Poplatek za podporované zdroje energie se na účty domácností a firem příští rok nevrátí. Vláda rozhodla, že jej dál uhradí stát. Úleva pro odběratele tak pokračuje, účet pro veřejné finance ale zůstává vysoký: zhruba 41 miliard korun ročně.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Skoro 400 miliard korun v minusu je pro většinu Čechů příliš. Navrhovaný deficit státního rozpočtu podle průzkumu Medianu odmítá 62 procent lidí. Výrazně vstřícnější jsou k němu voliči ANO, zatímco mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů panuje téměř jednomyslný nesouhlas.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Polsko očekává, že Spojené státy zveřejní své úmysly o ustanovení trvalé americké vojenské základny na polském území v prosinci. Tehdy by měl Pentagon totiž schválit revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prověří své rozhodnutí v kauze navážení odpadů na hořící heřmanickou haldu v Ostravě. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. MŽP dříve prověřování kauzy odebralo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a následně ho ukončilo bez nalezení viníka.
Prestižní francouzská literární Goncourtova cena vyloučila ze svého soutěžního seznamu román C’était ça ou mourir (Buď to, nebo zemřít) kvůli podezření, že byl napsán za použití umělé inteligence. Toto tvrzení autor díla, kanadský spisovatel Thélyson Orélien, odmítl. Podle vedení ceny je však pravděpodobné, že velká část díla vznikla za použití AI.
Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony 🚗 vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje.
Mezinárodní ocelářská skupina ArcelorMittal se v důsledku série ruských raketových útoků rozhodla ❌ zastavit provoz v největší ukrajinské ocelárně. Firma v dnešní tiskové zprávě uvedla, že závod se za posledních pět týdnů stal terčem čtyř raketových útoků a že za současné situace není možné jeho provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
Nizozemsko chce ❌ zrušit povinnost naplňovat před zimou zásobníky plynu na stanovenou úroveň. Země letos kvůli tomuto nařízení Evropské unie utratila za doplnění zásob téměř jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun). Současný systém EU podle Nizozemska nutí vlády plnit úkol, který by měl zajišťovat trh, napsala agentura Bloomberg.
Evropská komise chce ještě letos nabídnout členským státům EU znovu k využití až téměř 2️⃣0️⃣ miliard eur (488 miliard korun) z nevyužitého rámce obranných úvěrů SAFE. Uvedl to dnes mluvčí EK Thomas Regniers tím, že část prostředků má být využita na společné projekty s Ukrajinou.
Společnost OKD zahajuje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku výstavbu velkokapacitního bateriového úložiště elektrické energie téměř za 2️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Provoz úložiště, které bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a obchodní flexibilitu, začne ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Britské firmy budou moci využívat 💻 data z bojiště na Ukrajině k vývoji nových modelů umělé inteligence (AI) pro roje dronů, uvedla dnes britská vláda. Dohoda mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským umožňuje přístup k databázi snímků a videozáznamů získaných pomocí bezpilotních leteckých systémů na Ukrajině.