Michal Nosek: Macinka ukázal, že nemá žádný „plán B“. Chce prostě jen počkat
Prezident definitivně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a premiér Babiš s ním na žádný ministerský post již nepočítá. Petr Macinka na to reaguje státnicky. Bude čekat. Klidně dva roky. Klidně se dvěma ministerstvy na krku. Česká politika tak objevila nový žánr. Vládnutí bez řešení, zato s vírou v ústupky budoucího prezidenta.
Prezident i premiér řekli k Filipovi Turkovi jasné ne. Žádné „ještě uvidíme“, žádné diplomatické mlžení, žádná hra na čas. Filip Turek ministrem nebude. Tečka. A v tu chvíli se ukázalo, že Petr Macinka nemá „plán B“, ale jen „plán odklad“.
Namísto hledání jiného kandidáta, kompromisu nebo alespoň zdání snahy o řešení Macinka zvolil strategii, která by se dala shrnout slovy: „Vydržím to.“ Vydrží to on, vydrží to stát, vydrží to ústava. Dva roky provizoria přece nejsou žádná doba, zvlášť když se mezitím dají rozdávat rozhovory o tom, že „příště už to vyjde“.
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne
Názory
Unikátní model řízení
Na ministerstvu životního prostředí mezitím vznikl unikátní model řízení. Ministr Macinka, který přenáší názory z rady vlády, a zmocněnec Turek, který je nesmí vykonávat. Vláda je v pozici absurdního školního projektu, kde se všichni tváří důležitě, ale nikdo nesmí rozhodnout.
Zvláštní kouzlo celé situace spočívá v Macinkově sebevědomí. Mluví o příštích prezidentských volbách, jako by šlo o personální výměnu na recepci, nikoli o volbu hlavy státu. Až se jednou prezident se změní, problém se vyřeší. Politika podle Macinky zřejmě nefunguje skrze správu věcí veřejných, ale skrze trpělivé sezení a víru v, pro Motoristy, lepší zítřek.
Ti mezitím ukazují, že kompromis považují za slabost a realitu za obtížnou nepříjemnost. Místo aby se přizpůsobili ústavnímu rámci, zkoušejí ho unavit. Prezident neustoupil. Motoristé se urazili.
Výsledek? Resort životního prostředí v režimu „nějak to vydržíme“, vláda v patu a ministr, který si z nouze udělal ctnost. Dvojministr Macinka možná doufá, že jednou bude označen za vytrvalého stratéga. Zatím to ale vypadá, že se zapíše spíš jako symbol politické nabubřelosti, která si spletla trpělivost s kompetencí. A tak se v Česku stále nevládne, ale čeká. Na nového poddajného prezidenta, na změnu poměrů, na zázrak. Jen problémy se kupí a jsou bohužel tak drzé, že čekat odmítají.
Koaliční vláda Andreje Babiše ustála první opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Opozice na potřebných 101 hlasů nedosáhla, dohromady dala jen 84 hlasů. Vláda ANO, SPD a Motoristů tak pokračuje.
První test Babišův kabinet ustál. Koalice má dál důvěru
Politika