Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.
Realitní skupina Luxent chce více stavět. K tomu potřebuje kapitál, který chce získat od investorů do fondu, který právě spouští. A slibuje výnos až 15 procent ročně.
Poslanci srovnali podmínky investování do kryptoaktiv s podmínkami investování do tradičnějších nástrojů typu akcií. Jde o krok správným směrem, znamená třeba to, že po třech letech držení jsou krypto-investice osvobozené od daně z příjmu z jejich prodeje.
Rok 2023 měl být z investičního hlediska problematický. Nakonec se ale podařilo vyhnout se řadě nástrah a pro investory nakonec byl velmi štědrý. Jen sedm technologických akcií známých jako Magnificent 7 přinesly výnos 70 procent. Rok 2024 by přitom mohl být ještě lepší. „Loni rostly zejména technologické akcie. Letos by se k nim mohly přidat i akcie další. Zároveň si nemyslím, že by ty technologické měly nějak razantně propadnout,“ uvedl na konferenci Investiční výhledy 2024 pořádané společností EMUN makroekonomický analytik PPF Banky Ľuboš Mokráš. Navíc inflace by podle všeho měla klesnout k cíli centrálních bank.
Protiinflační dluhopisy představují jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Stát už na nich ale prodělal šest miliard korun. Půjčoval si zbytečně draze. Jejich držitelé na tom tedy dobře vydělávají, zhodnotil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Poslanci by už v průběhu listopadu měli schvalovat novelu zákona o rozvoji kapitálových trhů a zajištění na stáří. „Dosud zákon striktně přikazoval, kolik si lidé mohou odepsat za životní pojištění a důchodové připojištění. Pokud projde novela i s naším pozměňovacím návrhem, lidé dostanou širší možnost rozhodovat o tom, jak se budou na stáří zajišťovat,“ vysvětluje poslanec ODS Vojtěch Munzar, spoluautor klíčového pozměňovacího návrhu, který do zákona dostává pojištění dlouhodobé péče.
„Stran ekonomického vývoje v USA máme v týmu JTIS pro tento rok tři scénáře. Přitom možnost jejího propadu sice zůstává na stole, posouvá se však směrem k nižší pravděpodobnosti,“ komentuje pro Newstream David Harvlant z J&T. Rozhodný boj Fedu s inflační hydrou podle něj nese výsledky, což otevírá prostor pro střednědobou expanzi reálné ekonomiky i růst akciových trhů.
Tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích, ukazuje Index investiční gramotnosti, který sestavuje investiční platforma Portu. Nejvíce sebejistí jsou na poli investic mladší ročníky, jejich smělost je ale neoprávněná, znalosti mají paradoxně nejnižší a při pokusech o zhodnocování prostředků tak nejvíce tratí. Nejlépe umí peníze zhodnotit starší generace.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.