Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.
Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová získala v roce 2024 podle výpočtů deníku Financial Times celkové příjmy výrazně vyšší, než odpovídá oficiálně zveřejněnému platu. Rozdíl tvoří především benefity a odměny z dalších funkcí, které banka detailně nerozepisuje.
Třemi nejvlivnějšími ženami na světě pro rok 2025 jsou podle amerického magazínu Forbes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a japonská premiérka Sanae Takaičiová. V žebříčku figurují ženy z 25 zemí, přičemž poloviční podíl mají Spojené státy; žádná Česka ani Slovenka se v něm neumístila.
Evropa podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové zmeškala šanci stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Těmi jsou nyní především Spojené státy a Čína. Pokud však Evropa přistoupí k inovacím rozhodně a začne systematicky odstraňovat překážky brzdící rozvoj AI, může se i tak stát významným hráčem. Slovenský prezident Peter Pellegrini zároveň kromě výhod upozornil i na riziko, že AI může ovlivňovat lidské rozhodování.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
