V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Hranice 67 pro odchod do důchodu skutečně není nijak extrémní věk. Myslí si to nejen Ústavní soud, když odmítl návrh hnutí ANO, aby zrušil Jurečkovu reformu, která obsahuje zvýšení věku odchodu z 65 na 67 let. V 67 se chodí do penze v polovině států Evropy, například v Itálii, v Německu, ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii nebo v Polsku. Takže se teď tento věk bude postupně dva roky zvyšovat i u nás.
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
V Dánsku se bude v budoucnu chodit do starobního důchodu v 70 letech. Podle agentury AFP to schválil parlament. Platit to bude od roku 2040, věk pro odchod do penze se ze současných 67 let bude zvyšovat postupně.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz“ ze dne 5. května reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Statistický úřad zveřejnil průzkum, podle kterého počet osob v seniorském věku, což je 65 let a více, v Česku nepřetržitě roste od poloviny osmdesátých let. Nárůst počtu seniorů přitom výrazně zrychlil zejména po roce 2010, kdy „přes hranici 65 let začaly přecházet početně silné ročníky osob narozených v polovině čtyřicátých let.“
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?
Tajemná kategorie „předdůchod“ se zatím v Česku využívá jen minimálně a lidé si ji často pletou s odchodem do předčasného důchodu. Nejasno v tom mají dokonce i lidé z bankovních či pojišťovacích kruhů, protože se o této možnosti moc nemluví ani mezi nimi. Na rozdíl od předčasného důchodu se vám ale u předdůchodu nesníží budoucí penze a nepřijdete tak zbytečně o tisíce korun. Musíte však splnit podmínky pro výplatu renty. Být rentiérem s předdůchodem ale rozhodně není pro každého. Shrnujeme tak, komu se tato renta vyplatí a komu vůbec ne.
Řadovými místopředsedy ODS se na pražském kongresu ✅✅✅stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Ve vedení doplní v sobotu zvolené lídry Martina Kupku a Tomáše Portlíka. Nejúspěšnější byl u delegátů Haas, který získal 383 z 502 platných hlasů. Drobila podpořilo 311 delegátů, Červíčka 308 a Vondru 304. Neuspěli poslanci Petr Sokol s 218 a Štěpán Slovák se 197 hlasy.
