Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

ECB bije na poplach. Banky mají zrychlit obranu před hrozbami nové AI

Evropská centrální banka
iStock
 nst
nst

Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.

Schůzka se má konat v úterý. ECB na ní plánuje upozornit na hrozby, které pro finanční systém mohou představovat pokročilé modely AI, například Claude Mythos od společnosti Anthropic. Zároveň chce, aby americké banky, které mají k nejnovějším technologiím přístup, sdílely své zkušenosti s evropskými konkurenty.

Místopředseda dozorčí rady ECB Frank Elderson listu Financial Times řekl, že centrální banka se kyberbezpečnostními riziky v bankovním sektoru zabývá dlouhodobě. Rychlý rozvoj umělé inteligence podle něj ale znamená, že je potřeba postupovat výrazně rychleji než dosud.

Rychlejší tempo

Dosavadní tempo přirovnal k hudebnímu „andante“. Nyní je podle něj nutné přejít k mnohem svižnějšímu „presto“. Cílem ECB je podle Eldersona vyslechnout hodnocení bank, vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a zdůraznit závažnost celé situace.

Narychlo svolané jednání ukazuje, jak naléhavě regulátoři po celém světě řeší rizika spojená s pokročilou AI. Nové modely totiž mohou odhalovat slabiny v IT systémech finančních institucí, ale zároveň mohou být zneužity k jejich napadení.

Evropské banky a regulátoři se cítí zvlášť zranitelní, protože nemají přístup k modelu Claude Mythos. Společnost Anthropic jej zpřístupnila jen omezenému počtu organizací, převážně ve Spojených státech. Minulý měsíc firma uvedla, že Mythos objevil tisíce závažných zranitelností, mimo jiné ve všech hlavních operačních systémech a webových prohlížečích. Dopady na ekonomiku a bezpečnost by proto mohly být značné.

Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

Přečíst článek

ECB dohlíží na 111 největších bank v eurozóně, včetně dceřiných společností velkých amerických bank, jako je JPMorgan Chase. Právě ty přístup k Mythosu získaly.

Elderson uvedl, že banky musejí výrazně zrychlit nasazování softwarových záplat, aby opravily zranitelnosti odhalené novými modely umělé inteligence. Za nešťastné označil to, že evropské banky k Mythosu přístup nemají. Doufá ale, že americké banky, jejichž zástupci se úterního jednání zúčastní, se o poznatky z testování modelu podělí s protějšky z eurozóny.

ECB s bankami jedná pravidelně. Mimořádná setkání zaměřená na konkrétní problém, jako je to úterní, jsou ale spíše výjimečná.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Rutte chtěl víc peněz pro Kyjev. Narazil u Francie, Británie i dalších zemí

Mark Rutte
ČTK
 ČTK

Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom britský deník The Daily Telegraph.

Velký odpor

Rutte v pátek novinářům řekl, že návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut. „Nemyslím si, že tento návrh bude přijat, protože proti těmto fixním 0,25 procenta existuje velký odpor,“ připustil Rutte. Šéf Severoatlantické aliance nejmenoval členy, kteří návrh blokovali, ale zdroj z NATO britskému listu sdělil, že odpůrci byli Spojené království, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko. „Nejsou z této myšlenky příliš nadšení,“ uvedl zdroj.

The Daily Telegraph připomíná, že tato zpráva přichází krátce po překvapivém zmírnění ruských ropných sankcí ze strany Británie, což zasadilo další ránu image Londýna jako jednoho z nejvěrnějších partnerů Ukrajiny.

Británie 19. května tiše vydala dočasnou licenci povolující dovoz nafty a leteckého paliva vyrobeného z ruské ropy, pokud tyto produkty byly zpracovány ve třetí zemi. Vláda rovněž udělila licenci umožňující námořní přepravu a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruských terminálů Sachalin-2 nebo Jamal LNG.

Petr Macinka

Komplikace pro Pavla? Macinka chce odložit rozhodnutí o delegaci na summit NATO

Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.

Přečíst článek

Také francouzské odmítnutí plánu podkopává její postavení předního podporovatele ukrajinského boje proti Rusku. Paříž s Londýnem se přitom dělí o vedení v takzvané koalice ochotných, tedy zemí spolupracujících na zajištění dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Kyjev.

Podle zdroje Telegraphu Rutteho plán podpořilo nejméně sedm členů NATO, kteří už údajně vynakládají přes 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu.

Související

„Chceme velké investory. A dostat se na miliardu,“ říká Hubinger z fondu Diagram

Dalibor Martínek

Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.

Martin Hubinger před několika lety spoluzaložil investiční fond Diagram, který se soustředí na výstavbu rezidenčních projektů. Nekupuje hotové budovy, ale koupí pozemek, postaví objekt, prodá ho a peníze reinvestuje. Investorům slibuje solidních dvanáct procent ročního zhodnocení.

„Jsme fond nižší střední velikosti,“ říká Hubinger. Druhým spoluzakladatelem je Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB. Aktuálně má fond rozpracované dva projekty, apartmánový resort na šumavské Modravě a projekt v Praze 4. K tomu má rozjednanou akvizici několika dalších projektů a soustředí se hlavně na rezidenční projekty v Praze.

Modrava

Modrava je unikát. Stavíme tam desítky apartmánů, říká Martin Hubinger

Investiční fond Diagram, který spoluzaložil Martin Hubinger, nyní kromě jiného rozvíjí unikátní projekt apartmánů na šumavské Modravě. Má jich v této exkluzivní oblasti vzniknout několik desítek.

Přečíst článek

Od přátel k institucionálním investorům

Ruku v ruce s tím se snaží nabírat další finanční prostředky. Do fondu, se kterým má velké plány, zatím investovali oba zakladatelé a jejich přátelé. Už se jim ale podařilo sehnat prvního institucionálního investora.

„Na počátku jsme měli představu, že budeme pracovat s penězi institucí. To plynulo z pracovní historie i současného působení Zdeňka Tůmy,“ říká Hubinger. V nabírání větších investorů by rádi pokračovali.

Do portfolia realitního fondu Luxent přibyl činžovní dům v pražské Sokolské ulici.

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

Přečíst článek

Nájemní bydlení ustoupilo prodeji

Fond se původně chtěl soustředit na nájemní bydlení, strategii však upravil s růstem sazeb, kdy nájmy sice dál rostou, ale ne rychleji než cena výstavby. A také proto, že zpočátku nezískal dost peněz právě od institucionálních investorů.

Nadstandardní slibovaný výnos plyne z faktu, že fond si své projekty sám staví. Nespoléhá tedy na růst hodnoty majetku neboli bytů jako jiné realitní fondy.

„My koupíme pozemek, připravíme projekt, povolíme ho, postavíme a rozprodáme. A máme marži,“ popisuje Hubinger přístup. „Pokud by odteď pět let nerostly ceny nemovitostí, pořád budeme vydělávat to, co chceme.“

Každý rok několik projektů

Cílem fondu je každý rok zahajovat a zároveň dokončovat několik projektů. „Z hlediska velikosti fondu žádný strop ambicí není. Naše bezprostřední ambice je dostat se přes jednu miliardu korun,“ říká Martin Hubinger, který byl hostem podcastu Realitní Club.

Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Doporučujeme