Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ústava - informace o tématu

Slovenský premiér Robert Fico

Fico následuje Trumpa. Chce, aby Slováci uznávali jen dvě pohlaví

Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.

Přečíst článek
Bratislava

Slovenská opozice reaguje na výroky Gašpara. Žádá zakotvit členství Slovenska v EU a v NATO do ústavy

Přečíst článek

Brusel versus Varšava. Tresty, které soud Evropské unie uložil kvůli Turówu, odporují polské ústavě

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Jaký je český sen? Dobýt vesmír? Zachránit planetu? Ne. Být starý a bohatý

Přečíst článek
Prezident Miloš Zeman (vpravo) se sešel s rakouským prezidentem Alexandrem Van der Bellenem (vlevo), 2. března 2023, Praha.

Končící prezident Miloš Zeman: Mistr politických šachů, po kterém zůstane příliš mnoho afér

Přečíst článek
{LABEL}

{NADPIS}

{POPISEK}

Prezident Miloš Zeman končí ve funkci 8. března.

Zemanova cesta. Od muže listopadu k technologovi moci

Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem vytvářel Miloš Zeman obraz české politiky v 90. letech minulého a počátkem tohoto století. Spolu s ním končí v české stranické politice výměna první polistopadové generace politiků, píše v profilu dosluhujícího prezidenta politická komentátorka Newstreamu Jana Havligerová.

Přečíst článek
Slovensko, referendum o změně Ústavy

Slováci hlasují v referendu o změně Ústavy. Účast je v něm nízká

Slováci v referendu rozhodují o doplnění ústavy tak, aby v budoucnu bylo možné vyhlásit předčasné parlamentní volby na základě rozhodnutí sněmovny nebo plebiscitu. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí a očekává se, že referendum bude kvůli nízké účasti neplatné.

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Tři důvody, proč nemám rád přímou volbu

Přímá volba prezidenta je hodně ošementná záležitost. Proč? Tady jsou tři hlavní důvody, které byly zřejmě ještě před samotným uzákoněním přímé volby. Výsledkem bude vždy rozdělená společnost.

Přečíst článek
Pražský hrad

Stanislav Šulc: Prezidentský majestát na rozcestí. Posílit pravomoci, nebo zrušit?

Přímou volbu prezidenta máme teprve deset let. Do té doby jí úspěšně prošel jediný muž – Miloš Zeman. A ukázal, že přímá volba hlavy státu je zakopaná mina v českém ústavním pořádku. Vydali jsme se jí do neznámého teritoria, který česká ústava nezná. A není úplně jisté, jestli je tato situace dlouhodobě udržitelná. Nebude lepší přejít k prezidentskému systému? Anebo nebylo by lepší prezidentský úřad raději zrušit? 

Přečíst článek
{LABEL}

{NADPIS}

{POPISEK}

Pražský hrad z Karlova mostu

Stanislav Šulc: Amnestie, vedení ČNB či vyznamenání. Jak prezident ovlivňuje ekonomiku?

Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci. 

Přečíst článek

News box

Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový. 
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy. 
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters. 
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor. 
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Doporučujeme