Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v říjnu zrychlil na 2,5 procenta ze zářijových 2,3 procenta, uvedl Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Zdražily zejména potraviny. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v říjnu stouply o 0,5 procenta.
I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 2,4 procenta z červnového tempa 2,3 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice inflace naopak zpomalila, z červnové hodnoty 2,8 procenta zvolnila na 2,5 procenta. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
Realitní trh v Česku vstoupil do roku 2025 ve znamení stabilizace. Po dvou letech poznamenaných vysokými úrokovými sazbami, utlumenou poptávkou a zdrženlivostí investorů přineslo první pololetí návrat důvěry. Ta se promítá i do vztahu k nemovitostem. Dle nejnovějšího průzkumu od Insightlab celých 92 procent Čechů považuje nemovitosti za bezpečný přístav a pouze 8 procent by v krizi prodalo nemovitost či podíl v nemovitostním fondu. Ekonomická situace, kterou podtrhla rozhodnutí České národní banky o snižování úrokových sazeb, se opět stala impulzem pro oživení trhu.
Inflace v Česku dosáhla v červnu svého dosavadního letošního maxima, když se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Proti květnu meziroční inflace zrychlila o 0,5 procentního bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Analytici i Česká národní banka (ČNB) zrychlení inflace očekávali, podle nich tempo růstu cen v dalších měsících zvolní.
Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.
Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Když Michl nastoupil do čela centrální banky, inflace byla 17,5 procenta. Za efektivní zkrocení inflace dostal guvernér ČNB již druhou prestižní cenu.
Květnová inflace výrazně převýšila odhady analytiků, když v meziročním vyjádření poskočila z dubnové úrovně 1,8 na 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů inflaci pouze ve výši rovných dvou procent.
Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
