Zajímá nás
Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Češi jsou ke společné měně skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu agentury Median pro Radiožurnál si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné. „Z výsledku průzkumu je jasné, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch. Otázkou je, zda je ještě mají kde brát,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.
Všeobecná očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) začne se snižováním úrokových sazeb, by se mohla naplnit už v létě. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu tuto možnost připustila šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Bude euro zase za 23 korun? Podle forexového obchodníka a zakladatele FXStreet.cz Ondřeje Hartmana se na tuto úroveň z letošního dubna jen tak nevrátí. „Šlo o krátkodobý výstřelek při mimořádné kombinaci faktorů,“ říká uznávaný trader. Koruna podle něj nemá nyní důvod posilovat. Dlouhodobě vidí její kurz na úrovni 25 až 26 korun za euro, který podle něj bude kompromisem pro stabilitu spotřebitelských cen i konkurenceschopnost průmyslu.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. V prohlášení o tom informoval měnový výbor Fedu, který ovšem nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Ty se nyní nacházejí nejvýše za 22 let. Naposledy je Fed zvýšil koncem července.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Čínská centrální banka v pondělí podle očekávání podruhé za tři měsíce snížila jednu ze svých klíčových úrokových sazeb. Chce tak povzbudit váznoucí ekonomické oživení po pandemii covidu-19. Jiné sazby ale ponechala beze změn, což podle agentury Reuters překvapilo investory a vedlo k poklesu čínských akcií.
Čínská centrální banka nečekaně snížila úrokovou sazbu u střednědobých a krátkodobých úvěrů. Úroky u střednědobých úvěrů přitom snížila už podruhé za tři měsíce. Rozhodnutí přišlo současně se statistikou, která proti očekávání ukázala horší vývoj. Čína uvolňuje měnovou politiku s cílem podpořit oživení ekonomiky. Oznámený krok podle analytiků otevírá možnost, že centrální banka by mohla příští týden snížit klíčovou primární úvěrovou sazbu (LPR), uvedla agentura Reuters.
Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.
EU si posvítí na partnerství 🤝 Microsoftu s OpenAI. Investice Microsoftu 13 miliard dolarů (308,7 miliardy korun) do společnosti OpenAI by mohla čelit antimonopolnímu vyšetřování Evropské unie. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na obeznámené zdroje, podle nichž si regulační orgány k tomuto kroku připravují podklady.
