroje bank v červnu spíše zlevňují

Korunové úrokové swapy, například tříleté či pětileté, narostly zhruba před čtyřmi měsíci – viz graf Bloombergu, zachycující konkrétně pětiletý swap – zejména v důsledku zesílení inflačních očekávání kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Od té doby swapy kolísají kolem zvýšené úrovně, ale dále nerostou. Právě teď jsou na stejné úrovni jako začátkem března. V červnu dokonce v porovnání s květnem dochází poprvé od začátku války k meziměsíčnímu poklesu průměrné měsíční pětileté swapové sazby; měsíční průměry zachycují přímky na grafu níže. Pokles činí osm bazických bodů, neboli 0,08 procentního bodu.

Bankám tak navzdory zvýšení sazeb ČNB jejich zdroje, jimiž hypotéky kryjí, mírně zlevňují. Alespoň tedy v červnu v porovnání s květnem. I z toho je zřejmé, proč je krajně nepravděpodobné, že hypotéky budou nyní zdražovat, navíc hned „až o 0,3 procentního bodu“, jak tvrdí někteří analytici. Proč by měly zdražovat až o 30 bazických bodů, když jim zdroje o osm bazických bodů zlevňují? To by předpokládalo, že v Česku náhle přestal existovat jakýkoli konkurenční boj mezi bankami.

ČNB další zdražení hypoték nespustí

Banky už tedy růst swapů plně promítly do sazeb hypoték, přičemž současně swapy dále nerostou, ba dokonce mírně klesají. Banky tudíž vskutku prakticky nemají žádný důvod nyní hypotéky dále zdražovat, a to ani v důsledku zvýšení základní sazby ČNB.

Další komentáře Lukáše Kovandy