Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Bývalý americký prezident Donald Trump jmenoval dočasným členem Rady guvernérů Fedu ekonoma Stephena Mirana. Ten nahradí Adrianu Kuglerovou, která rezignovala. Trump tak posiluje svůj vliv na centrální banku, jejíž šéfa Jeroma Powella dlouhodobě kritizuje.
Základní úroková sazba zůstává na úrovni 3,5 procenta. Rozhodla ve středu na svém měnověpolitickém zasedání bankovní rada ČNB. Trh stabilitu sazby očekával. Podle expertů je možné, že do konce roku centrální bankéři ke snížení sazeb přistoupí, záležet bude na dalším vývoji ekonomiky.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, poté co je v únoru snížila o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 procenta, diskontní sazba na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta, uvedl Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta. Meziroční tempo inflace zpomalilo z dubnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad
Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním 1. čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50.282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Americká vesmírná společnost SpaceX hodlá z primární veřejné nabídky akcií (IPO) získat 75 miliard dolarů (1,56 bilionu korun), oznámila to ve středu v materiálech pro burzovní komisi. Půjde tak o největší nabídku akcií všech dob. Tržní hodnota podniku by se tím přiblížila 1,77 bilionu USD (36,9 bilionu korun), a zařadila by se tak mezi nejhodnotnější firmy světa, uvedla agentura Bloomberg.
Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil dnes náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.
Členské státy EU daly zelenou ✅ zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány ve středu podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit 🛑 válku v Íránu, dokud Kongres neschválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters.
Německo, Francie a Británie vymýšlejí společně s Kyjevem plán, jak zapojit ruského prezidenta Vladimira Putina do rozhovorů o ukončení války, kterou Moskva vede už pátým rokem proti Ukrajině. Napsala to ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. Berlín, Paříž a Londýn podle Bloombergu mají pocit, že se v poslední době posílila pozice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vstup vesmírné společnosti SpaceX na akciovou burzu by mohl ještě více obohatit 🤑 některé už nyní majetné členy americké administrativy, kteří vlastní ve firmě miliardáře Elona Muska podíly. Je mezi nimi i velvyslanec Spojených států v České republice Nicholas Merrick. Píše o tom agentura Bloomberg.
Sněmovna ve středu večer v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Vláda si od ní slibuje dodatečný roční výnos přes 14 miliard korun 💰a také narovnání podnikatelského prostředí.
Číst více
