Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ministr obrany Jaromír Zůna nakonec do Číny neodletí. Kvůli závěrečným jednáním o státním rozpočtu zůstane v Česku a má připravit detailnější rozbor výdajů svého resortu. Cesta přitom čelila kritice opozice i kvůli tomu, že měla následovat krátce po návštěvě Tomia Okamury. Zůna novinářům na Olomoucku řekl, že do Číny nepojede kvůli tomu, aby se v ČR mohl věnovat důležitým pracovním úkolům. Zmínil finální přípravu státního rozpočtu na příští rok, jednání sněmovních výborů či koncepci Armády ČR.
Česká dopravní infrastruktura by měla v příštím roce získat výraznou finanční injekci. Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury počítá s výdaji 183,1 miliardy korun, meziročně o téměř 14 miliard více. Peníze mají směřovat především do výstavby dálnic a modernizace železnic.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Skoro 400 miliard korun v minusu je pro většinu Čechů příliš. Navrhovaný deficit státního rozpočtu podle průzkumu Medianu odmítá 62 procent lidí. Výrazně vstřícnější jsou k němu voliči ANO, zatímco mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů panuje téměř jednomyslný nesouhlas.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
