Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.
Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 2,4 procenta z červnového tempa 2,3 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice inflace naopak zpomalila, z červnové hodnoty 2,8 procenta zvolnila na 2,5 procenta. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
Realitní trh v Česku vstoupil do roku 2025 ve znamení stabilizace. Po dvou letech poznamenaných vysokými úrokovými sazbami, utlumenou poptávkou a zdrženlivostí investorů přineslo první pololetí návrat důvěry. Ta se promítá i do vztahu k nemovitostem. Dle nejnovějšího průzkumu od Insightlab celých 92 procent Čechů považuje nemovitosti za bezpečný přístav a pouze 8 procent by v krizi prodalo nemovitost či podíl v nemovitostním fondu. Ekonomická situace, kterou podtrhla rozhodnutí České národní banky o snižování úrokových sazeb, se opět stala impulzem pro oživení trhu.
Inflace v Česku dosáhla v červnu svého dosavadního letošního maxima, když se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Proti květnu meziroční inflace zrychlila o 0,5 procentního bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Analytici i Česká národní banka (ČNB) zrychlení inflace očekávali, podle nich tempo růstu cen v dalších měsících zvolní.
Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.
Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
USA a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou do Íránu speciální síly s cílem zmocnit se jeho zásob ☢️☢️☢️vysoce obohaceného uranu, píše Axios.
