Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Meziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,5 procenta. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
Argentinský prezident Javier Milei podle listu Financial Times překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. A po roce ve funkci si stále drží padesátiprocentní podporu voličů.
