Česká inflace v říjnu nečekaně zpomalila na 2,4 procenta. Radost z levnějších potravin ale může mít krátké trvání. Ekonomové varují, že prudké zdražování energií se do peněženek domácností teprve promítne a začátkem příštího roku může inflace vystřelit téměř ke čtyřem procentům. Českou národní banku navíc už ve čtvrtek čeká rozhodování o úrokových sazbách, které by podle odhadů mohly vzrůst.
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta. Bankéři si chtějí počkat, jak se do inflace promítne energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko, další zvýšení sazeb může přijít už v září.
Dánská koruna je k euru připoutaná už více než čtvrt století. Její nynější slabost ale ukazuje, že i velmi pevný kurzový režim může dostat pružnější výklad. Trh si klade otázku, zda Kodaň nechce vlastní měnu využívat podobně jako Česko – jako pojistku proti slabé eurozóně a podporu exportní konkurenceschopnosti.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Kevin Warsh má za sebou první měnové rozhodnutí v čele Fedu. Sazby zůstaly v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Nový výhled ale ukazuje, že americká centrální banka už letos nepočítá se stabilitou sazeb, nýbrž s jejich možným zvýšením.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
