Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Čím dál více činitelů Evropské centrální banky (ECB) se přiklání k zářijovému snížení úrokových sazeb v eurozóně. Odvrátit by ho tak mohlo jen velké překvapení v ekonomických údajích zveřejněných v příštích týdnech. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozhovorů s řadou zdrojů z ECB.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Evropské banky vyzývají Evropskou unii, aby je označila za strategické odvětví. Varují, že v sázce je jejich konkurenceschopnost a budoucnost EU, uvedla agentura Reuters s odvoláním na seznam 45 návrhů sestavený Evropskou bankovní federací (EBF), jejímž členem je také Česká bankovní asociace (ČBA).
Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci.
