Senioři nad 80 let mají dostávat k důchodu pravidelně víc peněz. Vláda schválila novelu, podle níž by se penze od příštího roku zvyšovala každých pět let podle věku, u osmdesátníků nově o 500 korun. Od roku 2028 se má vrátit i navyšování důchodu za práci v penzi. Účet pro stát ale může postupně vyrůst na desítky miliard korun ročně.
Nejvyšší dluhy po splatnosti měli v loňském roce lidé starší 64 let, inkasní agentury od nich průměrně vymáhaly 108 197 korun. S klesajícím věkem se snižovala i průměrná výše vymáhaného dluhu, nejnižší byl u Čechů mezi 18 a 24 lety, kde činil 25 543 korun. Zároveň ale v nejmladší věkové kategorii průměrný dluh nejrychleji rostl, vyplývá z údajů Asociace inkasních agentur (AIA).
V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Čeští důchodci rozhodně nepatří k těm nejchudším ve společnosti. Stále více z nich pravidelně cestuje, a to i na drahé zájezdy do luxusních exotických destinací. Cestující senioři se tak pro cestovní kanceláře stávají stále významnější skupinou klientů. Slevy zatím pro ně ale všude nemají. Přečtěte si, kde vám v seniorském věku nabídnou speciální slevový program, kdo je u nás nejstarší cestovatel a kam míří turisté v seniorském věku nejčastěji.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Důchody, koule na noze české prosperity,“ který jsme vydali 4. září, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme. Texty jsou redakcí upraveny pouze po gramatické stránce.
Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21 839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Hranice 67 pro odchod do důchodu skutečně není nijak extrémní věk. Myslí si to nejen Ústavní soud, když odmítl návrh hnutí ANO, aby zrušil Jurečkovu reformu, která obsahuje zvýšení věku odchodu z 65 na 67 let. V 67 se chodí do penze v polovině států Evropy, například v Itálii, v Německu, ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii nebo v Polsku. Takže se teď tento věk bude postupně dva roky zvyšovat i u nás.
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
