Česká dopravní infrastruktura by měla v příštím roce získat výraznou finanční injekci. Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury počítá s výdaji 183,1 miliardy korun, meziročně o téměř 14 miliard více. Peníze mají směřovat především do výstavby dálnic a modernizace železnic.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Prázdniny se chýlí k radosti rodičů ke konci. Příští školní rok nastoupí do škol podle odhadu ministerstva školství asi 115 tisíc nových žáků, o tři tisíce méně než loni. Ministr školství Plaga, jelikož se blíží komunální volby, prohlásil, že chce pro učitele sehnat více peněz. 75 tisíc korun měsíčně. Jenže, koho budou učitelé za pár let učit?
Evropská unie a Kanada směřují k novému, všestrannému partnerství 🤝, které zahrne řadu oblastí od vzájemného obchodu až po strategické otázky obrany a bezpečnosti. Obě strany se tak snaží vybudovat novou a provázanější alianci, která by vyvážila globální mocenskou politiku v čele se Spojenými státy a Čínou, píše agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, podle nichž Kanada považuje prohloubení partnerství s EU za svou prioritu.
