Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne
CSG, užito se svolením
Ivana Pečinková

Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Zatímco zahraniční miliardáře, jako třeba Elona Muska, Jeffa Bezose či Billa Gatese, na fotografii poznáme během sekundy, o českých byznysmenech (Michal Strnad, Ivo Lukačevič, Tomáš Chrenek a další) to tak úplně neplatí. Alespoň tak dopadl výsledek testu, který odbornému publiku konference Rozvoj a inovace finančních produktů, již tradičně pořádané Fakultou financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, předložil ekonom a předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Amerika: s obličejem na trh

Na další otázce někdejšího viceguvernéra ČNB Hampla si účastníci konference takřka vylámali zuby. Zněla totiž takto: v čem se fotografie zahraničních a českých miliardářů liší? „Nejde jen o tváře, ale i o to, kde a v jakých polohách jsou ti lidé foceni. Před lidmi, na tiskových konferencích, na prezentacích, na přednáškách. A mluví o svém byznysu,“ naznačil Hampl. „A kde jsou foceni naši miliardáři? Většinou v komfortu své pracovny,“ dodal. „U každého z těch zahraničních byznysmenů platí, že vy jako retailoví investoři můžete na kapitálovém trhu sdílet jejich příběh a investovat do jejich podnikání. Je to dokonce podstata jejich byznysu, že jsou na kapitálovém trhu a že do přesvědčování o tom, že jejich byznys dává smysl, vkládají svůj vlastní obličej,“ konstatoval.

Česko je v miliardářské formě. I díky Strnadovi konkuruje Německu a Británii

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů dle agentury Bloomberg má Česko hned čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu.

Přečíst článek

Rozdílem mezi Amerikou a Českem podle Hampla je, že českým miliardářům český kapitálový trh nic neříká. „Nepoužívali jej, nepoužívají jej a ani se k tomu nechystají,“ řekl s tím, že to je ten důvod, proč je na našem trhu tak malá nabídka akcií a nízká likvidita. „Vyslechl jsem si tolik řečí o tom, jaké regulatorní a jiné zásahy mohou za to, že je ten kapitálový trh slabý. To ale tím důvodem není,“ podtrhl. „Pokud největší podnikatelé a největší vlastníci kapitálu neberou kapitálový trh jako prvotní místo, o němž uvažují, tak můžeme tisíckrát přepisovat všechny předpisy a všechna pravidla, ale nic se nezmění, protože chybí nabídková strana,“ zopakoval.

Symptomem našeho trhu je, že nejvíce obchodovanou společností Burzy cenných papírů Praha je společnost z většiny vlastněná státem, tedy ČEZ, a že k veřejnému obchodování nabízejí své akcie dvě zbrojovky, Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ Group. Akciím Coltu se podle něj velmi daří. To ukazuje, že i na českém kapitálovém trhu se dají dělat zajímavé věci srovnatelné s transakcemi v zahraničí. „Jen to vyžaduje jednu drobnost: chtít to,“ podotýká Hampl. Změnu mindsetu by mohlo signalizovat lednové IPO třicátníka Michala Strnada, ale je škoda, že šly nové akcie zbrojního impéria na nizozemskou, nikoliv českou burzu.

Akciové indexy v roce 2026 zatím připomínají horskou dráhu

Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje

Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.

Přečíst článek

Můj podnik, můj hrad

Kapitálový trh by mohly zásobovat emisemi i malé a střední podniky, páteř české ekonomiky. „Myslím si, že je tu obrovský potenciál ukázat i těm malým firmám, že je tu i jiné financování než jen to bankovní,“ navázal na šéfa NRR další bývalý viceguvernér ČNB a v současnosti šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký. „Pokud se chceme posunout v hospodářské politice, v inovacích, tak bych vsadil na tento segment,“ upozornil s poukazem na to, že malé a střední firmy vytvářejí 36 procent HDP a představují 99 procent z celkového počtu firem v Česku.

Jenže je tu také generační problém. „Cítím, že je to generační věc. A že hraje roli, zda někdo byl na kapitálovém trhu v jeho začátcích a má s ním zkušenost, ať už aktivní či pasivní. Ten, kdo přichází jako mladší, může mít míň předsudků,“ nastínil Hampl.

To na základě svých zkušeností šéfa NRB potvrzuje také Nidetzký. „Řada firem je rodinných a já tam vnímám generační rozdíl,“ říká. „Vidím neochotu těch, kteří firmu vypiplali prakticky z ničeho, do ní kohokoliv pustit. Že by šli do IPO, to je pro ně nemyslitelné. Ale nová generace vlastníků už nebude mít takový blok,“ je přesvědčen Nidetzký. Problémy ovšem vznikají i při předávání firmy v rodině.

Dalibor Dědek

Dalibor Dědek: Až jednou budou archeologové vykopávat naši vrstvu, pobaví se

Přelom roku je tradičně časem rekapitulace. Byznysový portál newstream.cz proto nabízí výběr z rozhovorů z magazínu Newstream CLUB, které zatím nebyly online volně dostupné. Dalibor Dědek v rozhovoru vysvětluje, jak vnímá současný svět, jeho složitost, ale také to, že hodnoty jsou tím správným kompasem pro orientaci. „Mikrovlnná trouba má mít dva knoflíky. Jak dlouho a jak moc. Jestliže má něco navíc, je to špatně. Žijeme v něčem, čemu říkám digitální rokoko. Snažíme se dělat displeje ke všemu možnému,“ říká populární miliardář.

Přečíst článek

Špatné zkušenosti

Rektor VŠE Petr Dvořák to vidí stejně. Předání firmy dalším generacím je velkým tématem centra pro rodinné firmy Fakulty podnikohospodářské VŠE. „Je tam vidět, že pohled nastupujících generací je někde úplně jinde,“ uvedl Dvořák.

Ke generačnímu problému mohou přispívat i počáteční negativní zkušenosti českých podnikatelů. Děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Musílek připomněl, že dvě vlny kuponové privatizace na počátku 90. let následně vystřídala vlna kontroverzních odkupů akcií a masivní vytěsňování minoritních akcionářů, což vedlo k oslabení důvěry v kapitálový trh. Následky toho už sice patří historii a kolektivní investování, které prošlo mnoha úpravami, se stalo velmi populární.

Studenti investují do bitcoinů

Tím ale výčet problémů, které rozvoj kapitálového trhu brzdí, zdaleka nekončí. Patří sem, jak upozornil Musílek, třeba slabá role penzijních fondů, které investují hlavně do krátkodobých instrumentů. Evidentní je také slabý zájem o investiční možnosti, i když je jich v nabídce mnoho. Důsledky jsou mnohdy nečekané. „V současné době většina našich studentů nehledá investiční příležitosti na kapitálovém trhu, ale na kryptoměnovém trhu. Téměř každý má kryptoměnovou peněženku a nakupuje a prodává bitcoiny,“ překvapil účastníky finanční konference Musílek.

Mojmír Hampl

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Přečíst článek

Celkově vzato je podle děkana FFÚ VŠE nedostatečný rozvoj českého kapitálového trhu způsoben mnoha faktory. Některé jsou na straně podnikatelů, některé ale také na straně regulace ČNB nebo ministerstva financí. Brzdou je také to, že některé investiční instrumenty jsou spojeny s neúměrným daňovým zatížením. A opomíjet nelze ani zahraniční vlivy. Po finanční a následně globální ekonomické krizi zahraniční investoři po roce 2008 opustili trhy východní Evropy. „Neopustili jen Českou republiku, ale zmizeli i z Polska, Maďarska a dalších východoevropských zemí. Takže ten problém není jen tuzemský,“ uzavírá děkan FFÚ VŠE.

Golfové, anebo francouzské hole?

Šéfové NRR a NRB Hampl a Nidetzký přidávají ještě dvě příčiny: nesladěnost pravidel v rámci Evropy a přetrvávání transformovaných fondů. Tedy „starých“ penzijních fondů, které musejí ze zákona investovat tak, aby se vyhnuly záporným výnosům. Nidetzký má coby bývalý investiční bankéř zkušenost, že lidé nejsou ochotni přejít z transformovaného fondu do účastnického, protože si neuvědomují, že garance nezáporného výnosu často znamená nulu. „Když jsem klienty přesvědčoval, aby přešli z transformovaného do účastnického fondu, tak jsem jim říkal, že když mají v transformovaném fondu garantovanou nulu, tak dostanou garantovanou nulu. A že je jen na nich, zda budou chtít mít v důchodu jako Francouzi golfové hole, anebo francouzské hole.“

Karel Havlíček a Andrej Babiš

NERV je mrtvý. Žádný nový zatím není na obzoru

Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš
ČTK
Stanislav Šulc

Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

Nový ministr životního prostředí bude. Stane se jím Igor Červený, teď už o tom není pochyb, protože během tří dní, které změnily českou vládu, došlo k celé řadě kompromisů.

Nejprve se sehnuli Motoristé, kteří přestali lpět na ministerský post pro Filipa Turka, následně jejich nového kandidáta odsouhlasil premiér Andrej Babiš a následující den uvedl prezident Petr Pavel, že se ve čtvrtek sejde s kandidátem na ministra a následně jej velmi pravděpodobně jmenuje. Spor o Turka tímto končí, stejně tak končí jedna z ústavních minikrizí, kterých nejspíš bude v napjatém světě spíš přibývat.

Emmanuel Macron

Michal Nosek: Češi ukázali, že vedle hokeje rozumí i geopolitice a diplomacii

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

Přečíst článek

Automat na podpisy?

Přesto krize končí s trochou pachuti. Vyhrocená situace zejména před koncem roku totiž slibovala, že bychom se dočkali ústavní žaloby. Konečně totiž mohlo dojít k nějakému zásadnějšímu nálezu soudu ohledně oné záhadné věty v Ústavě, která říká, že ministry jmenuje a odvolává prezident na návrh premiéra.

Prezident Pavel potvrdil, že se na žalobu v podstatě těší, naopak se ukázalo, že Andrej Babiš na podobnou reálpolitiku není stavěný. Problémy tohoto typu nejsou jeho parketou, cíleně se jim vyhýbá, což je pro část voličů také nějaká informace.

A samozřejmě je všem jasné, že v tom je i trocha kalkulu, protože potenciální prezidentská kandidatura je jedna z variant pro pozdní část jeho politické kariéry. A je lepší být prezidentem s možností kreativně nakládat s Ústavou, jak tomu bylo v případě dosavadních prezidentů, než si být jist, že je pouhým automatem na podpisy.

Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Česko by mohlo být dvacáté

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.

Přečíst článek

Bez poučení

A tak krize končí bez katarze, jede se dál. Je to dobře? Vlastně ano, protože ve světě, do něhož jsme byli uvrženi, je mnohdy lepší zůstávat na aktuálních pozicích. A platí to i pro takto nejednoznačné situace.

Ale může to být i špatně. Duální systém, který jsme si natropili přímou volbou prezidenta, totiž bude přinášet stále další třecí plochy mezi dva nejvyšší ústavní činitele. A může přijít doba, kdy přijde prezident sekáč, který nebude po vzoru dosavadních prezidentů ústavní možnosti své funkce natahovat, ale rovnou je úplně rozmetá. Můžeme se porozhlédnout po světě, jak by to mohlo vypadat. Příklady už tu nějaké jsou a spíš se budou množit.

Alena Schillerová

Rozpočet 2026: jiná vláda, stejná hra s čísly

Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.

Přečíst článek

Warner Bros. Discovery

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.

Přečíst článek

Související

Petr Macinka (Motoristé) a Jindřich Rajchl (SPD)

Michal Nosek: Macinka ukázal, že nemá žádný „plán B“. Chce prostě jen počkat

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Česko by mohlo být dvacáté
iStock
Dalibor Martínek

Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.

Ve veřejném prostoru se uhnízdil argument, že pracující, kteří odcházejí do penze, si své peníze od mladších, pracujících spoluobčanů zaslouží. Méně už zaznívá, že lidé, kteří v této době odcházejí do důchodu, měli celý svůj produktivní čas se na stáří finančně připravit. Máme víc než pětatřicet let od komunismu.

Každý má možnost si na stará kolena našetřit. Pořídit si na hypotéku byt nebo dům, státem dotované penzijní připojištění. Je tu spousta dalších možností. Je k nepochopení, proč v Česku určuje budoucí směřování, priority státu, neustále debata kolem důchodců. Jak je možné, že Češi nevzali svůj pozdní věk do svých rukou a pořád cucají ze státního prsu. Z peněz, které jejich děti potřebují pro jejich vnoučata.

Martin Kuba

Dalibor Martínek: Kuba chce být druhým Babišem. Sorry, obsazeno

Jihočeský hejtman Martin Kuba po týdnech napětí, které v prosinci vyvolal po svém demonstrativním vystoupení z ODS, oznámil značku svého nového politického hnutí. Bude to Naše Česko.

Přečíst článek

Politický vliv

Průměrný důchod přesáhl jednadvacet tisíc korun. A dál roste. Pro porovnání, pokladní v supermarketu, která musí osm hodin denně poslouchat otravné pípání skeneru, má 23 tisíc korun hrubého. A z daní platí důchodce. Je to fér?

Člověk se ke stáru často stane reptalem, kterému není nic dobré. Důchodci mají obrovský politický vliv. Je jich dva a půl milionu. A mají volební právo, na rozdíl od dětí. Andrej Babiš na nich vyhrál volby. Mají o budoucnosti země rozhodovat staří lidé, kteří posbírali během svého života moudrost? No, kdo je na stáří moudrý, dává přednost mladým. Jejich rozvoji. V Česku však máme pokažený kompas.

Vyšší valorizace důchodů a nižší věk pro odchod do penze se chystá „urychleně“ poslat k projednání do Poslanecké sněmovny ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Více peněz mají senioři dostávat už od ledna příštího roku, důchodový věk by se měl zastropovat na pětašedesáti letech. Laciná Babišova strategie, jak se udržet u moci. Kde je podpora mladých? Ne, není. Je jich stejně čím dál méně, a nemají volební právo. Místo toho uplácení starých.

Mladí se bojí, že na ně nezbydou důchody. Oprávněně

Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?

Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.

Přečíst článek

Pracující Čechy bude tato strategie Andreje Babiše, jak si udržet podporu veřejnosti, stát dalších víc než sto miliard korun ročně. Půjde to na dluh země. Už nyní splácí stát za své půjčky finančním institucím sto deset miliard korun ročně. Ale koho to zajímá, pro Čechy je to jenom jakási položka ve vzdálené tabulce, zpráva v televizi.

Realita je však taková, že hýčkání si důchodců znamená nižší podporu podnikání, vzdělávání, inovací, a nakonec i nyní tak zmiňované armády. Zní to nepříjemně, ale vládní adorace důchodců jde proti rozvoji České republiky.

Související

Premiér Petr Fiala (ODS) a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Tereza Zavadilová: Do důchodu později a s méně penězi? To se vládě zase povedlo

Přečíst článek
Karel Havlíček (ANO), předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Babiš zase jede volební kampaň přes důchodce. Dobře ví, kudy leze koza

Přečíst článek
Doporučujeme