Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.
Výdaje státu na důchodce tvoří zhruba bilion korun ročně. Ano, bilion. Státní rozpočet, sestavený současnou vládou se schodkem 310 miliard korun, čelí kritice. Je prý nezákonný, schodek je moc velký. Výdaje rozpočtu jsou plánovány na 2,5 bilionu korun. Důchodci stojí tento stát téměř polovinu rozpočtu. A výdaje na ně porostou.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Izraelská armáda připravuje nasazení další divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že nyní už v oblasti působí 5️⃣ divizí. Libanonská vláda dnes podle agentury AFP oznámila, že kvůli pokračující izraelské agresi podá stížnost k Radě bezpečnosti OSN.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Uvedl to dnes na svém facebooku.
Praha koupí od firmy Skanska za 9️⃣3️⃣ milionů korun nevyužívaný most přes Pražský okruh v Komořanech, který město potřebuje pro plánované napojení Komořanské na obchvat. Odkup dnes schválili zastupitelé města. Nevyužívaný most vznikl spolu s výstavbou okruhu v roce 2010.
Německo má velký strategický zájem na rozvoji dopravního spojení s Českem a Polskem. Na tiskové konferenci po jednání s předsedy vlád východoněmeckých spolkových zemí to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Dodal, že v minulosti se Německo soustředilo na spojení se západní Evropou, nyní jsou prý na řadě východní sousedé.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Saúdské Arábie. Oznámil to na síti X s tím, že ho v zemi čekají důležitá jednání. Naznačil, že hlavním tématem bude bezpečnost.
Americký prezident 👴 Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to dnes podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA.
Z pohledu České republiky je nutné, abychom společnými silami 📉 snížili cenu emisní povolenky EU ETS 1, zopakoval během návštěvy Bruselu český ministr životního prostředí Igor Červený. Ministr vůbec poprvé ve funkci navštívil ve středu unijní instituce a jednal mimo jiné s eurokomisařkou pro životní prostředí Jessikou Roswallovou.
Německé holdingové společnosti Porsche SE loni klesl upravený zisk po zdanění zhruba o devět procent na méně než 2️⃣,9️⃣ miliardy eur (71 miliard korun). Firma, která je největším akcionářem automobilové skupiny Volkswagen, to uvedla v dnešní výsledkové zprávě. Zároveň informovala, že více investuje do projektů zaměřených na výrobu zbraní.
Polská vláda 📉 sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Oznámil to dnes premiér Donald Tusk. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv.
Polovina výrobních a technologických firem v České republice investuje kvůli zapojení do obranného průmyslu a dalších 4️⃣0️⃣ procent tak plánuje učinit v následujících letech. Vyplývá to z průzkumu státní agentury CzechInvest mezi 65 podniky středeční akce Tech4Defence ve Zlíně. Motivuje je k tomu především možnost rozšíření počtu odběratelů jejich zboží.