Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše schválit státní rozpočet na příští rok ve třetím čtení ve Sněmovně 17. prosince, a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu. Babiš doufá v to, že nynější vláda Petra Fialy (ODS) rozpočet pošle do Sněmovny ideálně už po ustavení komory. Fiala uvedl, že by ho zajímalo, jak ANO, SPD a Motoristé přistoupí k výdajům na obranu a energetiku.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Předseda ANO Andrej Babiš si podle premiéra Petra Fialy (ODS) snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou Babiš skládá s SPD a Motoristy, může hned na prvním zasedání po svém vzniku schválit rozpočet. Fiala tak na síti X reagoval na Babišovy výzvy, aby končící kabinet opětovně schválil svůj návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun tak, aby ho mohla projednávat nová Sněmovna. Babiš ve středu uvedl, že by schodek neměnil.
Předseda ANO Andrej Babiš by ocenil, kdyby prezident Petr Pavel přiměl končící vládu, aby znovu poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Babiš to řekl ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Zároveň připustil, že nová vláda, na které se ANO domlouvá s hnutím SPD a Motoristy, může být až v prosinci. Pokud kabinet Petra Fialy (ODS) nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle Babiše hrozí, že se do března zastaví například výkupy pozemků pro dálnice.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ukrajina ☝ pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1️⃣,8️⃣ miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech 👨 Petr Klement. Rozhodnutí Evropské komise potvrdilo několik zdrojů. Klement dosud pracoval v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), kde byl náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.
Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George Bushe 👴 Dick Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN.
Nizozemsko a Rumunsko podepsaly dohodu, v rámci které Rumunsko dostane do svého vlastnictví 18 nizozemských bojových ✈️ letounů F-16 za symbolické jedno euro. Letouny se v Rumunsku již nachází, protože jsou součástí tamního evropského výcvikového centra (EFTC). Podmínkou pro předání strojů je, že budou i nadále plnit potřeby střediska, které zajišťuje výcvik armádních pilotů zemí NATO a Ukrajiny.
Generální tajemník OSN 👨 António Guterres dnes kritizoval neustálé porušování příměří v Pásmu Gazy. Uvedla to agentura AFP. Z nedodržování podmínek mírové dohody se navzájem obviňují Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás. Guterres vyzval všechny strany, aby se řídily dojednanými podmínkami příměří.
Saúdskoarabské těžební společnosti Saudi Aramco, která je největším vývozcem ropy na světě, klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 2️⃣,3️⃣ procenta na 26,9 miliardy dolarů (568,4 miliardy korun). Důvodem byly nízké ceny ropy, které způsobily obavy z nadměrného množství ropy na trhu.
