Nejbohatší obyvatel země s majetkem přes 200 miliard dolarů. Zakladatel společností Space X a Boring Company, spoluzakladatel a bývalý investor společnosti PayPal, spoluzakladatel a dlouholetý šéf automobilky Tesla. Narodil se 28. června 1971 v Pretorii v Jihoafrické republice, americké občanství má od roku 2002. V 90. letech studoval ekonomiku a fyziku na Pensylvánské univerzitě, kde promoval v roce 1997 s bakalářským titulem. První start-up založil ve 24 letech pod názvem Zip2, který se společníky v roce 1999 firmu prodal za 307 milionů dolarů společnosti Compaq. V roce 2022 koupil sociální síť Twitter za 44 miliard dolarů (asi jeden bilion korun).
Stanislav Šulc: AI revoluce míří na burzu. Proč právě nyní?
Rok 2026 se může stát jedním z nejúspěšnějších z pohledu burzovních startů za poslední dekády. Na burzu již zcela jistě vstoupí firmy SpaceX, OpenAI a Anthropic, tedy klíčové společnosti nejen v oblasti umělé inteligence. Ale tím jízda primárních emisí zdaleka nekončí, protože i další firmy z dalších oblastí se chystají upsat akcie. Co za touto vlnou stojí? Je situace na trhu tak příznivá? Nebo se jen andělští a venture kapitáloví investoři snaží vyexitovat včas?
Společnost SpaceX Elona Muska chystá štěpení akcií v poměru 5:1. Podle Bloombergu tím sníží cenu jedné akcie z více než 526 dolarů na zhruba 105 dolarů, aby byla atraktivnější pro investory před očekávaným vstupem na burzu.
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Kdyby se nejednalo – s velmi mírnou nadsázkou – o osud téhle planety, byl by to čas otevřít si popcorn. Tento týden začal soud projednávat žalobu, kterou podal Elon Musk na Sama Altmana a jeho OpenAI, že se zpronevěřila svému neziskovému poslání. Je to epická exkurze do reality největších mozků Silicon Valley.
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
Elon Musk znovu rozjíždí velkou hru. Jeho SpaceX se posouvá od raket ke kódu. Potenciální akvizice AI startupu Cursor ukazuje, že chce posílit svůj vliv v technologickém souboji o budoucnost.
Společnost SpaceX pokračuje v přípravách na jeden z nejočekávanějších primárních úpisů akcií (IPO) v historii. Jak uvedla agentura Reuters, firma tento týden hostí analytiky na třídenních neveřejných setkáních ve svých klíčových provozech v Texasu a Tennessee.
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Společnost SpaceX zvažuje v rámci plánovaného vstupu na burzu (IPO) cílovou valuaci přesahující dva biliony dolarů. Podle zdrojů agentury Bloomberg obeznámených se situací firma tuto hodnotu představuje potenciálním investorům před sérií schůzek, které mají proběhnout v následujících týdnech.
SpaceX Elona Muska míří na burzu a může přepsat historii. Ocenění firmy by mohlo přesáhnout 1,7 bilionu dolarů a samotné IPO by překonalo všechny dosavadní rekordy.
Firmy LOM Praha, Enstrom a DSA budou spolupracovat na výrobě dílů a montáži vrtulníků Enstrom v České republice. Účelem podepsané dohody je zvýšit spolupráci ve výrobě některých specifických náhradních dílů či v generálních opravách převodovek.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon oznámil, že přerušuje styky s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Odůvodnil to dosud nezveřejněným zapsáním Izraele na seznam zemí a ozbrojených organizací, které se v době války dopustily sexuálního násilí.
Francouzský výrobce pneumatik Michelin představil plán zrušení až 1500 pracovních míst v Francii. Plán počítá pouze s dobrovolnými odchody zaměstnanců během tří let. V současnosti Michelin ve Francii zaměstnává téměř 17 tisíc lidí.
Nástroje generativní AI využívá v práci alespoň několikrát týdně 38 procent zaměstnanců v Česku. Vyplývá to z letošního průzkumu agentury Ipsos pro Vodafone mezi 1000 respondenty. Loni přitom podle dat ČSÚ využívala AI pětina pracujících.
Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun.
Členské státy EU formálně finálně potvrdily uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu a rovněž vůči představitelům palestinského hnutí Hamás.
Švédsko daruje Ukrajině jako součást pomoci napadené zemi 16 starších stíhacích letounů JAS 39 Gripen verze C/D a v první fázi prodá Kyjevu až 20 nových strojů v provedení E/F za 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč).
Trestní stíhání libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) z neoznámení trestného činu státní zástupkyně zrušila. Hejtman to dnes oznámil na síti X. Policie Půtu stíhala kvůli tomu, že údajně dostal nabídku úplatku, který sice odmítl, ale policii to neoznámil.
Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše, se týká i zemědělských fondů. ČTK to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel.
Jaderná elektrárna Temelín dokončila rozsáhlou modernizaci systému chlazení generátorů. Investiční akce, která začala v roce 2023, si vyžádala desítky milionů korun. Technici vyměnili klíčové tepelné výměníky v podzemí strojovny. Nové zařízení umožní provádět údržbu za plného provozu, což umožní zkrátit plánované odstávky obou bloků.
