Zajímá nás
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Daňové příjmy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Stanjura ale zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.
Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu. Schodek rozpočtu vzroste z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila↗ a dostala se na 🔟,4️⃣ procenta, v lednu činila 10,1 procenta. K jejímu růstu přispěly zejména vyšší ceny potravin🍗🥚🧀 a zdražení nápojů v hospodách🍺 a restauracích, oznámil britský statistický úřad. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles, a to na 9,9 procenta.
Čínský prezident Si Ťin-pching odletěl🛫 z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi📺 CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o "mír🕊 a dialog💬". Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období.
Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 1️⃣5️⃣,6️⃣ miliardy dolarů (345 miliard korun). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina🟦🟨 stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem.
Průmyslová skupina MTX Group českého podnikatele a miliardáře Petra Otavy měla v loňském roce rekordní zisk před zdaněním, odpisy a amortizací EBITDA 5️⃣,1️⃣ miliardy korun. Oproti předloňsku je to navýšení na takřka dvojnásobek. Celkové tržby skupiny loni meziročně vzrostly asi o čtvrtinu na 71,1 miliard korun, uvedla MTX Group. Do skupiny patří 17 společností, například Metalimex, Al Invest Břidličná, Strojmetal Aluminium Forging nebo OKK Koksovny.
Číst víceJaponský premiér Fumio Kišida při úterní návštěvě Ukrajiny🟦🟨 představil nový balíček pomoci v hodnotě 0️⃣,5️⃣ miliardy dolarů (11,1 miliardy korun) pro zemi napadenou Ruskem. Jeho součástí bude vojenské vybavení za 30 milionů dolarů, ne ovšem smrtící zbraně. Civilní část pomoci v hodnotě 470 milionů dolarů má směřovat zejména do obnovy energetické⚡ infrastruktury, která v posledních měsících utrpěla značné škody v důsledku ruských vzdušných útoků. Informoval o tom server RBK-Ukrajina.