Ministr obrany Jaromír Zůna nakonec do Číny neodletí. Kvůli závěrečným jednáním o státním rozpočtu zůstane v Česku a má připravit detailnější rozbor výdajů svého resortu. Cesta přitom čelila kritice opozice i kvůli tomu, že měla následovat krátce po návštěvě Tomia Okamury. Zůna novinářům na Olomoucku řekl, že do Číny nepojede kvůli tomu, aby se v ČR mohl věnovat důležitým pracovním úkolům. Zmínil finální přípravu státního rozpočtu na příští rok, jednání sněmovních výborů či koncepci Armády ČR.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Stát loni získal dědictví💰💰 po lidech bez příbuzných a bez závěti za víc než 5️⃣6️⃣0️⃣ milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí. Od roku 2015 je to druhý nejvyšší počet. Vyplývá to z výroční zprávy ÚZSVM za minulý rok.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,7️⃣5️⃣ procenta. Shodují se na tom analytici a naznačila to tento týden i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters. Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
V Hormuzském průlivu byla nad ránem zasažena íránská obchodní loď⛴️, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna 2026 vyhlásily 9869 osobních bankrotů, meziročně je to pokles↘️ o osm procent. Soudy zároveň přijaly 10 121 návrhů na osobní bankrot, rovněž o osm procent méně než za prvních osm měsíců roku 2025. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF-Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Polsko přišlo ruskou invazí na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu Kč). To odpovídá přibližně 3,5 procenta kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo polské stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), neuvede své akcie na burzu v letošním roce. V rozhovoru s časopisem Fortune to řekl šéf podniku Sam Altman. Poukázal v této souvislosti na pochybnosti ohledně bezpečnosti AI.
Číst více
Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém🎬 festivalu v Benátkách získalo historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
