Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Kevin Warsh má za sebou první měnové rozhodnutí v čele Fedu. Sazby zůstaly v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Nový výhled ale ukazuje, že americká centrální banka už letos nepočítá se stabilitou sazeb, nýbrž s jejich možným zvýšením.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
