Investiční fondy dál lákají drobné i bohaté investory. Podle AKAT v nich Češi drží už více než 1,4 bilionu korun. Průměrný investor do podílových fondů v prvním čtvrtletí vydělal jen 0,31 procenta. Lednové a únorové zisky totiž do značné míry smazal březnový pokles trhů.
Kolísavost na akciových trzích v posledních týdnech způsobená mimo jiné vysokými cly, která Spojené státy uvalily na dovoz zboží z Číny, se projevuje také přesunem kapitálu mezi jednotlivými trhy.
Realitní skupina Luxent chce více stavět. K tomu potřebuje kapitál, který chce získat od investorů do fondu, který právě spouští. A slibuje výnos až 15 procent ročně.
Poslanci srovnali podmínky investování do kryptoaktiv s podmínkami investování do tradičnějších nástrojů typu akcií. Jde o krok správným směrem, znamená třeba to, že po třech letech držení jsou krypto-investice osvobozené od daně z příjmu z jejich prodeje.
Rok 2023 měl být z investičního hlediska problematický. Nakonec se ale podařilo vyhnout se řadě nástrah a pro investory nakonec byl velmi štědrý. Jen sedm technologických akcií známých jako Magnificent 7 přinesly výnos 70 procent. Rok 2024 by přitom mohl být ještě lepší. „Loni rostly zejména technologické akcie. Letos by se k nim mohly přidat i akcie další. Zároveň si nemyslím, že by ty technologické měly nějak razantně propadnout,“ uvedl na konferenci Investiční výhledy 2024 pořádané společností EMUN makroekonomický analytik PPF Banky Ľuboš Mokráš. Navíc inflace by podle všeho měla klesnout k cíli centrálních bank.
Protiinflační dluhopisy představují jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Stát už na nich ale prodělal šest miliard korun. Půjčoval si zbytečně draze. Jejich držitelé na tom tedy dobře vydělávají, zhodnotil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Poslanci by už v průběhu listopadu měli schvalovat novelu zákona o rozvoji kapitálových trhů a zajištění na stáří. „Dosud zákon striktně přikazoval, kolik si lidé mohou odepsat za životní pojištění a důchodové připojištění. Pokud projde novela i s naším pozměňovacím návrhem, lidé dostanou širší možnost rozhodovat o tom, jak se budou na stáří zajišťovat,“ vysvětluje poslanec ODS Vojtěch Munzar, spoluautor klíčového pozměňovacího návrhu, který do zákona dostává pojištění dlouhodobé péče.
„Stran ekonomického vývoje v USA máme v týmu JTIS pro tento rok tři scénáře. Přitom možnost jejího propadu sice zůstává na stole, posouvá se však směrem k nižší pravděpodobnosti,“ komentuje pro Newstream David Harvlant z J&T. Rozhodný boj Fedu s inflační hydrou podle něj nese výsledky, což otevírá prostor pro střednědobou expanzi reálné ekonomiky i růst akciových trhů.
Tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích, ukazuje Index investiční gramotnosti, který sestavuje investiční platforma Portu. Nejvíce sebejistí jsou na poli investic mladší ročníky, jejich smělost je ale neoprávněná, znalosti mají paradoxně nejnižší a při pokusech o zhodnocování prostředků tak nejvíce tratí. Nejlépe umí peníze zhodnotit starší generace.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.