Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Francouzští poslanci vyslovili ve středu večer nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera. Země se propadá do čím dál vážnější politické krize. Míč je nyní na straně prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však možnosti pomalu ubývají. Začíná se mluvit i o jeho konci.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy korun) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023.
Česká měna před státním svátkem smazala mírné posílení z úterka. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,95 koruny za euro 💶, vůči dolaru zakončila den na 21,94 kruny za dolar se ztrátou tří haléřů.
České akcie v prvních čtyřech měsících letošního roku rostou. Index PX od začátku roku do konce dubna posílil o 14,7 procenta na 2019,3 bodu. Nejvíce posílily akcie pojišťovací skupiny VIG, naopak nejvíce ztratily akcie společnosti Photon Energy. Za celý loňský rok pražská burza rostla o 24,5 procenta.
Vláda schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Stát od polostátní společnosti ČEZ převezme 80 procent podílu její dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Číst více
Státem vlastněný provozovatel plynovodů Net4Gas loni zaznamenal čistý zisk 💰 devět milionů korun. Dostal se tak z předloňské ztráty 1,7 miliardy korun. Výrazně stouply i tržby podniku, meziročně o 41 procent na 5,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Net4Gas.
Číst více
Francouzská společnost EDF zvažuje podání žaloby proti schválenía průběhu tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech ☢ ke Krajskému soudu v Brně. Rozhodnout o ní chce brzy. Firma také žádá o veřejné slyšení o tendru v českém Parlamentu. Novinářům to řekl viceprezident EDF Vakis Ramany.
Pivovar Budějovický Budvar loni vyvezl 1,391 milionu hektolitrů piva 🍻. Je to o čtyři procenta meziročně více. Budvar vyváží téměř 75 procent své produkce, jde o nejvyváženější české pivo. S výjimkou Antarktidy míří na všechny kontinenty. Mezi největší trhy patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, v posledních letech také Velká Británie.
Firmu Dotykačka poskytující pokladní systémy restauracím či prodejnám ovládla softwarová skupina Seyfor. Dosud v Dotykačce držela 53 procent, zbývající 47 procent ovládala investiční skupina Redwood Capital. Nyní má Seyfor ve firmě sto procent. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy Byznys to řekl zakladatel a šéf společnosti Seyfor Martin Cígler. Hodnota transakce podle něj přesáhla miliardu korun.
Číst více
Evropsko-americké automobilové skupině Stellantis v letošním prvním čtvrtletí klesly tržby meziročně o 14 procent na 35,8 miliardy eur 💶(téměř 900 miliard korun). Automobilka zároveň stáhla svůj celoroční výhled, a to kvůli nejistotě kolem vývoje cel.