Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lagardeová čte situaci. Sazby v eurozóně mohou jít nahoru už v dubnu

Lagardeová čte situaci. Sazby v eurozóně mohou jít nahoru už v dubnu
Profimedia
 ČTK

Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.

Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to ve středu prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).

Inflace zatím roste jen mírně

Lagardeová uvedla, že k určitému mírnému zpřísnění měnové politiky může být důvod i v situaci, kdy bude inflační cíl ECB v důsledku současného šoku na trhu s energiemi překročen jen kratší dobu.

V únoru byla v eurozóně míra inflace 1,9 procenta, a zvýšila se tak z lednové hodnoty 1,7 procenta. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, první dopad na inflaci se tedy ukáže až v číslech za březen.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Přečíst článek

Obrat v měnové politice?

Evropská centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června, kdy ji snížila na 2,00 procenta.

Minulý týden ponechala úrokové sazby beze změny, ale varovala před nadcházejícím růstem cen. V ECB se teď diskutuje o tom, za jakých okolností by bylo nutné sazby zvýšit, aby se zabránilo riziku rychlého a trvalého růstu cen.

Lagardeová: reagovat musíme

„Pokud by ten šok vedl k výraznému, i když ne k dlouhotrvajícímu překročení cíle, může být na místě, abychom naši měnovou politiku trochu přizpůsobili,“ řekla podle agentury Reuters Lagardeová v dnešním projevu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Ponechat takové překročení zcela bez reakce by mohlo představovat komunikační riziko: veřejnost by mohla jen těžko chápat reakční funkci, která nereaguje,“ dodala šéfka ECB.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová

Nejlépe placená úřednice EU pod palbou. Lagardeová dostala od BIS další odměnu

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.

Přečíst článek

Scénáře: od mírného růstu po šest procent

Lagardeová výslovně neztotožnila svá kritéria s žádným ze scénářů, které ECB představila minulý týden. Nejsou však příliš odlišná od inflačního vývoje podle scénáře, který ECB považuje za nepříznivý. Podle základního scénáře letos inflace dosáhne v průměru 2,6 procenta, což by byl nárůst z přibližně dvou procent loni. V nepříznivém scénáři inflace ve druhé polovině letošního roku překročí čtyři procenta, ale do poloviny příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V nejhorší variantě přesáhne míra inflace začátkem příštího roku šest procent a k cíli se nevrátí několik let.

Trhy čekají růst sazeb

„Pokud očekáváme, že se inflace výrazně a trvale odchýlí od cíle, reakce musí být odpovídajícím způsobem razantní nebo dlouhodobá,“ uvedla Lagardeová. „Jinak by se spustily samoposilující mechanismy, riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání by pak bylo akutní,“ dodala. Finanční trhy nyní očekávají, že ECB v letošním roce zvýší úrokové sazby dvakrát až třikrát. Předpokládají, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem ECB několik let.

Lagardeová zvažuje dřívější konec v ECB, aby Macron stihl ovlivnit výběr jejího nástupce

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

Přečíst článek

Poučení z minulosti

Součástí argumentace pro dřívější, ale mírnější zásahy je i to, že ECB čelila kritice za příliš pozdní reakci na inflační vlnu v období let 2021 až 2022. Banka tehdy považovala růst cen za dočasný a nezačala zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace nedosáhla zhruba osmi procent, tedy čtyřnásobku jejího cíle.

Tentokrát je situace jiná

Lagardeová uvedla, že současná situace je výrazně odlišná a že několik faktorů naznačuje menší míru přenosu nárůstu inflace do širší ekonomiky. Šok na trhu s energiemi je zatím slabší, hlavně u zemního plynu. Trh práce není tak napjatý, neexistuje odložená poptávka jako po pandemii covidu-19, fiskální politika je přísnější a základní úroková sazba centrální banky je vyšší. Historické zkušenosti podle Lagardeové naznačují, že široké přelévání růstu cen energií do celé ekonomiky je spíše výjimkou než pravidlem.

Fed drží sazby, válka ale zatemňuje výhled

Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům, říká prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeové

ECB zvýšila základní úrok na čtyři procenta. A půjde ještě výš

Přečíst článek

Ropa padá pod 100 dolarů. Trh vyhlíží ukončení války v Zálivu

Ropa padá pod 100 dolarů. Trh vyhlíží ukončení války v Zálivu
Profimedia
 ČTK

Ceny ropy výrazně klesají. Trhy reagují na zprávy o americkém plánu na ukončení války s Íránem. Naděje na příměří by mohla obnovit dodávky ropy z regionu. Nejistota ale zůstává.

Ceny ropy dnes výrazně klesají po zprávě, že Spojené státy zaslaly Íránu 15bodový návrh směřující k ukončení války na Blízkém východě. To zvýšilo naděje na příměří, které by mohlo zmírnit narušení dodávek v regionu, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent klesla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel.

Krátce před 9:00 SEČ vykazovala cena Brentu pokles přibližně o 4,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 99,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela asi čtyři procenta a klesla pod 88,60 dolaru za barel.

„Očekávání příměří mírně vzrostla a trh ovládá snaha o vybírání zisků,“ řekl hlavní analytik společnosti Nissan Securities Investment Hirojuki Kikukawa. „Výhled ohledně úspěšného jednání však zůstává nejistý, což výprodej omezuje,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Spojené státy pokročily v jednáních o ukončení války s Íránem. Zdroj agentury Reuters pak potvrdil, že Washington zaslal Íránu patnáctibodový návrh na urovnání konfliktu.

Izraelský Kanál 2 uvedl, že Washington usiluje o měsíční příměří, aby mohl projednat plán, který zahrnuje demontáž íránského jaderného programu, ukončení podpory ozbrojených skupin v regionu a znovuotevření Hormuzského průlivu. Ten je klíčový pro vývoz ropy a zemního plynu ze zemí Blízkého východu.

Válka začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před jejím začátkem procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila.

Tvrdá hra o mír: Írán chce peníze i odchod amerických sil

Írán stanovil tvrdé podmínky pro jednání o příměří. Požaduje peníze, odchod amerických sil i ústup Izraele. USA je označují za nereálné. Jednání se tak mohou dál komplikovat.

Přečíst článek

Související

Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimatum na otevření Hormuzského průlivu.

Další eskalace války v Íránu. Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny, hrozí Trump

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy
Profimedia
Lukáš Kovanda

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy. Pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjmy státní kasy z prodeje ropy byly na několikaletém minimu. Jenže stačilo několik týdnů a všechno je jinak.

V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdne měsíce března 2022.

Bloomberg

Sankce přestávají fungovat

Rusko tedy nyní inkasuje za námořně exportovanou ropu nejvíce od samého počátku své invaze na Ukrajinu, tedy ještě před tím, než se naplno projevily západní sankce. Přes jejich postupné zpřísňování však nyní Rusko na ropě vydělává opět jako před invazí. Válka v Perském zálivu a zejména uzavření Hormuzského průlivu pro drtivou většinu tankerů totiž zvyšují poptávku po ruské ropě jako alternativě k ropě z této oblasti, která tam nyní z velké části zůstává „uvězněna“. Navíc po ruské ropě roste ve světě poptávka i přesto, že její cena roste – právě kvůli poklesu globální nabídky.

Trumpův plán pro Írán: 15 bodů k ukončení konfliktu

Amerika předala Íránu plán na konec války. Jednání by mohla proběhnout už tento týden. Součástí návrhu jsou i citlivé požadavky na jaderný program.

Přečíst článek

Historický obrat: Ural dražší než Brent

Například v Indii, klíčovém exportním trhu Ruska, se ruská ropa Ural dokonce v minulém týdnu začala prodávat s přirážkou ke světové referenční ceně severomořské ropy Brent. Je to vůbec poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy se Ural prodává dráže než Brent, a to zhruba o čtyři dolary na barel. V posledních letech se přitom Ural kvůli západním sankcím prodával se slevou oproti Brentu, a to přibližně o dva až sedmnáct dolarů na barel.

Bloomberg

USA paradoxně pomáhají Rusku

K tomu všemu americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa kvůli válce v Perském zálivu přechodně uvolnila sankce na ruskou ropu, která ještě na začátku úderu na Írán zůstávala v tankerech na moři, protože se pro ni kvůli sankcím obtížně hledal kupec. Spojené státy sankce uvolnily, aby tlumily dopad poklesu světové nabídky ropy, který tlačí ceny vzhůru – a tím pádem i ceny paliv, včetně těch v USA.

Přitom ještě na začátku letošního roku klesl týdenní příjem Ruska z námořně prodávané ropy na několikaleté minimum. V týdnu končícím 11. ledna Rusko utržilo pouze 0,87 miliardy dolarů (zhruba 18 miliard korun), tedy takřka třikrát méně než nyní.

Ropa opět zdražila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy opět vystřelila nad 100 dolarů za barel, Íránci popřeli jednání s USA

Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.

Přečíst článek

Putinův jackpot

Přestože válka v Perském zálivu neskončila, má už nyní jasného vítěze: Vladimira Putina. V pátek se ropa Ural v západních přístavech Ruska prodávala za zhruba 90 dolarů za barel, nejdráže od července 2022. Přitom ruský rozpočet na letošek počítal s průměrnou cenou 59 dolarů za barel. Rusko tak nyní prodává každý barel o desítky dolarů dráže, než předpokládal rozpočet. To Kremlu otevírá nové zdroje financování války na Ukrajině.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Přečíst článek
Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Doporučujeme