Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Bývalý americký prezident Donald Trump jmenoval dočasným členem Rady guvernérů Fedu ekonoma Stephena Mirana. Ten nahradí Adrianu Kuglerovou, která rezignovala. Trump tak posiluje svůj vliv na centrální banku, jejíž šéfa Jeroma Powella dlouhodobě kritizuje.
Základní úroková sazba zůstává na úrovni 3,5 procenta. Rozhodla ve středu na svém měnověpolitickém zasedání bankovní rada ČNB. Trh stabilitu sazby očekával. Podle expertů je možné, že do konce roku centrální bankéři ke snížení sazeb přistoupí, záležet bude na dalším vývoji ekonomiky.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, poté co je v únoru snížila o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 procenta, diskontní sazba na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta, uvedl Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Čínští technologičtí giganti Tencent a Alibaba jednají o investici do start-upu zaměřeného na umělou inteligenci (AI) DeepSeek. Investice by firmu ocenila na více než 20 miliard dolarů (zhruba 415 miliard korun). S odkazem na své čtyři zdroje o tom napsal web The Information.
Index PX dnes klesl o 0,55 procenta na 2641,53 bodu. Dolů ho stáhly hlavně akcie Erste Bank. Rostla naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita investorů se zvýšila, objem zobchodovaných akcií činil nadprůměrných zhruba 750 milionů korun. Koruna dnes ztrácela vůči oběma hlavním světovým měnám.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude 1. června rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh.
Číst více
Italský antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Booking.com. Důvodem je podezření na nepoctivé obchodní praktiky související s tím, jak jsou jednotliví poskytovatelé ubytování na platformě Booking.com prezentováni. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
O post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) na další čtyři roky se v pátek na sjezdu odborů budou ucházet tři kandidáti, a to dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.
Německá vládasnížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší 📈 jen o 0,5 procenta, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Číst více
Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce 19 let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
Zástupci členských států EU podpořili schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur 💶 (2,2 bilionu Kč). Maďarsko odvolalo svou blokaci a uvedlo, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.
