Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Špatná zpráva pro euro. Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jeho vzniku neustále zvětšují, a v posledních letech ještě výrazněji, což může vést k jejímu nezadržitelnému rozpadu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se ve čtvrtek bude rozhodovat mezi snížením základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a jejím ponecháním na současné úrovni 4,25 procenta. Předpokládají to v anketě oslovení analytici. Větší část z nich se ale kloní k dalšímu uvolňování měnové politiky. O čtvrt procentního bodu snížila bankovní rada úrokovou sazbu i na předchozích dvou jednáních. Bankovní rada bude mít při nadcházejícím rozhodování o sazbách k dispozici novou prognózu hospodářského vývoje.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes odpoledne rozhodne o dalším nastavení základní úrokové sazby. Analytici převážně očekávají, že centrální banka bude pokračovat v uvolňování měnové politiky a sníží sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Oznámil to odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro. České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
