Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?
Tajemná kategorie „předdůchod“ se zatím v Česku využívá jen minimálně a lidé si ji často pletou s odchodem do předčasného důchodu. Nejasno v tom mají dokonce i lidé z bankovních či pojišťovacích kruhů, protože se o této možnosti moc nemluví ani mezi nimi. Na rozdíl od předčasného důchodu se vám ale u předdůchodu nesníží budoucí penze a nepřijdete tak zbytečně o tisíce korun. Musíte však splnit podmínky pro výplatu renty. Být rentiérem s předdůchodem ale rozhodně není pro každého. Shrnujeme tak, komu se tato renta vyplatí a komu vůbec ne.
Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření.
Česko není prezidentský stát. Když byl prezidentem Zeman, provokoval veřejnost i politiky hloupými výroky. Asi ho to vnitřně uspokojovalo. Nijak to ale nesouviselo s fungováním tohoto státu. Petr Pavel se drží zkrátka. Ale ani marketingové fotostory z pouště na Dakaru nejsou součástí dění v této zemi. Jsou to hezké fotografie Pavla sedícího v písku. Toť vše.
Penta Hospitals podepsala dohodu o koupi nemovitostí a provozních aktiv společnosti SeneCura, která provozuje 17 domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s kapacitou 2250 lůžek. Nákup bude posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), dokončení transakce firma očekává v řádu měsíců.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
Číně docházejí peníze v důchodovém fondu. Poprvé od 50. let 20. století tak bude „postupně zvyšovat“ věk odchodu do penze. Zákonodárci schválili návrhy na zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 50 na 55 let pro ženy dělnických profesí a z 55 na 58 let pro ženy z nedělnických profesí, tzv. bílé límečky. Muži se dočkají zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu bez rozdílu profesí z 60 na 63 let. Současný věk odchodu do důchodu v Číně patří k nejnižším na světě, informuje BBC.
Na článek „Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy“ ze 13. srpna vzbudil vlnu reakcí čtenářů. Jeden z názorů jsme se rozhodli uveřejnit.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
